Německo a Čína posílí vzájemný obchod až na pět bilionů ročně

Berlín - Čína a Německo plánují do roku 2015 navýšit objem vzájemného obchodu na 200 miliard eur (asi 4,9 bilionu korun) ročně, a to ze současných zhruba 130 miliard eur. Nové plány dnes zveřejnila německá kancléřka Angela Merkelová, která se v Berlíně setkala s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Ten se rovněž vyjádřil k potížím, s nimiž se nyní potýká eurozóna. Podle něj jde o přechodnou záležitost. Wen v Německu končí své evropské turné, v jehož rámci navštívil Maďarsko a Velkou Británii.

Čína má podle premiéra v sedmnáctičlenný hospodářský blok stále důvěru a jeho problémy považuje za přechodné. Wen se zmínil také o inflaci, která už podle něj není problémem jedné země, ale problémem celosvětovým. „Podle potřeby rozhodně koupíme určité objemy státních dluhopisů,“ uvedl čínský premiér. Čína je podle něj ochotna Evropě v její dluhové krizi „zdáli podat pomocnou ruku“. Podporu eurozóně už podle premiéra dala Čína v minulosti najevo několikrát. Wen řekl, že globální ekonomika je stále křehká a stále neroste tak silně, jak by bylo žádoucí.

V současnosti má Čína největší devizové rezervy na světě, v současné době se pohybují kolem tří bilionů dolarů (asi 51,6 bilionu korun). Podle expertů odhadují, že země drží až čtvrtinu těchto rezerv v eurech. Peking má tedy eminentní zájem na tom, aby se eurozóně dařilo a vyřešila své problémy.

Nahrávám video

Setkání dvou ekonomických velmocí

Setkání německé kancléřky a jejího čínského protějšku se věnuje značná pozornost. Německo má největší ekonomiku v Evropě, Číně pak patří prim v Asii. Obchodní výměna mezi oběma hospodářskými mocnostmi v posledních letech citelně narůstá. Loňský objem 130 miliard eur byl proti předchozímu roku vyšší o 38,5 procenta.

Čínské a německé firmy podepsaly kontrakty za 15 miliard dolarů

Čínské a německé firmy během státní návštěvy Wen Ťia-paa podepsaly obchodní smlouvy za více než 15 miliard dolarů (více než 258 miliard korun). Velkou zakázku získal evropský výrobce letecké techniky Airbus, který podle agentury Reuters uzavřel se společnostmi China Aviation Supplies a Industrial Commerce Bank of China kontrakt na dodávku 62 letadel A320.

Představitelé obou zemí mluvili také o výstavbě továren automobilky Volkswagen v Číně. Čínský premiér s sebou přivezl i 13 ministrů, kteří podepisovali v Berlíně jednu dohodu za druhou.

V loňském roce Čína nakoupila německé zboží za 53,6 miliardy eur (zhruba 1,3 bilionu korun) a byla tak sedmým největším trhem pro německý vývoz. Čína také vedla seznam největších dovozců do Německa, které loni nakoupilo čínské zboží či služby za 76,5 miliardy eur (asi 1,9 bilionu korun).

Merkelová zdůraznila, že Čína je teď pro Německo třetím největším obchodním partnerem. „My si oba myslíme, že co je dobré, může být ještě lepší,“ dodala. Čína přitom už v roce 2009 předstihla Německo a stala se největším vývozcem na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 13 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.