Brusel - Slovenská premiérka Iveta Radičová dnes na okraj evropského summitu v Bruselu odmítla kritiku, která na adresu Bratislavy od některých unijních představitelů zazněla kvůli odmítnutí pomoci dluhovou krizí stiženému Řecku. Ta měla mít bilaterální podobu. K tomu, že jí Slovensko poskytne, se zavázala předchozí vláda. Nakonec ale Bratislava schválila jen zapojení do záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím v potížích.
Například šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet údajně dokonce prohlásil, že ECB by neschválila vstup Slovenska do eurozóny, kdyby věděla, že se země zachová tímto způsobem. Rovněž prý řekl, že Slovensko dalo špatný příklad budoucím kandidátům na vstup do eurozóny.
„Je to porušením závazku poskytnout dočasnou a podmíněnou finanční asistenci Řecku, který Slovensko přijalo v euroskupině,“ řekl zase eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. O tom, že by toto rozhodnutí mohlo mít pro Bratislavu v EU v budoucnu určité politické důsledky, se zmiňovali četní analytici i někteří diplomaté.
Slovensko se chová zodpovědně, kritiku směřujete jinam
„Já se cítím velmi dobře. Toto téma ani na střetnutí EPP (nejsilnější lidovecké frakce v Evropském parlamentu) ve středu vůbec nezaznělo. Protože Evropa kromě toho, že je postavena na principu solidarity, který jsme my prokázali podpořením stabilizačního finančního mechanismu, tak je postavena i na principu tolerance a demokracie,“ řekla premiérka.
Bratislava podle ní vždy plnila různá unijní kritéria, ať už o rozpočtové disciplíně či pro vstup do eurozóny. „Slovenská republika se chová víc než zodpovědně a myslím si, že slova o nezodpovědnosti měla nesprávného adresáta,“ řekla.
Slovensko podle ministerské předsedkyně podporuje přísnější posuzování národních rozpočtů od příštího roku, což by mělo pomoci předcházet dopadům případného špatného vývoje v některém z členských států. Zabránit by to mělo opakování řecké dluhové krize.
Takzvaný evropský semestr, jak celou proceduru EU nazývá, je v podstatě jen změnou načasování odevzdání a kontroly takzvaných konvergenčních programů a programů stability. Ty země EU a eurozóny Evropské komisi posílají na podzim každého roku a nastiňují v nich vývoj státního hospodářství v nejbližších letech. Místo podzimu nyní mají státy programy odevzdávat na začátku roku.
„Evropský semestr od začátku podporujeme, zde nemá žádná ze zemí Visegrádské čtyřky námitky,“ řekla Radičová po setkání s kolegy z ČR, Polska, Maďarska a Slovenska. Zatím otevřená je podle ní naopak otázka sankcí, které by se na země měly uvalit v případě, že nebudou rozpočtová pravidla dodržovat. Právě otázka sankcí je jedním z hlavních témat, které dnes státníci na summitu řeší.
