Ekonomická krize dolehla i na terorismus v Baskicku

Bilbao - Ekonomická krize eurozóny se i nadále projevuje nejviditelněji na jihu Evropy. Zasáhla nejen státní rozpočty a soukromé firmy, ale i teroristy. Spolu s organizovanými akcemi a izolací výrazně oslabila i kasu baskické organizace ETA, která po desetiletí ohrožovala celý stát a jeho významné představitele. Stát se jí už proto tolik nebojí a propouští stovky bodyguardů, kteří chránili ohrožené politiky.

Španělsko se zadlužuje stále více a z větší části je závislé na zahraniční pomoci. Nezaměstnanost roste, hlavně mezi mladými. Stát se snaží šetřit, kde se dá, a o práci tak přišli i osobní strážci. 

ETA už nepředstavuje takové nebezpečí jako dřív

„Děláme svou práci proto, aby politici mohli dělat tu svoji, a to v bezpečí. Teď nás propustili a spoléhají na to, že budou mít štěstí. A vůbec se nestarají o to, co bude s námi. Už je nezajímáme,“ říká propuštěný bodyguard Juan Carlos Garcia Paniza. 

Na jaře 2012 přišly o práci stovky osobních strážců. Rok a půl po jednostranném vyhlášení příměří ze strany baskických bojovníků za nezávislost prý už nejsou potřeba. Obzvlášť v tíživé ekonomické situaci. Podle některých lidí ETA definitivně skončila. 

Nahrávám video

Luis Numeda Timonela, odbory osobních strážců

„Situace v Baskicku se zdá být relativně klidná, ale situace propuštěných bodyguardů je kritická. Není nikdo, kdo by je zaměstnal. Kvůli politické i ekonomické situaci nejsou taková pracovní místa. Všichni tak čekáme, co přinese budoucnost.“ 

Původně pracovalo pro španělský stát na tři tisíce bodyguardů. Během několika měsíců se ale jejich počty snížily o víc než polovinu. Stát tak výrazně ušetří, jeden osobní strážce totiž pobírá asi 2 000 eur měsíčně. Úspory tak jdou do milionů eur ročně. 

ETA zabila za desítky let boje za svébytnost Baskicka přes osm stovek lidí. Její tradice se zrodila za dob Francisca Franca, který v touze po sjednocení potlačil baskickou menšinu, zakázal tamní řeč, a dokonce pálil jejich knihy. Díky ukončení bojů se ale regionu v poslední době daří, a to i navzdory celonárodní krizi. Sami Baskové dodávají, že pokud jsou nezaměstnaní bodyguardi jediným problémem, který zůstal, je všechno v pořádku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 18 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 20 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.