Berlín - Zaplatit účty za elektřinu je každý rok problém zhruba pro 300 tisíc německých domácností. U našich západních sousedů je elektřina druhá nejdražší v Evropě, mimo jiné kvůli masivní podpoře obnovitelných zdrojů. A zatímco domácnosti platí přirážku za zelený proud, většina velkých průmyslových podniků naopak ne.
Stefan Becker z katolické charity se stará o rodiny, pro které se v jedné z nejbohatších zemí světa elektřina změnila v luxusní zboží. Svým klientům nosí úsporné žárovky a zásuvky, které si nemohou dovolit. V posledním roce a půl takových lidí výrazně přibylo.
V celém Německu je to na 300 tisíc domácností. Zatímco některým hrozí, že zůstanou beze světla nebo funkční lednice, jiní už to zažili. „Led žárovky jsou pro ně příliš drahé a nemají na to, aby si je koupili,“ říká Becker.
Ohrožených rodin přibývá spolu s tím, jak roste cena elektřiny. Za posledních pět let o víc než třetinu. Z části kvůli tomu, že každá domácnost platí zvláštní ekologickou přirážku. Z ní se hradí miliardové náklady zelené energetické revoluce, kterou Berlín spustil po katastrofě ve Fukušimě a odstavení vlastních jaderných elektráren.
-
„Tato přirážka by neměla výrazně stoupat nad dnešní úroveň,“ slíbila Angela Merkelová 9. listopadu 2011.
Německá praxe se nezamlouvá ani Bruselu
Navzdory kancléřčinu slibu stoupla přirážka od té doby skoro o třetinu. A i když ji musí platit i nejchudší domácnosti, asi 2 700 průmyslových podniků ne. Podle Berlína je to nutnost – drahá energie by mohla průmysl přivézt na mizinu. Jenže tato praxe se nelíbí ani řadovým Němcům, ani Bruselu. Ten už zahájil proti Německu správní řízení – osvobození průmyslu od poplatků by podle něj mohlo znamenat nekalou konkurenční výhodu.
Ceny elektřiny budou v Německu nejspíš stoupat i příští rok. Nová velká koalice i kvůli tomu aspoň zbrzdila razantní tempo výstavby slunečních nebo větrných elektráren. Ty by přesto měly do poloviny století dodávat víc než polovinu proudu do německých domácností.
