Brusel - Ministři financí zemí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Oznámil to šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Obyvatele Kypru ale rozhořčila zpráva o jednorázovém zdanění vkladů kvůli finanční pomoci. U bankomatů se objevily hloučky lidí vybírajících peníze. Banky, ve kterých mají uložené peníze například i čeští podnikatelé, již ale učinily kroky k tomu, aby byly na účtech zmraženy částky odpovídající výši daně. Kypr potřebuje miliardy eur k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti.
Podle Dijsselbloema bylo dosaženo politické dohody s kyperskými představiteli. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty. Kypr se tak zřejmě stane po Řecku, Irsku a Portugalsku čtvrtým státem eurozóny, který pomoc dostane.
Jednorázovou daň musí schválit parlament do úterý
Eurozóna pomoc podmiňuje tím, že Kypr musí snížit veřejný dluh a zvýšit korporátní daně z dosavadních deseti na 12,5 procenta. Stejně tak má Kypr vybírat jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady, přičemž sedmi a desetiprocentní daň začala platit okamžitě, aby si lidé nemohli v panice své úspory vybírat. Odhaduje se, že asi z poloviny se daň bude týkat vkladů Rusů, pro něž je Kypr daňovým rájem.
Podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka se nové opatření dotkne i Čechů. „Je celá řada středně velkých firem, které využívají výhod registrace na Kypru. Často jsou z řad velkých finančních skupin,“ řekl serveru iDNES.cz.
Jednorázové zdanění vkladů prosazoval Mezinárodní měnový fond (MMF), ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kromě rizika hromadného vybírání vkladů takový krok může být vnímán i jako precedens pro další případné pomoci ohroženým zemím eurozóny a mohl by oslabit důvěru investorů v těchto ohrožených zemích.
„Mou první reakcí je šok,“ uvedl šéf parlamentní komise pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos. „Toto rozhodnutí je mnohem horší, než jsme očekávali. Je v rozporu s tím, o čem nás vláda až do páteční noci ujišťovala,“ dodal. Informace překvapila i řadu kyperských politiků. Komunistická strana AKEL dokonce zvažuje návrh na odchod Kypru z eurozóny.
„Objem bankovního sektoru na Kypru je tak velký, že musíme vytvořit specifické požadavky, tak jako jsme to udělali i u jiných zemí,“ vysvětlil Dijsselbloem. „V tomto případě považujeme za oprávněné, aby se na nákladech podíleli také vkladatelé.“
Pomoc klesla ze 17 na 10 miliard
Původně se hovořilo o pomoci ve výši 17 miliard eur. Proti pomoci Kypru bylo dříve kromě jiných zemí i Německo, podle něhož kyperským bankám chybí transparentnost; země platí za daňový ráj. Ve čtvrtek Dijsselbloem uvedl, že by mohlo stačit deset miliard eur. Na částce se také po deseti hodinách jednání dohodli ministři 17 států eurozóny.
„Komise se vždy vyjadřovala velmi jasně s ohledem na důležitost Kypru pro celou eurozónu. Neposkytnutí pomoci Kypru by proto znamenalo riskovat, že přijdeme o to, čeho jsme za poslední rok dosáhli. Ať už jde o podpoření integrity eurozóny, nebo o posílení ekonomické a měnové unie,“ podotkl po jednání o kyperské budoucnosti eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn.
Na pomoci se bude podílet také Mezinárodní měnový fond (MMF). Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. „Přesnou částku jsme zatím neupřesnili a nejspíš to nějakou chvíli potrvá, než bude úplně jasno,“ říká Lagardeová.
Pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. „Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc,“ dodal. Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris.
O pomoc zažádalo již pět zemí eurozóny:
KYPR: Tamní vláda se rozhodla požádat EU o finanční pomoc loni v červnu. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Dnes se ministři financí eurozóny dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Pomoc by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti.
ŘECKO: O finanční pomoc požádalo EU a MMF poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur. Peníze jsou uvolňovány podle toho, jak vláda činí razantní škrty, které EU a MMF požaduje. Do problémů Řecko dostala šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry.
IRSKO: Finanční pomoc v objemu 85 miliard eur (asi 2,1 bilionu Kč) si Irsko vyjednalo od MMF a EU v listopadu 2010. Do problémů se dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala ji k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků. S krizí se ale irská ekonomika zatím vypořádává příznivě.
PORTUGALSKO: Země se v dubnu 2011 dohodla s EU a MMF na půjčce 78 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Výměnou za to se nejchudší země západní Evropy, která nyní zažívá největší hospodářské problémy od 70. let minulého století, zavázala k úsporným opatřením. Do problémů Portugalsko dostalo vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Finanční situaci země ztížily také politické půtky kvůli úsporným opatřením.
ŠPANĚLSKO: Je největší zemí eurozóny, která byla nucena o pomoc požádat. Na rozdíl od ostatních by mělo 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč), o které Španělsko zažádalo loni v červnu, směřovat pouze na tamní bankovní sektor. Záchrana bank má zemi pomoci zvládnout státní finance, aby nemusela žádat o pomoc pro celou ekonomiku. Vláda schválila plán bankovní reformy, jehož hlavní součástí je očištění bank od špatných úvěrů a toxických aktiv pomocí takzvané „špatné banky“. Vytvoření této konsolidační instituce bylo pro EU podmínkou pro poskytnutí slíbené pomoci. Španělské banky doplatily na krizi na realitním trhu, která trvá od roku 2008 a díky níž mají ve svých úvěrových portfoliích značné objemy nesplácených úvěrů.
