Euro, byrokracie, dotace: Co EU za deset let dala a vzala

Praha – Vstup do Evropské unie znamenal pro tuzemské hospodářství zásadní změnu. Firmám se ze dne na den podstatně zvětšilo odbytiště jejich výrobků, na druhou stranu ale přibyla konkurence a spousta administrativy. Na dotacích k nám přiteklo přes 300 miliard korun, ne vždy přitom byly smysluplně utraceny. A poslední krok k ekonomické integraci – přijetí eura – pořád oddalujeme. Jaká byla z ekonomického pohledu první dekáda našeho členství v EU?

Desítky tisíc pracovních míst, statisíce rekvalifikovaných osob, výzkumná centra nebo stovky kilometrů nových silnici, dálnic a železnic. To Česku přinesla podpora z evropských fondů. Odvrácenou stranou jsou pak miliardy korun nevyužitých příležitostí a korupční skandály (čtěte víc). Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) je nicméně přesvědčena, že evropské peníze České republice zcela jistě pomáhají.

Sečteno a podtrženo, Česko získalo z bruselské pokladny od svého vstupu do evropského spolku o 333 miliard korun víc, než do ní poslalo. Nadšení však nesdílí ekonom společnosti Partners Pavel Kohout. „Já si myslím, že to není žádné štěstí. Dotace kazí ekonomiku, pokřivují ceny, pokřivují rozhodování ekonomických subjektů. Já bych byl nejradši, kdyby ten objem byl celkově nula,“ řekl Kohout ve speciálu ČT24 Deset let ČR v EU.

Částečně s ním souhlasí i analytik České spořitelny Jan Jedlička. Dotace do určitých odvětví soukromého sektoru podle něj skutečně nemají smysl. Proti subvencím na budování dopravní infrastruktury, kanalizace nebo čističek odpadních vod však nic nenamítá.

Evropská byrokracie – mýtus, nebo realita?

Vstup do Unie nepřinesl jen bohatý zdroj finančních prostředků. Tuzemské firmy se od roku 2004 musí potýkat s celou řadou unijních nařízení, o kterých tvrdí, že jim komplikují život. A to navzdory četným proklamacím českých i evropských špiček, že budou v zájmu podpory hospodářského růstu administrativní zátěž snižovat.

„Já se obávám, že se to nebude nijak zásadně měnit, a skoro si troufám říct, že spíš k horšímu. Je otázka, jestli EU má vůbec zájem to snížit. Jedna věc je politická rétorika, druhá, že se na tom živí desetitisíce, možná statisíce úředníků,“ myslí si Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Nahrávám video

Pavel Kohout nicméně přiznává určitý podíl na zvyšování byrokratické zátěže i tuzemským úřadům. „Polovina byrokracie pochází z Bruselu a tu druhou si tady vyrobí naši úředníci velmi agilně a aktivně sami,“ míní ekonom.

Přes veškeré těžkosti se ale výkon českého hospodářství za poslední dekádu znatelně zvýšil. „Když jsme vstupovali, tak naše ekonomická vyspělost byla zhruba na dvou třetinách úrovně původní evropské patnáctky. V současné době je někde kolem 75 procent. Takže jsme Evropu částečně dohonili,“ poznamenal Jedlička.

Věčný problém euro. Je namístě referendum?

Zatímco na unijní předpisy si postupně zvykáme a s čerpáním dotací to snad v příštím programovacím období půjde lépe, otázka přijetí eura ani zdaleka uzavřena není. Oživil ji před několika týdny český prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten se nechal slyšet, že za reálné datum vstupu do měnové unie považuje rok 2020 (čtěte víc).

Jenže přijetí eura sliboval Bohuslav Sobotka jako ministr financí už před devíti lety, kdy předpokládal, že společnou měnu budeme mít v roce 2010. Nestalo se. K významnějším posunům nedošlo ani za následujících vlád, až nakonec kabinet Petra Nečase (ODS) v roce 2011 prohlásil, že žádný závazný termín stanovit nechce.

S prohlubující se krizí v eurozóně začala podpora eura klesat nejen u politiků, ale také mezi lidmi. Před šesti lety si jeho zavedení přála polovina obyvatel, teď už jen čtvrtina. Některé strany proto navrhují, aby se o evropské měně rozhodlo v referendu.

„Referendum je tou nejméně vhodnou platformou pro nestranné projednávání výhod a nákladů eura. Diskuse dostane emocionální náboj, hodně bude záviset, jestli je vláda u veřejnosti momentálně populární,“ obává se národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek.

Česko teď splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí evropské měny. Je relativně málo zadlužené, má nízký deficit a inflaci, málo také platí za státní dluhopisy. „Česká ekonomika je dostatečně silná na to, aby euro unesla. Ale nejsem si jistý, jestli by to byla taková výhoda, jak se občas prezentuje. Podívejme se, co euro udělalo se Slovinskem, způsobilo tam bankovní krizi a dnes má tato země velké problémy,“ uvažuje Kohout.

Dopady eura se podle něj musí posuzovat případ od případu. „Některé ekonomiky neměly problémy s eurem, nebo jim dokonce pomohlo, jako například Německu. A pak jsou ekonomiky, které přijetí eura nezvládly, jako například Španělsko, Itálie, Irsko,“ vysvětlil expert. A jak se staví k vypsání referenda o přijetí společné měny? „Když to nedokážou posoudit ani ekonomové, tak proč by ne běžní občané,“ uzavřel lakonicky Kohout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 5 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
včera v 20:04‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.