Lidovci jdou proti evidenci tržeb: Nesouhlasí s plošným příkazem

Proti navrženému zákonu o elektronické evidenci tržeb se postavili koaliční lidovci. Kritizují na zákonu dvě věci – že neobsahuje výčet výjimek, respektive že by případné výjimky měl schvalovat pouze ministr financí. Jejich hlasy jsou přitom potřeba ke schválení zákona.

Nahrávám video

Zatímco živnostníci přemýšlejí o praktických problémech při zavedení elektronické evidence tržeb, politici se stále ještě dohadují o podobě zákona. Proti návrhu vystoupil jeden z koaličních partnerů – KDU-ČSL. Nelíbí se jim, že zákon zatím nepočítá s určením výjimek. „V tom zákoně má být případně jasně definovaný počet a konkrétně obory, kterých se to bude týkat,“ prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr financí sice slibuje, že výjimky z povinnosti zavést tzv. elektronické pokladny napíše do vyhlášky, lidovcům to ale nestačí.

Na jednom z nejdůležitějších vládních zákonů navíc lidovci kritizují i to, že by případné výjimky z povinnosti zavést evidenci měl schvalovat jen ministr financí. Andreje Babiše (ANO) Jurečkova kritika překvapila. „Je to zákon, který bojuje proti krácení tržeb, a není možné, aby tady někteří podnikatelé platili daně a druzí je krátili,“ zmínil ministr financí Andrej Babiš, který je ochotný o výhradách KDU-ČSL jednat.

Lidovci už dříve upozornili, že chtějí vědět, jak se plánované změny odrazí v jednotlivých odvětvích a jaké by měly být případné kompenzace pro podnikatele. Z toho důvodu požadovali dopadovou studii.

Výpadky internetu, čekající hosté

Povinné elektronické pokladny se mají od příštího roku týkat majitelů restaurací, hotelů a obchodů, tedy zhruba 300 tisíc živnostníků. „My jsme připraveni opatření dotáhnout do konce. Myslíme si, že to výrazně zvýší výběr daní,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podnikatelé se teď obávají hlavně potíží s přenosem dat a případné zneužitelnosti údajů o příjmech. „Může tam vlastně vlézt kdokoliv, nejsem si jist, jestli je to dost pohlídané,“ uvedl spolumajitel brněnské restaurace Jakub Uličník. S internetovým připojením pak mívají běžně problémy na horách. Na hřebenech Krkonoš takhle působí několik podniků, kterým by výpadky v signálu mohly znepříjemnit obsluhu hostů. „I náš systém občas kolabuje. Jestliže budou další směry, že to musí jít tam a nazpátek, neumím si představit, že to bude systém zvládat,“ řekl provozovatel horské restaurace Stanislav Beneš.

Vláda měla původně zákon o elektronické evidenci tržeb schvalovat už osmého dubna. Dokument ale stále posuzuje Legislativní rada vlády. Kabinet se tak k němu dostane nejdřív na začátku května. Námitkami vůči zákonu nešetří pravicová opozice, která se chystá, že v létě, kdy by mohl zákon přijít do Poslanecké sněmovny, přijde s velkými obstrukcemi. „Jsme zásadní odpůrci elektronické evidence tržeb, ta povede k likvidaci drobných živnostníků,“ zdůvodňuje kritiku Miroslav Kalousek (TOP 09). Návrh naopak podporuje například Hospodářská komora a s výhradami také Asociace malých a středních podniků, nelíbí se naopak sdružení podnikatelů a manažerů.

Podle plánů MF by od roku 2016 pokladny obchodníků měly být napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Podnikatel následně účtenku vytiskne a zákazník by měl povinnost ji převzít. Nový systém by měl omezit takzvanou šedou ekonomiku. Ministerstvo financí očekává, že po úplném zavedení elektronické evidence tržeb by mohl rozpočet získat navíc deset miliard korun ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 10 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 11 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 16 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.