Praha – Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) se nelíbí aktuální novela energetického zákona. Připravil proto vlastní verzi, kterou dává k dispozici poslancům pro druhé čtení. Podle šéfky úřadu Aleny Vitáskové prý hrozí podobný scénář jako v případě tzv. solárního boomu, který znamenal skokové zdražení cen energií. Současné novele prý chybí relevantní vyčíslení finančních dopadů. Ministerstvo se tak podle ERÚ v odhadech mýlí opakovaně a při předkládání zákona ignorovalo řadu rizik.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v pondělí uvedlo, že novela zákona bude mít finanční dopad v řádu několika set milionů korun, s čímž ERÚ nesouhlasí. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka dříve uvedl, že podle neoficiálních informací, které má ERÚ od firem k dispozici, se náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun. Dnes dodal, že přesná čísla dopadů do cen pro zákazníky bude mít ERÚ po 15. únoru, do kdy mají regulované firmy náklady vyčíslit. Vitásková proto dnes vyzvala poslance, aby projednávání novely do konce února pozastavili.
Mluvčí MPO Miroslav Kynčl řekl, že ministerstvo s dnešními tvrzeními ERÚ nesouhlasí a stojí si za údaji, které uvedlo v pondělí. „K návrhu byla zpracována velmi podrobná více než šedesátistránková analýza opírající se o data, která mělo MPO k dispozici, nebo která byla odhadnuta na základě statistických dat za minulá již ukončená období,“ uvedl Kynčl. Podle něj šlo o známé hodnoty administrativních nákladů, správních poplatků a statistických dat z minulých let. Odhad prezentovaný Chvojkou označilo dnes ministerstvo za zpochybnitelný. Uvedená částka 150 miliard korun podle něj totiž není vztažena k žádnému časovému období, a není tedy zřejmé, zda se jedná o náklad za jeden rok.
Vláda v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen, jak zní nynější zákon. Předloha mění i způsob platby poplatku za elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zatím se platí podle spotřeby, nově se má platit podle kapacity hlavního jističe. Zákon je nyní ve sněmovně, kde po projednání ve výborech míří do druhého čtení.
Vitásková upozornila, že v připomínkovém řízení ve sněmovně novela nasbírala přes tři sta padesát pozměňovacích návrhů. „Naším posláním je chránit zájmy všech účastníků trhu a spotřebitelů zejména. Proto budu křičet a poukazovat na to, že novela hrozí dosud neurčeným dopadem do koncových cen,“ řekla Vitásková novinářům.
ERÚ: Stát se vědomě připravuje o peníze
Regulační úřad kromě chybějících odhadů například kritizuje možnost rozdělení solárních elektráren na menší subjekty. Stát se tak prý vědomě připravuje o velké peníze. „My v tom vidíme velký potenciál pro to, aby se výrobny účelově rozdělovaly a vyhnuly se tak solárnímu odvodu, který činí ročně dvě miliardy. To znamená, že stačí jedna věta v zákoně a máte dvě miliardy krát 17 let,“ říká místopředseda ERÚ Martin Laštůvka.
Také povinnost dvakrát do roka měnit kvůli podmínkám fakturační systémy přinese náklady v řádech desítek milionů korun. „To se samozřejmě promítne do ceny pro konečné spotřebitele,“ zmínila Vitásková.
Novelu kromě regulátora kritizuje i sněmovní výbor pro obranu. Podle jeho předsedy Davida Kádnera dojde ke skokovému zdražení v řádu desítek procent a ohrožení energetické bezpečnosti státu. Energetické firmy se nejvíc obávají, že budou muset lidem vyplácet miliardy za plynovody či elektrická vedení, která stojí na jejich pozemcích. To by se promítlo na konečné ceně. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou ale tyto obavy neoprávněné. „Já bych chtěl odmítnout především výroky o tom, že tato novela energetického zákona přinese zdražení energií o desítky procent, jako bezdůvodné strašení. Podle našeho názoru není podloženo žádnými čísly,“ sdělil náměstek MPO Pavel Šolc.
Energetická novela by přinesla desítky změn na tuzemském trhu s energiemi. Mimo jiné má zajistit podporu malých střešních elektráren s výkonem do deseti kilowattů. Novinka počítá také se zlevněním regulované složky elektřiny o jedno procento.
Jak se solár promítl do kapes Čechů…
Za velkorysou podporu solárního byznysu zaplatili spotřebitelé ze svých kapes celkem bilion korun. Prapůvod podpory, která nakonec přerostla v nekontrolovaný solární boom, vede do roku 2005, kdy Česko převedlo do své legislativy evropskou směrnici.
U zrodu zákona, který provozovatelům fotovoltaických elektráren zajistil pevnou výkupní cenu energie a záruky za návratnost investice do 15 let, stálo tehdejší ministerstvo průmyslu a ministerstvo životního prostředí. Přílepkem navíc sněmovna povolila snižovat výkupní cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů maximálně o pět procent ročně. Zákon ve sněmovně prošel díky hlasům sociální demokracie, komunistů, lidovců a Unie svobody. ODS byla proti, státní podporu obnovitelných zdrojů považovala za plýtvání.
Až do roku 2008 nepůsobil zákon mnoho problémů - náklady na výstavbu fotovoltaických elektráren byly vysoké, a proto se do ní investoři nehrnuli. Okolo roku 2009 se však ceny elektráren dramaticky snížily a dotovaný „solární byznys“ se stal velmi zajímavým. Zákonodárci totiž na novou situaci zareagovali s obrovským zpožděním a v Česku mezitím vyrostlo množství fotovoltaických elektráren sloužících jako nástroj pro snadný a rychlý zisk.
Omezení podpory fotovoltaiky nakonec přišlo až poté, co se vlády ujal nový kabinet ODS, TOP 09 a VV. I tehdy ale politici z původních velkých plánů nečekaně couvli. Původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu počítal s tím, že 26procentní daň na výnosy bude platit pro všechny solární elektrárny připojené k síti v letech 2009 až 2010. Poslanci ale návrh ve sněmovně přiohnuli a omezili platnost daně jen na tři roky – do konce roku 2013.
