Praha - Ochrana nezadluženého manžela se při exekuci asi zvýší. Vládní předloha, kterou dnes schválila sněmovna, například vyjme z exekuce polovinu peněz na bankovním účtu nezadluženého manžela, nejméně dvojnásobek životního minima. Ten bude při nařízení exekuce upozorněn na to, že si tuto částku může vybrat. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
„To nejdůležitější v návrhu je úprava kultivace provádění exekučního řízení, které se týká manželů,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Na návrh podle něho čeká řada lidí postižených neférovými exekucemi. Exekutorská komora však označila už dříve ustanovení ohledně bankovního účtu za nelogické. Její zástupci poukazují na to, že některým rodinám zůstane například 5000 korun a jiným 50 000 korun.
Jedna z hlavních změn novely, která by měla vyjmout z exekuce polovinu peněz na bankovním účtu nezadluženého manžela, je podle Pelikána reakcí na případy z praxe. „Manželé už spolu dlouho nežijí a najednou jeden z manželů zjistí, že mu někdo zablokoval účet, a ukáže se, že je to kvůli tomu, že druhý manžel nadělal dluhy,“ vysvětluje důvody pro navrhovanou změnu.
„Je to krok správným směrem, už jen proto, že nám do poradny skutečně docházely manželky nebo manželé dlužníků, kteří se z ničeho nic dozvěděli, že jejich druhý manžel/manželka se zadlužil, a docházelo kvůli tomu k exekucím. Můžu doporučit, aby se manželé starali více o finanční hospodaření toho druhého z manželů. Vyplatí se určitě uzavřít předmanželsku smlouvu, doporučuji jít tímto směrem hlavně u podnikatelů,“ řekl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
- „Mám obavu, že se sníží vymahatelnost práva a vymahatelnost pohledávek, protože v ten okamžik, kdy manžel zjistí, že na jeho účtu lidově řečeno sedí exekuční příkaz, tak bude varovat toho druhého manžela, aby peníze na jeho účtu někam předisponoval nebo určitým způsobem tu exekuci mařil. Samozřejmě to nebudou dělat všichni, ale toto nebezpečí bude hrozit,“ říká Vladimír Plášil, viceprezident Exekutorské komory ČR.
Novela zároveň uloží soudům a exekutorům, aby při nařizování výkonu rozhodnutí či exekucí zohledňovali skutečnost, že společné jmění manželů bylo zúženo či jinak dotčeno smlouvou nebo rozhodnutím soudu o manželském majetkovém režimu. Nové pravidlo se má vztahovat na smlouvy či rozhodnutí, která jsou zapsána ve veřejném seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Od počátku letošního roku jej vede Notářská komora.
Dosud se podle zdůvodnění k těmto smlouvám či rozhodnutím nepřihlíží. Manžel dlužníka tak nyní musí podávat k soudu takzvanou vylučovací žalobu a soud teprve následně rozhoduje o vyloučení daného majetku z exekuce nebo z výkonu rozhodnutí. Tento postup je zdlouhavý, podání žaloby navíc podléhá soudnímu poplatku.
Předloha počítá také s tím, že úspěšný účastník civilního soudního řízení bude mít automaticky právo na přiznání náhrady hotových výdajů, i když nebude zastoupen advokátem. Nezastoupený účastník nyní své náklady zpravidla nenárokuje. Nově už soudu nebude muset své hotové výdaje prokazovat a bude mít právo na paušální částku. Pokud ale účastníkovi vzniknou v souvislosti s řízením vyšší náklady, bude moci skutečné náklady vyčíslit. „Je to ve skutečnosti velice důležité, dnes totiž mnozí z těch velkých věřitelů předávali věci advokátním kancelářím jen proto, že jim tohle jinak nikdo nezaplatil. Celkově by to mělo spory zlevnit,“ vysvětluje Pelikán. Tuto změnu, jako velmi potřebnou v praxi, podle něho také podporovala organizace Člověk v tísni.
