HSBC zruší skoro 50 tisíc míst a zaměří pozozornost na Asii

Londýn/Hongkong – O dvacet procent méně zaměstnanců by měla do roku 2017 mít největší evropská banka. Globální bankovní skupina HSBC totiž hodlá po celém světě zrušit skoro padesát tisíc pracovních míst a zároveň omezit aktivity v investičním bankovnictví. Tato opatření jí mají pomoci zlepšit neuspokojivé hospodářské výsledky.

Nahrávám video

Do celkového počtu chystaného propouštění je zahrnuto asi 25 tisíc lidí, kterých by se mohl dotknout prodej divizí v Turecku a Brazílii, kde se banka hodlá zaměřovat na firemní klientelu. Druhá polovina, tedy dalších až 25 tisíc míst, by mohla zaniknout v souvislosti s uzavíráním poboček a konsolidací činností v oblasti IT a administrativní podpory. HSBC hodlá změny provést do roku 2017 a pak chce začít najímat pracovníky v divizích, kde očekává růst.

V rámci nové strategie se zaměří především na Asii, kde chce zvýšit investice a posílit přítomnost v deltě Perlové řeky na jihovýchodě Číny. Zaměří se také na oblast Asie a Tichomoří. V Asii má skupina HSBC Holdings již nyní významnou pozici, k regionu ji nicméně poutají i historické vazby. Založena byla v roce 1865 v tehdejší britské kolonii Hongkongu, aby financovala narůstající obchod mezi Evropou, Čínou a Indií. Odtud i její název - The Hong Kong and Shanghai Banking Corporation, zkráceně HSBC. „Svět je stále více propojen, Asie by měla vykazovat vysoký růst a stát se v příštím desetiletí centrem světového obchodu,“ poznamenal výkonný ředitel HSBC Stuart Gulliver.

Banka také podle agentury Reuters uvedla, že sníží objem rizikových aktiv o zhruba 290 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Součástí tohoto kroku je snížení hodnoty aktiv v investičním bankovnictví o zhruba třetinu. Podíl investičního bankovnictví na celkové rozvaze bankovní skupiny se tak sníží ze současných 40 procent na méně než třetinu.

Stuart Gulliver
Zdroj: ISIFA/EPA/David G. Mcintyre

Gulliver chce plánovanými škrty podpořit zisk. Od roku 2011, kdy stanul v jejím čele, se o to snaží již podruhé. Předešlé úsilí zhatily nízké úrokové sazby, skomírající růst a vysoké náklady spojené s dodržováním regulatorních požadavků. Banka dnes také uvedla, že v Mexiku a ve Spojených státech restrukturalizuje aktivity, které vykazují slabé výsledky. V Brazílii sice zůstane, zaměří se ale na služby pro firemní klientelu, zatímco britskou divizi drobného bankovnictví uvede pod novou značkou. Podle zdrojů by ji skupina mohla časem prodat. Gulliver nicméně řekl, že rozhodnutí zatím nepadlo.

Banka rovněž potvrdila, že uvažuje o přesunu svého ústředí z Londýna do Asie. Analýzu takového kroku dokončí do konce roku.  

HSBC, která je podle tržní hodnoty největší bankou v Evropě, se minulý týden dohodla s vyšetřovateli, že zaplatí 40 milionů švýcarských franků (asi miliardu korun), aby ukončila vyšetřování své švýcarské větve. Pro podezření z praní špinavých peněz je proti ní vedla prokuratura v Ženevě. Vyšetřování čelí mimo jiné také ve Francii nebo ve Spojených státech. Bankovní skupina podle agentury Reuters oznámila, že platba je náhradou za minulá organizační selhání a že nebudou vznesena žádná obvinění z trestné činnosti. Zákazníkům a investorům se omluvila za minulá pochybení ve své švýcarské jednotce, zvané HSBC Private Bank (Suisse), a uvedla, že její aktivity pak prošly důkladnou revizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci.
03:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.