Kalousek: Můžu vrátit do hry rozpočet, o jehož stažení jsem požádal

Praha – Poslanci schválili 101 hlasy konsolidační daňový balíček, což mimo jiné znamená opět otevření dveří Kalouskovu návrhu státního rozpočtu. „Těší mne, že mužů vrátit zpět do hry rozpočet, o jehož staženi jsem požádal. Rozpočet, který je na jednu stranu úsporný a na druhou bude obsahovat nezbytné prorůstové investice a podporu vědy a výzkumu,“ konstatoval ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle premiéra Petra Nečase byl daňový balíček schválen ve vládním znění, které umožňuje sestavit státní rozpočet v parametrech, které budou respektovat deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu a jednak v parametrech, které mají v sobě zahrnuty jisté prorůstové impulzy, to znamená prostředky na dopravní infrastrukturu, na vědu a výzkum a na školství.

Schválení daňového balíčku tak otevírá dveře návrhu státního rozpočtu, který ministr financí Kalousek představil v září s tím, že do něj ale bude potřeba zapracovat nový výhled české ekonomiky.

Miroslav Kalousek, ministr financí

„Myslím si, že nebylo na škodu věci, že jsme se mohli přesvědčit, jakým důsledkům jsme zabránili přijetím tohoto návrhu. Ty důsledky nebyly obsaženy v onom návrhu rozpočtu, který vláda začala projednávat v pondělí a ke kteremu se uz vracet nemusíme.“

Ze hry je tak venku návrh rozpočtu, který Kalousek představil v pondělí a který počítal s dalšími škrty ve výši jednačtyřiceti miliard korun. Projednávání provázelo bouřlivou diskuzi. Odborníci navíc kritizovali, že škrtat v prorůstových výdajích je chyba. Ministr Kalousek měl podle nich úspory hledat jinde. Stát má podle nich dost možností, kde hledat rezervy.

Časový harmonogram přijímání rozpočtu je napjatý

Nečas připustil, že časový harmonogram přijímání rozpočtu je napjatý. Věří prý ale, že „všechny ústavní instituce se budou chovat zodpovědně“. Pokusy něco protahovat a prodlužovat podle něj znamenají ohrožení rozpočtu a vážné riziko dlouhého rozpočtového provizoria. Opozice chce dnes přijatý balíček vrátit v Senátu, normu musí také podepsat prezident Václav Klaus.   

„Očekáváme jistou míru odpovědnosti u ostatních ústavních institucí,“ doplnil premiéra ministr financí. Důvodem je podle něj také ohled na podnikatele, kteří až na poslední chvíli zjistí, jaké daně mají příští rok platit. Nečas se podnikatelům za tyto komplikace rovnou omluvil.     

Nový harmonogram projednání rozpočtu:

  • 23. listopadu – kabinet do tohoto data musí předložit sněmovně novou podobu rozpočtu
  • 26. listopadu – nad návrhem rozpočtu se sejde sněmovní rozpočtový výbor
  • 28. listopadu – zasedne nad návrhem rozpočtu sněmovna
  • Následujících pět dní budou o přikázaných kapitolách rozpočtu jednat výbory
  • 5. prosince – probere doporučení výborů rozpočtový výbor
  • 12. prosince – proběhne druhé čtení rozpočtu
  • Od 19. prosince bude probíhat hlasování o návrzích na přesuny peněz i o rozpočtu jako o celku
Nahrávám video

Návrh státního rozpočtu, který vláda schválila na konci září, měl celkové výdaje na úrovni 1,185 bilionu a příjmy 1,085 bilionu korun. Tento návrh rozpočtu počítal s reálným růstem ekonomiky o procento, nižší inflací a mírně vyšší nezaměstnaností než letos. Poslední makroekonomické predikce nejsou tak příznivé, ministerstvo financí nyní hodnotu růstu odhaduje okolo 0,7 procenta.  

Dnes schválený balíček daňových změn zvyšuje například obě sazby daně z přidané hodnoty o bod na 15 a 21 procent, zavádí „solidární přirážku“, tedy fakticky druhou sazbu daně z příjmu pro vysokopříjmové skupiny. ODS chce přitom začít jednání v rámci vládní koalice, aby tato přirážka platila jen rok a byla zrušena společně se zrušením konceptu superhrubé mzdy, uvedl Nečas. „To není to aktuální, co teď musíme řešit,“ podotkl. 

Přehled změn, které přinesl schválený vládní daňový balíček

  • Solidární zvýšení daně z příjmu u fyzických osob. V letech 2013 až 2015 zavede zákon sedmiprocentní zdanění nadlimitních příjmů nad 48násobkem průměrné mzdy.
  • Omezení výdajových paušálů u živnostníků.
  • V letech 2013 až 2015 se zruší základní sleva na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce.
  • Zvýšení srážkové daně z příjmů i poplatníků, kteří mají sídlo v zahraničí ze současných 15 na 35 procent od 1. ledna 2013. U příjmů daňových rezidentů České republiky by se nadále odváděla daň 15 procent. Od roku 2014 budou od daně osvobozeny dividendy.
  • Zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Opatření má platit v letech 2013 až 2015. Současně s tím se kvůli námitkám EU přesunou do vyšší sazby některé zdravotnické pomůcky a dětské pleny. Sjednocení sazeb na úrovni 17,5 procenta se odkládá na rok 2016.
  • Zrušení tzv. zelené nafty. Zákon pro příští rok sníží vratku části spotřební daně z nafty pro zemědělce ze 60 na 40 procent. Od roku 2014 ji zruší úplně
  • Zvýšení daně z převodu nemovitostí ze současných tří procent na čtyři procenta.
  • Pro roky 2013 až 2015 budou zrušeny maximální vyměřovací základy, tedy tzv. stropy pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
  • Změna rozpočtového určení daní. Kraje budou nově dostávat menší podíl z vybraných daní, aby větší výnos z vyšší DPH a daně z příjmu zaměstnanců připadl pouze státu. Kraje budou dostávat 7,86 procenta z vybrané daně z přidané hodnoty (nyní 8,29 procenta) a 8,65 procenta z daně z příjmu zaměstnanců (nyní 8,92 procenta). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
10:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 16:25‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.