Praha - Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). „Tyto valy považuji za zrůdnou, hroznou věc a já je podepisovat rozhodně nebudu,“ uvedl Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery. Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. Ovšem na samotnou činnost fondu, který už od podzimu funguje, to ale nemá bezprostřední vliv.
„Tento euroval a jiné obranné valy považuji za zrůdnou, hroznou věc a já je rozhodně podepisovat nebudu bez ohledu na to, co si myslí soudruh Dientsbier,“ zdůraznil Klaus. Právě místopředseda ČSSD Jiří Dienstsbier ve čtvrtek prohlásil, že Klaus svým otálením porušuje Ústavu i prezidentský slib.
Simon O'Connor, mluvčí Evropské komise
„Česká republika nemusí ratifikovat smlouvu o ESM. To je mezinárodní smlouva podepsaná všemi 17 státy eurozóny a platí už od konce září.“
Klaus: Španělsko má Brusel za „tiskárnu na peníze“
Klausovi se nelíbí, že zadlužené země, jako například Španělsko, považují Brusel za „tiskárnu na peníze“. Brusel podle něj žádné peníze nemá. „Musí požádat daňové poplatníky ostatních zemí, aby zadluženým státům poslali peníze,“ řekl Klaus Portálu ČT24.
„To, že dodatek v ČR nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv,“ vysvětlil mluvčí české diplomacie Vít Kolář. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a ČR jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září vstoupila v platnost smlouva o jeho vzniku. „V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje,“ dodal Belling.
Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank
„Pozitivum je samotné navyšování kapitálu, což je něco jiného než navyšování záruk. Jedná se tak o okamžitý tlak na vlády, což přináší rychlejší diskuzi uvnitř států eurozóny. Efektivita eurozóny by tak měla být vyšší.“
Nečas: Klausovo odmítání je zbytečné
Pro premiéra Petra Nečase (ODS) je pak prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. Doplněk Lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje.
Konkrétně se Klausův (ne)podpis vztahuje na změnu jednoho článku Lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale žádnou pravomoc, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku. „Nikomu nic to neblokuje,“ prohlásil Belling. „Nemůžeme to mít žádný vliv ani teoreticky,“ doplnil.
Senátoři Klause vyzvali k neprodlenému podpisu
Senát ve čtvrtek vyzval prezidenta k tomu, aby „neprodleně“ podepsal doplněk Lisabonské smlouvy, který vznik EMS umožní. ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.
Miroslav Krejča (dříve ČSSD), předseda senátního evropského výboru
„Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud.“
Senát a sněmovna vznik fondu schválily už na jaře - horní komora 25. dubna, dolní komora pak 5. června.
Už v minulosti ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) připomněl, že Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Případné začlenění ČR do fondu by totiž bylo předmětem samostatné smlouvy.
Kam až se objem záchranného fondu vyšplhá?
Zajímavé jsou však plány kolem navyšování tzv. eurovalu. Zástupci eurozóny totiž v září dospěli k závěru, že nedávno odsouhlasený fond zřejmě nebude stačit. Například pokud by požádalo i Španělsko a Itálie, mohl by se fond ESM rozrůst až na dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). Zatím přitom byli politici dohodnuti „pouze“ na 500 miliardách eur (asi 12,5 bilionů korun).
