Hrozba bankrotu nutí Obamu ke kompromisu s republikány

Washington – Americký prezident Barack Obama vyzval republikány, aby přihnuli kompromisní řešení ve sporu o navýšení stropu pro státní dluh, tedy hranice, po niž se americká vláda může zadlužit. Prezident vyjádřil názor, že současný spor o způsob řešení vysokého zadlužení země nemůže být řešen jednostranně. Obama si myslí, že republikáni musí kromě jimi propagovaných škrtů přistoupit i na zvýšení daňové zátěže. Šéf Bílého domu opětovně varoval před následky platební neschopnosti, která Spojeným státům hrozí poprvé v historii již za týden.

Na Obamův projev bezprostředně reagoval republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner. Na Obamovu výzvu příliš vstřícně nereagoval. Ochotu ke zvyšování daní neprojevil, ale prohlásil, že republikáni v průběhu tohoto týdne prosadí ve sněmovně návrh na zvýšení stropu pro dluh. Zvýšení budou provázet rozpočtové škrty ve výši zhruba bilionu dolarů. Boehner se domnívá, že je jeho návrh přijatelný pro obě strany, takže by ho měl bez problémů schválit i demokraty ovládaný Senát a podepsat prezident. Boehler nevidí jinou cestu ze současné krize, než jsou úspory.

Obama ke krachu všech dosavadních jednání o zvýšení hranice pro zadlužení USA: „Takto nelze řídit nejskvělejší zemi na planetě. Je to nebezpečná hra, kterou jsme nikdy předtím nehráli a kterou si nemůžeme dovolit hrát ani teď. Ne v okamžiku, kdy jsou v sázce pracovní místa a živobytí tolika rodin. Nemůžeme připustit, aby se Američané stali bezděčnými oběťmi politického boje ve Washingtonu“.

Spory o navýšení státního dluhu paralyzují americkou politiku už několik týdnů. Jednání mezi prezidentem a republikány minulý týden zkrachovala poté, co se šéf Sněmovny reprezentantů nechal slyšet, že v Obamu ztratil důvěru. Další jednání se tak odehrávají na půdě Kongresu. Demokraté i republikáni v pondělí představili své návrhy řešení, k ukončení zablokované situace však zatím nedospěli.

John Boehner
Zdroj: ČT24

Reakce šéfa republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Johna Boehnera na Obamův projev: „Vždy jsme věřil, že čím větší je vláda, tím menší jsou lidé. A právě nyní máme vládu tak velkou a tak nákladnou, že podrývá úsilí našich lidí a brání naší ekonomice pracovat na plný výkon“.

Poslední republikánský návrh by chtěl strop pro státní dluh zvýšit ve dvou krocích. V první fázi by se zhruba na půl roku zvýšil o bilion, přičemž zhruba stejnou částku by pomohly ušetřit škrty. O další redukci výdajů by se pak jednalo v následujících šesti měsících. Obama a demokraté návrh odmítají, protože považují za nezodpovědné, aby se krize za půl roku opakovala.

Konkurenční demokratický návrh představil v Senátu šéf jejich většiny Harry Reid. Ten navrhuje rozpočtové škrty ve výši dvě celých sedm bilionu dolarů rozložené na dobu příštích deseti let. Strop pro státní dluh by se měl podle něj zvýšit natolik, aby peníze vládě vydržely po celý rok 2012. Možná i to, že je příští rok rokem volebním způsobuje, že republikáni návrh odmítají. Ti Reida rovněž obvinili, že jeho návrh obsahuje účetní triky. Oba návrhy tak spojuje jediné, a sice to, že nepočítají se zvýšením daní.

Současný strop pro zadlužení ve výši 14,29 bilionu dolarů Spojené státy oficiálně vyčerpaly 16. května letošního roku. Rozpočtovými přesuny byly získány další peníze a čas. Pokud demokraté nenajdou společnou řeč, americké vládě dojdou po 2. srpnu peníze. Navýšení stropu pro zadlužení musí odsouhlasit Kongres, ve kterém Sněmovnu reprezentantů ovládají republikáni, zatímco v Senátu disponují většinou demokraté.

Sněmovna reprezentantů
Zdroj: ČT24

Nejistota se z Washingtonu promítá i na finanční trhy. Velmi pravděpodobně hrozí sestup USA v hodnocení schopnosti splácet své závazky. Mezinárodní měnový fond proto v pondělí vyzval Spojené státy, aby rychle uvedly do pořádku své veřejné finance a schválily zvýšení dluhového limitu. Deficity dosáhly za vlády Baracka Obamy nejvyšších úrovní od druhé světové války. Vedení MMF v hodnocení ekonomických vyhlídek Spojených států uvedlo, že řešení amerického dluhu a ozdravení veřejných financí je v zájmu celé globální ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 19 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...