Vládní koalice se sice už dohodla na definitivní podobě státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun, ale před středečním závěrečným hlasováním chtějí vládní poslanci ještě víc než jednu a čtvrt miliardy korun přesunout. České televizi to potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Peníze z takzvané rozpočtové rezervy mají zamířit hlavně do školství, konkrétně na platy asistentů pedagogů, ale také na obědy v jídelnách.
Před schválením rozpočtu na rok 2023 se koalice shodla, že přesune přes miliardu do školství
5 minut
Události: Návrhy změn ve státním rozpočtu
„Máme politickou dohodu, že některé pozměňovací návrhy podpoříme, podmínkou bylo, aby se na tom dohodly všechny koaliční strany,“ uvedl pro ČT Stanjura, podle kterého bude maximální objem přesunů činit 1,3 miliardy korun.
Úpravy rozpočtu se týkají hlavně školství. Resort totiž řeší hlavně zvyšování počtu tříd a s tím spojenou nutnost náboru nových pedagogů a asistentů. „Přeplněnost, zvlášť v Praze a okolí, je velmi velká a je třeba to nějakým způsobem řešit,“ reagoval ministr školství Vladimír Balaš (STAN).
obrázek
Školy přijímají v posledních pěti letech každý rok víc než dva tisíce nových asistentů pedagogů, jenže v současném návrhu státního rozpočtu nejsou na platy tisíců z nich peníze. I proto navrhli vládní poslanci přesunout z rozpočtové rezervy víc než miliardu korun. Posílení rozpočtu Balašova resortu je totiž s 1,1 miliardou korun zřejmě největším přesunem, který poslanci ve středu na poslední chvíli udělají.
„Jednání probíhala na úrovni ministra financí a ministra školství už při projednávání na vládě. Původně tam ke shodě nedošlo. Páni ministři se dohodli, já jsem tomu tak rád,“ přiblížil proces vyjednávání předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
Dalších čtyřicet milionů chtějí z rozpočtové rezervy poslanci poslat například školám na obědy dětí z chudších rodin, devětatřicet milionů mají dostat potravinové banky a deset milionů má dostat Národní knihovna na digitalizaci archivu ČTK.
obrázek
Na daních a odvodech chce vláda vybrat celkem 1,928 bilionu. Rozdělit pak plánuje mezi lidi, firmy a instituce 2,223 bilionu. Letošní schodek obhajuje premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že je nutné v těžké situaci se zvyšujícími se cenami energií hlavně pomoci lidem a firmám.
Opozice letošní vládní rozpočet ale kritizuje. „Vláda naslibovala, jak uzdraví veřejné finance, jak bude úsporná, jak bude efektivní a jak připraví konsolidaci veřejných financí. V návrhu rozpočtu na rok 2023 není o konsolidaci veřejných financí ani zmínka,“ míní předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.
Opoziční kluby ve sněmovně před schvalováním navrhly přesuny za víc než sto miliard korun. Žádný z těchto návrhů ale ve středu prakticky jistě neprojde. Vládní koalice, která má v dolní parlamentní komoře jasnou většinu, je totiž nepodporuje.
„Navrhují třicet miliard z odvodu do Evropské unie ponechat tady v České republice právě na boj s vysokou inflací a vysokými cenami energií,“ představil jeden z návrhů poslanec opoziční SPD a místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř.
Nejistý podpis prezidenta
Prezident Miloš Zeman bude mít po pravděpodobném středečním schválení státního rozpočtu na příští rok na jeho posouzení patnáct dní. K tomu, jestli návrh rozpočtu podepíše, nebo jestli ho bude podobně jako letošní rozpočtovou novelu vetovat, se ale zatím nechce vyjadřovat. Premiér Fiala v neděli České televizi řekl, že případné rozpočtové veto prezidenta by koalice do konce roku přehlasovala.
Klíčovou prioritou vlády v rozpočtu pro příští rok je nových sto miliard, díky kterým bude lidem a menším firmám garantovat stanovené ceny elektřiny a plynu. Přes 81 miliard navíc oproti letošku pak má jít na vyšší důchody, téměř o 23 miliard víc chce pak vláda poslat na obranu. Devatenáct miliard navíc půjde v případě schválení probíraného miliardového přesunu ve prospěch ministerstva školství na platy státních zaměstnanců.
Nejvíc peněz hodlá kabinet vybrat díky novému odvodu od výrobců elektřiny nad stanovený strop a také na dani z mimořádných zisků. V rozpočtu zatím vláda počítá s novými příjmy ve výši sto miliard, byť nedávno ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) připustil, že by mohl stát vybrat ještě o pětadvacet miliard víc. O dvaašedesát miliard víc by mělo přijít ze sociálního pojištění a o třicet miliard víc by měla vláda získat díky vyššímu výběru DPH.
