Prezident Miloš Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, což je stejně jako letošní schválený schodek, informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident řekl už v říjnu při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně, že pokud ho sněmovna schválí, pak jej podepíše. Vyjádřil však výhrady k rozsahu podpory obnovitelným zdrojům energie a k počtu státních úředníků.
Prezident Zeman podepsal státní rozpočet, vláda počítá se schodkem 40 miliard
Celkové výdaje rozpočtu představují 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Průměrný důchod se má zvýšit v příštím roce asi o 900 korun.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozpočet prorůstový a proinvestiční. Opozice ho naopak kritizovala. Vládě vytýkala například, že v době růstu netvoří rezervy a málo investuje.
Návrh rozpočtu počítá se zpomalením tempa reálného růstu hrubého domácího produktu z letošních 2,4 na 2,2 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla zůstat domácí poptávka. Babiš ve sněmovně ujistil, že pokud vývoj ekonomiky bude nepříznivý, nebude vláda výdaje škrtat, ale bude naopak do ekonomiky pumpovat peníze. Na daních včetně pojistného by měl státní rozpočet získat 1,405 bilionu, z toho na samotných daních by mělo přitéct 819 miliard korun, což je meziroční nárůst o téměř 50 miliard korun.
V závěrečném schvalování přesunula sněmovna v rozpočtu kolem dvou miliard korun. Na návrh rozpočtového výboru 600 milionů přidala menším obcím na výstavbu a opravy škol a bytů. Stejně tak poslanci na návrh rozpočtového výboru přidali 600 milionů korun na sociální služby. Na návrh předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika přesunula sněmovna 300 milionů v kapitole ministerstva zemědělství na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům.
Návrh státního rozpočtu na rok 2020
Naproti tomu neuspěla například ODS s návrhy na úspory výdajů v celkovém objemu 46 miliard korun nebo Piráti s obdobným převodem v objemu 12,7 miliardy korun. Neuspěli ani další opoziční poslanci s návrhy, které přesouvaly například miliardy korun na platy učitelů nebo Státnímu fondu dopravní infrastruktury. S návrhem přidat tři miliardy na platy učitelů však neuspěli ani poslanci vládní ČSSD Václav Votava a Kateřina Valachová.
Kondice české ekonomiky v roce 2019 a výhled na rok 2020
Česko bude mít 21. srpen jako Den památky obětí invaze
Prezident zároveň podepsal také novelu zákona o státních svátcích a díky tomu si tak Česko bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy, patřila podle předkladatelů k nejtragičtějším datům československé moderní historie. Invaze znamenala konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů, uvedli tvůrci novely. Proto chtěli 21. srpen připomínat i jako památku desítek obětí invaze, které v předloze na dvou stranách vyjmenovávali.