Zdvojnásobení nynějšího investičního plánu Evropské unie ve středečním projevu před europoslanci navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. K roku 2022 by takzvaný Junckerův investiční plán měl dosáhnout 620 miliard eur (asi 16,7 bilionu korun).
Předseda Evropké komise oznámil také některé další iniciativy, mimo jiné reformu evropského telekomunikačního trhu. Přinést by měla například bezplatné bezdrátové připojení na veřejných místech k roku 2020 nebo pokročilé sítě páté generace (5G) k roku 2025.
„Má to potenciál vytvořit v EU další dva miliony pracovních míst,“ míní šéf Evropské komise. Přístup k vysokorychlostnímu internetu je podle Junckera zásadní pro ekonomiku i občany Unie bez ohledu na to, kde lidé žijí a jaký mají příjem. Komise dnes podle něj také navrhuje zásadní změny pravidel o ochraně duševního vlastnictví, které by měly zajistit spravedlivé peníze za jejich práci.
Ve stávající podobě byl investiční plán, jehož centrem je Evropský fond strategických investic (EFSI), spuštěn loni a za tři roky má do unijního hospodářství z veřejných i soukromých peněz přilákat investice za 315 miliard eur (přes 8,5 bilionu korun).
Juncker též v projevu vyzval k obraně evropského ocelářského průmyslu, který se nyní potýká s levnou čínskou produkcí. Předseda komise, který byl letos v Číně už dvakrát, připomněl, že kromě stávajících opatření jsou třeba další kroky. „Žádáme členské státy a tento parlament, aby podpořily komisi při posilování našich obranných nástrojů. Neměli bychom být naivní zastánci volného obchodu a nemít tak možnost tvrdě odpovědět na dumping podobně, jako to dělají Spojené státy,“ zdůraznil.
V Evropské unii také podle něj musí společnosti platit daně tam, kde vytváří své zisky. Někdejší lucemburský premiér připomněl, že Evropská komise nyní přichází s návrhy proti vyhýbání se odvodům daní.
„Pracovníci by měli dostávat stejný plat za stejnou práci na stejném místě,“ prohlásil do potlesku europoslanců Juncker. Jednoznačně tak podpořil návrh na nová pravidla odměňování pracovníků vysílaných do zahraničí. EK ho nedávno v nezměněné podobě opět předložila, poté co jej vystavením takzvané „žluté karty“ jednoznačně odmítly národní parlamenty 11 unijních zemí včetně Česka. Na evropském vnitřním trhu nesmí být podle Junckera zaměstnanci vykořisťováni.
Jednoznačnou podporu komise mají podle něj také evropští farmáři, kteří se potýkají s problémy například v důsledku omezení, které na dovoz z EU uvalilo Rusko. „Komise zmobilizovala na podporu mlékařů přes miliardu eur. Nemohu přijmout, že mléko je levnější než voda,“ dodal Juncker.