Vzhledem k tomu, že se novela setkala s téměř stoprocentní podporou ve sněmovně, ministr Pelikán neočekává, že by byl problém při jejím schvalování v Senátu. „Do několika měsíců by se měla dostat do sbírky a brzy poté by měla začít platit,“ dodává.
Exekuce v Česku se mění
Je to tedy další z exekutorských novel, která zřejmě změní pravidla pro to, co napříště bude moci exekutor zabavit. Zhruba před měsícem prošly senátním ústavněprávním výborem navrhované změny, které například rozšířily seznam předmětů, které již nebudou exekutoři smět zabavit. Například postel, ledničku, kuchyňskou linku, dětské hračky nebo by k vyrovnání dluhu nesmělo sloužit penzijní připojištění.
Podle ministra spravedlnosti Pelikána projdou hladce i tyto chystané změny, protože vznikaly za úzké spolupráce s poslanci. Ministr za asi nejdůležitější novinku považuje pevně stanovený postup exekutora. Tedy na co v exekucích půjde, čím začne a čím bude pokračovat, když mu to nebude stačit. „Už nebude možné, aby exekutor rovnou začal s tím, co je velice nevýhodné a nepříjemné pro dlužníka, ačkoliv by bylo možné zvolit nějakou cestu pro dlužníka jednodušší,“ říká.
Měnila by se také pravidla pro exekuční prodej nemovitostí, ve kterých dlužník bydlí, exekutoři je budou moci nařídit kvůli pohledávkám na výživném a náhradě újmy na zdraví nebo újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.
Exekucí je více
Soudy loni zahájily 828 tisíc exekucí, což je o 114 tisíc víc než předloni. Průměrná vymáhaná částka se pohybovala kolem 78 tisíce korun. Exekutorská komora o tom informovala na dnešní tiskové konferenci.
„Vliv na počet exekucí má nepochybně i přetrvávající míra neodpovědnosti občanů k plnění drobných závazků a i když se společnost jako celek věnuje zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva, je to běh na dlouhou trať a výsledky můžeme očekávat až v delším časovém horizontu,“ uvedl prezident komory David Koncz. Částečně se mění i klima společnosti. „Opět je společensky akceptovatelnější dlužit. Zažíváme renesanci pojmů jako druhotná platební neschopnost a podobně,“ dodal člen prezidia komory Jiří Prošek. Na počty exekucí mělo nicméně podle komory loni vliv to, že část soudní agendy přešla na exekutorské úřady. I když úplné předání těchto spisů se mělo uskutečnit již v roce 2013, loni soudy převedly na exekutorské úřady dalších 45.500 řešených případů.
„Jestliže dříve se z počtu nařízených dražeb uskutečnila asi polovina, v těchto letech je procentuální podíl ještě nižší, neboť velké množství dražeb maří šikanózní insolvenční návrhy,“ uvedl viceprezident komory Michal Rudý. Někteří neplatiči zneužívají svého práva a podávají insolvenční návrhy s cílem odložit úkony v exekučním řízení.
„Problémy, které vidíme, se stále opakují. Neřeší se včas, odkládají se, hrnou se před sebou, dlužník nehledá správné řešení ve chvíli, kdy má přijít,“ vysvětluje ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Nejčastější důvody se podle něho za osm let existence poradny nemění. „Je to podcenění tvorby finanční rezervy, kdy dlužníci si myslí, že všechno bude v pořádku, že se nic nezmění, je to takové přehánění optimismu. Rezerva je ale důležitá tehdy, kdy přijdeme o zaměstnání, zkrátí se pracovní úvazek, nastane nemoc nebo úraz, tak aby i pak bylo z čeho čerpat na splátky, závazky,“ dodává.
Exekuce je zahajována soudem na návrh věřitele. V Senátu je nyní novela zákona, která počítá s tím, že exekutoři by směli působit jen v domovských obvodech jednotlivých soudních krajů, a nikoli jako dosud v celém Česku. Zavedení místní příslušnosti exekutorů Exekutorská komora podporuje.
