Dosáhnout do roku 2040 výroby více než poloviny elektrické energie v atomových elektrárnách je podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla nereálné. Řekl to v pořadu Byznys ČT24. S posílením jaderné energetiky počítá energetická koncepce státu. Nahradit má zejména uhelné elektrárny, které čeká útlum.
Mít víc než polovinu energie z jádra do roku 2040? Nereálné, míní Míl
Bez energie z jádra to nepůjde (zdroj: ČT24)
Až 58 procent elektřiny mají podle energetické koncepce za jednadvacet let dodávat do sítě jaderné elektrárny. V současnosti je to přitom jen třicet čtyři procent. Podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku je takový nárůst nemožný.
„Představa, že do roku 2040 zvládneme takovýto podíl výroby v jaderných elektrárnách je nereálná. My budeme v první řadě nahrazovat elektrárnu Dukovany. A postavit dva bloky do roku 2040 tato země ani personální ani strojírenskou kapacitu nemá,“ říká Míl.
Jenže podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (nestr. za ANO) nemá Česko jinou možnost, než je posilování atomové energetiky. Nedostatek elektřiny by podle něj mohl přijít už po roce 2030. „Nebudeme mít tolik výrobních kapacit, pakliže budeme dekarbonizovat a snižovat uhlí tak, jak jsme se zavázali. Jinými slovy, nemáme jinou možnost než zásadním způsobem posilovat jádro,“ uvedl Havlíček.
Podle Míla by bylo potřeba energetickou koncepci upřesnit. Letos v březnu proto už také předložil stálému vládnímu výboru návrh, aby ujasnil několik klíčových oblastí. Jedna z nich se týká například výkonů jednotlivých bloků v souvislosti s přenosovou soustavou.
„Abychom věděli, co je vhodné a jak ta soustava bude vypadat, aby vůbec mohla fungovat. Dnes je její řízení umožněno především proto, že v současnosti fungují bloky o jednotkových výkonech 110–200 MW. A pokud přes dvacet těchto bloků odstavíme a nahradíme je jen jedním supervelikým blokem typu 1700 MW, tak to není optimální,“ vysvětluje.
Zabývat by se podle něj mělo MPO i riziky vyplývajícími z možné změny nastavení spolupráce mezi státy. „Dnes například německá soustava funguje především proto, že polská a česká její fungování umožňuje. A řekněme, že to není nějak ekonomicky extra zázračné a funkční,“ dodává Míl.
Výhled spotřeby energie
S výstavbou nových bloků Česko počítá v době, kdy podobné projekty ve světě provázejí prodlevy a komplikace. Například ve slovenských Mochovcích se dostavba dvou bloků prodražila v přepočtu o sedm miliard korun. Proti jaderné energii se staví také europarlament.
Největší dopad na cenu elektřiny má, když ji nemáte, říká Míl
„Výstavba nového jaderného zdroje je extrémně drahá, cena je nepředvídatelná, doba dokončení je nejasná, žádná firma nepodepíše přesně, jaký bude termín dokončení, jaká bude cena, to je doslova křišťálová koule,“ vyjmenovává jednatel ENAS Vladimír Štěpán.
Podle Míla má však největší dopad na cenu elektřiny její malá nabídka. „To je pak v podstatě ta nejdražší elektřina, která je. Není tajemstvím, že v Belgii se prodávala elektřina za 300–500 euro za megawathodinu, v Kalifornii na začátku letošního roku za myslím téměř 900 dolarů za megawatthodinu, to jsou ohromné částky. A jestli si dobře vzpomínám na minulý týden na data v Maďarsku, tam cena elektřiny byla nad 80 euro na megawathodinu, zatímco my se pohybujeme pořád někde na 40 až 50,“ říká Míl.
Odhadnout cenu elektřiny kolem let 2030 – 2040 je podle něho právě jeden z úkolů MPO. „A myslím si, že se budeme pohybovat relativně hodně vysoko, protože trh, který by mohl fungovat v logice toho, že se vyplatí dlouhodobé investice, nefunguje. Evropská unie dopustila to, že celý trh je v podstatě pokřiven systémem různých dotací a pomocí a řekněme i krytím národních zájmů a v ten moment cena elektřiny půjde prostě nahoru,“ vysvětluje.
Zatím se dá podle současného harmonogramu podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové předpokládat, že okolo roku 2028 její úřad obdrží dokumentaci pro povolení nebo pro rozhodnutí o povolení k výstavbě nového bloku Dukovan.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží příští středu při jednání vlády informaci o tezích plánovaného nového energetického zákona. Jeho cílem je mimo jiné příprava rámce pro nový model energetického trhu související s odklonem od uhlí. Věcný záměr zákona má být hotový v polovině příštího roku.