Praha – Koaliční smlouva je podepsaná, to ale neznamená, že je v kurzu České republiky na další čtyři roky jasno. Myslí si to alespoň přední čeští ekonomové. Na jedné straně jde podle nich 45stránkový dokument do přehnaných detailů, když hovoří například o štítkování spotřebičů, na druhé straně, a to hlavně v otázkách financování ambiciózních plánů nové koalice, má jen mlhavé obrysy.
Životaschopné i poněkud bláznivé plány – obojí lze podle ekonomů najít v koaliční smlouvě. Jedno jí ale schází, konkrétní finanční propočty a analýzy.
„Já si myslím, že kombinace tří hráčů vedla k tomu, že ten program jako žádný z programů předchozích vlád neslibuje v detailu ani žádný konkrétní fiskální výhled, ale je to spíš celá řada zájmových bodů, na kterých se strany shodly,“ myslí si o klíčovém dokumentu ekonom Fakulty sociálních věd UK a někdejší člen NERVu Michal Mejstřík.
Strany se v koaliční smlouvě sice shodly na tom, že chtějí „racionalizovat hospodaření státu“ nebo „odstranit plýtvání veřejnými prostředky“ už ale neříkají, jak toho konkrétně chtějí dosáhnout. Byť se tak mohou zdát mnohé plány nové koalice zajímavé, není vůbec jasné, že se je v budoucnu skutečně podaří realizovat.
„Prvním krokem by mělo být, že bude provedena analýza české ekonomiky a z toho potom budou vyvozena další opatření,“ zdůraznil makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungermann. „Já nevidím, že by budoucí vláda kalkulovala s nějakým vyšším ekonomickým růstem. Ani neříká: my srazíme daňové úniky, které jsou dnes tolik a tolik, na polovinu a budeme z toho mít takový dodatečný výnos pro státní rozpočet. To jsou analýzy, které se musí provést, to ale koalice zatím neudělala,“ posteskl si.
S daněmi opatrně
Na nové koaliční smlouvě se ekonomům líbí hlavně to, že nepočítá se zvyšováním sazeb přímých daní – zejména těch z příjmu. „Nová vláda pouze fixuje solidární příplatek, který zavedla už Nečasova vláda, takže si myslím, že nedojde k žádné zásadní změně oproti stávajícímu stavu,“ podotkl Mejstřík.
K opatrnosti naopak experti nabádají, co se týče snižování DPH. Byť totiž může být snížení daně na knihy, léky a dětské pleny, které koalice plánuje od roku 2015, pro spotřebitele lákavé, nemusí znamenat, že si lidé skutečně polepší. Může za to plán na rozpočtovou kompenzaci této „úlitby“ – jeden z mála konkrétních, se kterým vláda přišla. Kvůli nižší DPH chce zavést novou sektorovou daň. Ta by měla postihnout regulovaná odvětví. Co si pod tím představit? V posledních měsících noví koaliční partneři hovořili o jejím uvalení například na energetiku, telekomunikace nebo bankovnictví.
Právě to by ale mohlo přinést víc škody než užitku. „V českých podmínkách by to vedlo jen k tomu, že daňová zátěž by byla jen přesunuta na konečné spotřebitele. Raději bych nezaváděl žádná zvýhodněná pásma DPH, pokud to má být za cenu sektorových daní,“ obává se ekonom společnosti Partners a někdejší člen NERVu Pavel Kohout.
A co hůř, přibrzdit by sektorová daň mohla i ekonomické oživení. Největší paseku by v tomto ohledu způsobila nová daň uvalená na banky. „Pokud má ekonomika oživovat, potřebuje, aby tomu pomohly banky a poskytovaly více úvěrů,“ upozornil analytik banky J&T Petr Sklenář.
Když více znamená méně
Skeptičtí jsou ekonomové také k plánům na zvyšování minimální mzdy. Tu by chtěla vláda postupně přiblížit úrovni 40 % průměrné mzdy. V řeči absolutních čísel to tedy znamená zvýšení ze současných 8 500 korun na bezmála 10 000 korun.
Takové navýšení by ale podle Kohouta mohlo řadu lidí připravit o práci, a tak je uvrhnout do mnohem horší situace, než jaké musí čelit nyní. „Zkušenosti z různých částí světa ukazují, že vyšší minimální mzda populisticky vypadá dobře hlavně pro nízkopříjmové skupiny, ale jen do té doby, než ty nízkopříjmové skupiny přijdou o práci právě kvůli jejímu zvýšení,“ podotkl ekonom.
Ani odbory, které růst minimální mzdy v minulosti prosazovaly, plán nové koalice nehodnotí zcela pozitivně. „Lidé, kteří pracují, by sice měli mít lepší postavení než lidé, kteří berou sociální dávky, pokud ale bude vláda minimální mzdu zvyšovat ve stagnující ekonomice, tak to nebude mít odpovídající efekt,“ sdílí Kohoutovy obavy Ungermann.
Počítej a audituj!
A co by ekonomové nové vládě doporučili? Kromě toho, že by měla začít počítat, volají ekonomičtí experti po konkrétních plánech na podporu hospodářského růstu. Obecná konstatování typu „podpoříme vědu a výzkum“ k růstu blahobytu Čechů nestačí. Pomoci by mohlo například snížení administrativní zátěže podnikatelů – nesmí ale zůstat jen na papíře.
Kohout pak doporučuje, aby vláda najala týmy externích auditorů, které by prověřily veřejné výdaje na všech úrovních. To by mohlo podle něj ukázat, že miliard na financování ambiciózních plánů nové koalice bude nakonec dostatek a nebude se kvůli tomu muset ani škrtat a šetřit na kvalitě veřejných služeb.
