Nespokojenost s novými rozpočtovými sankcemi v EU roste

Brusel - Sankce za porušení rozpočtových pravidel pro eurozónu, na kterých se v pondělí shodli ministři financí Evropské unie, čelí silné kritice. Opuštění původních úvah o automaticky přijatých pokutách se nelíbí Evropské komisi, Evropské centrální bance a spokojený s tím není ani šéf eurozóny Jean-Claude Juncker. Systém schvalování sankcí se totiž příliš neliší od toho, který fungoval doposud a který se v praxi příliš neosvědčil. Podle médií může za selhání německá kancléřka Angela Merkelová, která ustoupila Francii a vzdala se svých původních názorů.

Největší problémy představuje případné uvalení sankcí. Podle původního návrhu měla o pokutách rozhodnout automaticky Evropská komise a ministři financí EU mohli za poměrně přísných podmínek její rozhodnutí jen zvrátit. Nově budou šéfové státních pokladen kvalifikovanou většinou rozhodovat, zda jednotlivá země pravidla porušila, a pokud ano, tak bude mít pět měsíců na nápravu. V případě, že se rozpočtovému hříšníkovi nepodaří přijmout nápravná opatření, budou ministři znovu hlasovat o porušení pravidel. Až když opět dospějí ke stejnému názoru, přijde na řadu rozhodnutí Evropské komise, která může uvalit sankce.

Celý systém se tak příliš neliší od současné praxe, která se během posledních let ukázala jako nefunkční. Nová pravidla navíc proti původním úvahám prakticky znemožňují pokutovat zemi, jejíž celkové zadlužení by bylo vysoko nad přípustnou hranicí 60 procent hrubého domácího produktu, ale roční rozpočtový schodek by se pohyboval pod třemi procenty HDP.

Z oslabení sankcí viněno Německo

Podle mnoha médií může za současnou situaci z velké části Angela Merkelová kvůli ústupkům Francii. „Možná po tom všem ani neměla zájem na tvrdých rozpočtových pravidlech, protože se je chystá sama porušit,“ spekuluje Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Wolfgang Munchau ve Financial Times Deutschland tvrdí, že Německo ukázalo, že jeho zmatená diplomacie vůči euru může klesnout ještě níž. „Pokud by se zajímala o rozpočtovou stabilitu, měla učinit přesný opak a měla trvat na automatických sankcích,“ dodal. Německá kancléřka podle něj vyměnila vlastní názory za příslib Francie, že jí pomůže se změnou Lisabonské smlouvy, což by mohlo otevřít cestu ke ztrátě hlasovacích práv pro země, které rozpočtová pravidla poruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 18 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.