Brusel - Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosiere spolu s guvernérem francouzské centrální banky Christianem Noyerem povede skupinu expertů, která by měla unii pomoci nalézt dlouhodobou odpověď na současnou celosvětovou finanční krizi. Finanční krize, která se šíří Evropou, navíc dle předsedy Evropské komise José Barrosa ukázala, že EU potřebuje Lisabonskou smlouvu. Smlouva má nahradit odmítnutou euroústavu a podle jejích zastánců má EU učinit efektivnější a více demokratickou. Irští voliči ji však odmítli v referendu. V dnešní nestabilní době by prý zajistila větší prostor pro správnou evropskou reakci.
Evropské finanční trhy jsou propojenější než vůle politiků po společném řešení. Padají-li evropské burzy a mají-li problémy banky, které své dcery „vychovávají“ po celé Evropě, je nasnadě i snaha o vyšší politické propojení, a to může zajistit právě Lisabonská smlouva.
„Nežijeme v jednoduché době. Musíme pracovat na evropské odpovědi na finanční krizi. Dlužíme to našim občanům,“ řekl Barroso. Během svého projevu před zákonodárci několikrát apeloval na členské státy, aby své kroky, které mají přinést stabilitu, koordinovaly i s ostatními zeměmi. Pokud by vlády reagovaly jen jednostranně, trhy by to prý potrestaly.
V poslední době se Evropskou unií šíří kritika, že některé státy vyhlašují vládní garance všech vkladů. To může vyvolat problémy v jiných státech, které takové garance neposkytly. Klienti tamních bank mohou převádět své úspory do zahraničí a teoreticky ohrozit stabilitu některých finančních ústavů.
Evropská komise podle Barrosa připravuje na příští týden hned dva návrhy, které mají být reakcí na současnou krizi. První má sjednotit minimální výši garancí vkladů, na níž se v úterý dohodli ministři financí EU. Minimální garance je nyní stanovena na 20 tisíc eur (necelých půl milionu korun), nově by ale měla činit 50 tisíc eur (zhruba 1,25 milionu korun). Některé státy ale mohou garantovat vklady až do 100 tisíc eur (téměř 2,5 milionu korun).
Druhou iniciativou má být návrh, který zajistí, aby evropské finanční instituce nebyly znevýhodněny ve vztahu ke svým zahraničním rivalům. Jde především o účetní pravidla a o jejich výklad.
Akcie zatím padají
Vše se navíc odehrává na pozadí nálady centrálních bankéřů snižovat úrokové sazby ve víře rozhýbání finančních trhů. Snahy zatím nezabírají. Evropské akcie dnes uzavřely na téměř pětiletém minimu navzdory koordinovanému snížení úrokových sazeb ve světě. Panevropský index FTSEurofirst 300 se podle neoficiálních údajů propadl o 6,1 procenta na 941,93 bodu. To představuje jeho nejnižší konečnou hodnotu od prosince 2003.
