I sotva narozené dítě dluží 128 tisíc

Praha – Český stát se víc a víc zadlužuje. Loni jeho dluh vzrostl o téměř 166 miliard korun na 1,344 bilionu korun. Ke svým dluhům si tak každý Čech musí přičíst ještě 128 tisíc korun, právě tolik totiž činí podíl každého občana na státním dluhu. Zlepšení se v nejbližších letech nedá očekávat. Stát se bude dál do červených čísel propadat o stovky miliard.

Důvodem růstu dluhu jsou mimo jiné emise státních dluhopisů. Na domácím trhu loni ministerstvo financí vydalo státní dluhopisy za 167,4 miliardy korun a na zahraničních trzích si stát půjčil 49,7 miliardy korun. Ministerstvo přitom dodrželo své plány pro rok 2010. Vláda rovněž během roku 2010 čerpala půjčky od Evropské investiční banky ve výši 10,4 miliardy korun. Nárůst objemu peněžních instrumentů v oběhu loni činil 25,1 miliardy korun.

Většina půjčených peněz stát použil na krytí rozpočtového deficitu, který loni vystoupal po zpřesnění na 156,42 miliardy korun. To bylo méně, než se čekalo. Po úpravách provedených v průběhu roku se počítalo s deficitem ve výši 162,9 miliardy korun. Loňský schodek znamenal výrazné zlepšení oproti roku 2009, kdy stát skončil v minusu o více než 192 miliard.

Stát ušetřil na úrocích

„Tato úspora zhruba 20 miliard korun byla dána především tím, že po vzniku nové vlády a jejím závazku snižovat deficity veřejných rozpočtů si investoři účtovali nižší rizikové prémie, Česká republika se stala důvěryhodnější,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Průměrná splatnost státního dluhu klesla ke konci roku na 6,3 roku, a pohybovala se tak v plánovaném intervalu mezi 5,5 až sedmi roky. Příjemné překvapení přinesly ke konci roku úroky. Stát na nich loni zaplatil 35,6 miliardy korun, počítal přínos s částkou přesahující 56 miliard korun. Náklady státu na úroky přesto vytrvale celý rok rostly.

V letošním roce si chce ministerstvo financí půjčit 220 miliard korun, v roce 2012 téměř 219 miliard a v roce 2013 si hodlá půjčit 207 miliard korun. Na zahraničních trzích si chce letos ministerstvo financí půjčit maximálně 40 procent z hrubé výpůjční potřeby vlády, tedy zhruba 88 miliard korun. Vyplývá to ze strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2011. Ministerstvo rovněž plánuje letos vydat pilotní emisi státních dluhopisů pro občany o objemu maximálně deset miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...