Průměrný Čech si polepšil skoro o pětistovku, vydělává přes 23 tisíc

Praha - Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 471 korun na 23 144 korun. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,1 procenta. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 0,4 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad, podle kterého ale pokračoval propad platů v nepodnikatelské sféře.

Průměrná mzda v Česku roste - od roku 2004 až do loňska se zvedla skoro o 6,5 tisíce korun. Důvod k oslavě to ale moc není. Podle statistiků na průměrný plat stále nedosáhnou dvě třetiny pracujících v Česku. „Navíc průměrná mzda se uvádí před odvodem příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Nejde tedy o čistý příjem,“ připomněl hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

Nárůst příjmů jde zároveň ruku v ruce se zvyšováním životních nákladů. Ty v první části letošního roku českým domácnostem meziročně vzrostly celkem o 1,7 desetin procenta. Podstatně hůř jsou na tom důchodci. Jejich náklady se zvedly skoro o tři procenta.

Růst platů táhne soukromý sektor

Více peněz dostávají zaměstnanci v soukromých firmách. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci bank a pojišťoven, ti si domů odnášejí každý měsíc v průměru 53 tisíc. Stěžovat si nemohou ani zaměstnanci v energetice, například lidé z oboru teplárenství a plynu vydělají asi 44 tisíc za měsíc.

V nepodnikatelské oblasti průměrná mzda naopak klesla o 1,7 procenta, reálně dokonce o 3,3 procenta, snížila se tak již čtvrté čtvrtletí po sobě. Průměrné mzdy podle statistiků poklesly hlavně ve veřejné správě, vědeckých profesích nebo kulturních činnostech.

„Co se týče podnikatelské sféry, tam je důležité uvědomit si skutečnost, že se s poklesem ekonomiky v roce 2008 a 2009 vyrovnala jako první a vyrovnala se s ním spíše propouštěním zaměstnanců. Nepodnikatelská sféra trošku zaostala, ta se s tím musí s nižší ekonomickou úrovní vyrovnat později. To je to, co nyní pozorujeme,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 analytik České spořitelny Martin Lobotka.

V Praze mzdy klesaly

Překvapení v prvním čtvrtletí přinesl vývoj mezd v hlavním městě. Průměrná mzda tam meziročně klesla o 0,2 procenta, pracující Pražané si tak v průměru pohoršili o padesátikorunu. Praha byla sice v období od ledna do března jediným regionem, který zaznamenal pokles průměrného výdělku, nadále však zůstávají mzdy v metropoli nejvyšší v celé republice. Průměrná mzda v Praze nyní činí 30 262 korun.

  • Průměrná mzda v ČR autor: ČT24, zdroj: ČSÚ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2620/261932.jpg
  • Podnikatelka autor: West Coast Surfer , zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2604/260314.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...