Recese v zemích eurozóny pomalu končí

Brusel - Hospodářství eurozóny, která je ekonomickým „tahounem“ celé Evropské unie, se zřejmě pomalu dostává z recese. Ekonomové očekávají, že ekonomika vykáže mezičtvrtletní růst, což by bylo za více než rok vůbec poprvé. Naposledy ekonomika eurozóny v mezičtvrtletním srovnání rostla v 1. čtvrtletí loňského roku. Experti se ale liší v odhadech, jaký růst hospodářství eurozóny vykáže. Podle průzkumu agentury Reuters ekonomové očekávají ve 3. čtvrtletí růst v průměru o 0,5 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím.

Názory odborníků na ekonomii se ovšem rapidně liší. Největší optimisté čekají růst dokonce až 0,9 procenta, zatímco největší pesimisté nevěří ve více než 0,1 procenta. Všech 39 oslovených ekonomů však věří, že nejhorší propad ekonomiky od 30. let minulého století skutečně skončí a hospodářství se odrazí k růstu.

O vývoji směrem k růstu hovoří i další ekonomické statistiky. Eurostat ve čtvrtek zveřejnil statistiku průmyslové výroby, z níž vyplývá, že produkce v eurozóně rostla ve 3. čtvrtletí vůbec nejrychleji od počátku 90. let minulého století. Otázkou však zůstává, jestli bude ekonomický růst dlouhodobě udržitelný. Z velké části je totiž tažený masivními státními výdaji.

Británie a Španělsko zůstaly v minusu

Z velkých západních ekonomik zaznamenaly pokles už jen Británie a Španělsko. Britský HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně zcela překvapivě
klesl o 0,4 procenta, což znamená šest čtvrtletí propadu a nejdelší sérii minimálně od poloviny 50. let. Meziročně britská ekonomika vykázala propad o 5,2 procenta. Španělský HDP klesl o 0,3 procenta a meziročně o čtyři procenta.

Německá ekonomika, která je v EU největší, ve třetím čtvrtletí díky vyššímu exportu a investicím zrychlila mezičtvrtletní tempo růstu na 0,7 procenta z 0,4 procenta. V meziročním srovnání však hrubý domácí produkt klesl o 4,7 procenta po předchozím propadu o sedm procent. Německo se z recese vymanilo už ve druhém čtvrtletí, kdy skončil mezičtvrtletní propad, který trval přesně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
před 20 hhodinami

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
před 22 hhodinami

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
8. 11. 2026‌‌

Dovážených ojetin přibývá. Zájem o ně je velký, i když zdražily

Rekordní dovozy ojetých aut z ciziny. Od ledna do září šlo o téměř 121 tisíc vozů. Je to skoro o devět procent víc než před rokem. I když takzvané ojetiny zdražily bezmála o pět procent, zájem o ně je velký. Právě podzim je podle odborníků vhodné období pro nákup vozů z druhé ruky – především těch dieselových.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.