Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.
Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a zastropování elektřiny
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit šedesát procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani v příštím roce asi pětačtyřicet miliard korun.
Odvod z tržeb z prodeje elektřiny nad stanovený horní limit, který Zeman rovněž stvrdil, bude daňově uznatelným nákladem pro výpočet takzvané windfall tax. Naopak na odvodu z elektřiny chce vláda získat až osmdesát miliard korun, takže celkem by do rozpočtu mohlo přitéct 125 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh.
Daňový balíček přináší i řadu dalších změn. Vedle zvýšení limitu pro registraci plátců DPH a zvýšení limitu pro využití paušální daně zavádí i tři nová pásma pro paušální daň. Odstupňována budou podle výše příjmů a od pásma se budou odvíjet i jednotlivé zálohové platby na dani z příjmů a pojistném. Pokud podnikatel nedosáhne předpokládaných příjmů a ocitne se v nižším pásmu, stát mu vrátí část zálohy na daň i na pojistné.
V novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. Osvobozuje se příjem člena volební komise od daně z příjmů.
Zastropování cen elektřiny
Podpisem prezident potvrdil i přijetí novely energetického zákona, která zavádí takzvané zastropování. Nařízení má sloužit ke kompenzaci za vysoké ceny energií. Odvody, na kterých chce stát vybrat asi osmdesát miliard, se mají vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku.
Odvod bude tvořit devadesát procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa. Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně.
21 minut
Události, komentáře: Evropské řešení energetické krize
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v Senátu, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. Novela ve schválené podobě vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.
Vedle diskutovaných zákonů spojených s řešením následků energetické krize prezident také podepsal na návrhy vědeckých rad jmenovací dekrety více než sedmi desítek profesorů vysokých škol. Následně jim je předá ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Zastoupeni jsou mezi kandidáty tradičně lékaři, ale také třeba biologové, fyzici, chemici nebo informatici i historikové a kunsthistorici.
