Průměrná mzda dosáhla 29 320 korun. Nízké platy rostou rychleji

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 4,2 procenta na 29 320 korun. Reálně, po odečtení růstu cen, se ale výdělek zvýšil o 2,8 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Za celý rok 2016 stoupla průměrná mzda meziročně také o 4,2 procenta na 27 589 korun. Reálně vzrostla o 3,5 procenta. Růst za čtvrté čtvrtletí je mírně nižší, než očekávali analytici.

Průměrná mzda stoupá nepřetržitě od začátku roku 2014. Meziroční růst ve 4. čtvrtletí 2016 oproti třetímu čtvrtletí zpomalil, a reálný růst byl dokonce nejpomalejší od konce roku 2015. Za celý rok 2016 ale naopak meziroční růst proti předchozím letům zrychlil. Loňské zvýšení průměrné mzdy bylo nejvýraznější za posledních osm let a reálný růst byl nejvyšší za devět let.

Růst za čtvrté čtvrtletí je však mírně nižší, než odhadovali analytici. Ti předpokládali, že mzda stoupla o 4,3 až 4,9 procenta a po odečtení inflace zhruba o tři procenta.

Rostoucí ceny ukrajují ze zvýšení platů

Ačkoliv růst nominálních mezd pokračuje ve slušném tempu, v reálném vyjádření jsme svědky zpomalení dynamiky platů. Ukrajují z nich totiž rychle se zvyšující ceny. „Nominální mzdy v posledním čtvrtletí roku 2016 meziročně přidaly 4,2 procenta, ale inflace ve stejném období vyskočila na 1,4 procenta. V reálném vyjádření tak mzdy přidaly pouze 2,8 procenta,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

„Průměrná mzda v posledním čtvrtletí roku sice dosáhla 29 320 korun za měsíc, nicméně toto je tradičně vyšší číslo než v ostatních čtvrtletích, protože zaměstnavatelé na konci roku rozdávají vánoční odměny,“ upozorňuje Zeisel.

Podle něho totiž v posledním čtvrtletí překvapila inflace, takže na ni zástupci zaměstnanců nestihli zareagovat a zahrnout ji do vyjednávání o mzdách. „Očekáváme, že inflace bude i nadále ukrajovat z růstu reálných mezd. Zatímco dynamika nominálních mezd bude nadále zrychlovat, zvyšování reálných výdělků se bude držet tempa z posledního čtvrtletí loňského roku,“ dodává tak Zeisel.

Průměrné mzdy v krajích ČR
Zdroj: ČSÚ

Růstu průměrné mzdy v posledním čtvrtletí pomohlo také zvýšení minimální mzdy od prosince loňského roku. Navíc rekordně nízká nezaměstnanost tlačí na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přidávali, pokud si je chtějí udržet nebo získat novou pracovní sílu.

Nižší mzdy rostou rychleji

Nicméně pokud se podíváme na tempo růstu průměrných mezd, tak to v závěru loňského roku zpomalilo v důsledku nižšího navyšování mezd v podnikatelském sektoru. Rychleji totiž rostly mzdy ve veřejném sektoru, kde se zvýšily meziročně o 6,1 procenta, zatímco v podnikatelské sféře se přidávalo pouze o 3,7 procenta.

Platy ve veřejné sféře tak o více než 2700 korun převyšovaly mzdy v soukromé ekonomice.

Proč zaostaly mzdy v podnikatelském sektoru, má podle analytiků dvě vysvětlení. „V první řadě je vidět, že v problémových odvětvích, které poslední rok neprožily zrovna v nejlepší kondici (těžební průmysl a energetika) se přidávalo jen symbolicky, zatímco v odvětvích s ,hojným‘ zastoupením (stravování a ubytování) minimální mzdy dále akcelerovaly,“ konstatuje hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek.

Nicméně nejde o hlavní argument pomalejšího tempa mezd. „Tím druhým významnějším důvodem je samotná konstrukce průměru. Ve skutečnosti mzdy až tak pomalu nerostly, jak už napovídá medián. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v posledním čtvrtletí loňského roku o šest procent na 25 061 korun,“ říká Dufek.

Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Má tak vyšší vypovídací hodnotu než prostý průměr. Medián mezd tedy  v posledním čtvrtletí rostl o šest procent, což znamená, že rychleji se mzdy navyšují lidem s nižšími příjmy, zatímco u lépe placených profesí se přidává pomaleji. „Ostatně to potvrzují i údaje za jednotlivá čtvrtletí a nepochybně to ještě přesněji odhalí data za jednotlivé profese, která ovšem budou k dispozici později,“ říká Dufek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už první pololetí loňského roku napovědělo, že rychleji porostou mzdy lidem s nižšími příjmy, po nichž navíc po celý loňský rok sílila poptávka. „Proto bylo vidět, že se mzdy kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělníků zvyšovaly podle jednotlivých profesí o 5–11 %. V průměrných číslech samozřejmě tyto pohyby vidět nejsou,“ dodává Dufek.

„Ponecháváme proto stranou průměrnou mzdu se všemi jejími slabými stránkami , včetně toho, že ji nemají 2/3 zaměstnanců a jako reprezentativní informaci o vývoji mezd bereme medián. Je sice nižší, ale z pohledu vývoje příjmu reprezentativnější. Jeho tempo zrychluje a jak v posledním čtvrtletí, tak i za celý rok 2016 výrazně předčí dynamiku průměrných mezd,“ zdůrazňuje Dufek.

Růst mezd a souběžný růst zaměstnanosti zůstává pozitivním faktorem pro spotřebu domácností. Soukromá spotřeba by měla i letos zůstat hlavním tahounem růstu české ekonomiky, stejně jako tomu bylo v roce 2016.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE
Mediány hrubých měsíčních mezd podle pohlaví
Zdroj: bakalářská práce Postavení žen na trhu práce v České republice/autor: Josef Soušek/ČSÚ

Aktuální data o vývoji mezd by neměla zklamat ani centrální banku, která je kromě inflace bere jako velmi podstatný ukazatel při nastavení měnové politiky a také pro úvahy o ukončení kurzového závazku.

Navíc je podle analytiků zřejmé, že růst mezd v letošním roce bude dále zrychlovat, a to i z pohledu průměru, protože nedostatek zaměstnanců na trhu práce stále sílí. Firmám tak ani nezbývá nic jiného než přidávat, pokud si chtějí udržet zaměstnance nebo ty nové přetáhnout od konkurence. „Růst mezd pro rok 2017 odhadujeme na pět procent, medián na šest procent,“ říká analytik Dufek.

Také analytik Next Finace Vladimír Pikora očekává pro letošní rok rychlý růst mezd. „V celé střední Evropě je nízká nezaměstnanost. V Německu je nejnižší nezaměstnanost od roku 1990. Firmy musí přitlačit na pilu, když hledají nové lidi. V mnoha oborech a lokalitách lidé nejsou. Mzdy proto nominálně porostou v roce 2017 v průměru kolem 4,5 procenta. Reálně to ale znamená růst jen kolem dvou procent. To je kvůli vyšší inflaci pomalejší růst než v předešlém roce,“ vysvětluje Pikora.

Data o mzdách ale nijak podle ekonoma Jáče nepodlamují předpoklad trhu, že ČNB svůj intervenční režim ukončí již v průběhu letošního druhého čtvrtletí a velmi pravděpodobně již v průběhu dubna.

  • Úředníci brali 1360 korun za měsíc. Muži-úředníci měli téměř dvojnásobný plat ve výši 1550 korun oproti úřednicím, které měly 840 korun.
  • Pracovníci v zemědělství brali deputát (odměnu v naturáliích) + 17,5 korun/ den, v případě žen byla denní odměna 10,60 korun.
  • Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/

Mzdy rostly i v sousedních státech

Ve srovnání s průměrnou mzdou v EU si loni průměrná mzda v České republice o jeden procentní bod polepšila a dosáhla 63 procent, upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. Reálně přitom mzdy rostly rychleji podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy na Slovensku i v Polsku.

„Za celý rok si Slováci mzdově polepšili reálně o 3,8 procenta. Poláci si v roce 2016 polepšili na mzdách nominálně o 3,8 procenta. Tamní ekonomika se však loni pohybovala v pásmu deflace spotřebitelských cen, takže reálná mzda Poláků byla ještě vyšší, rostla v roce 2016 v průměru o 4,5 procenta,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 18 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 21 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled