Dzurinda: Příčinou krize v eurozóně je příklon k pohodlí a populismu

Praha – Krizi za nás vyřeší někdo jiný, lidem zastřeme pravdu, budeme jim lichotit a klamat je zprávami, že je ekonomika v pořádku a ekonomické reformy jsou to poslední, co by se mělo dělat – to jsou dle slovenského ministra zahraničí Mikuláše Dzurindy hlavní příčiny krize v eurozóně. Ministr to řekl ve svém dnešním vystoupení na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Dzurinda shrnul tři základní věci, které je nutné v nynější době řešit.

1. Zodpovědné zacházení s veřejnými financemi – přijmout ústavní zákon o dluhové brzdě, odkládat na horší časy v případě přebytku a zkrocení veřejného dluhu.

2. Potřeba hospodářského růstu – podpora růstu skrz rovnou daň se zdá být pro Slovensko nejpřijatelnější. Nicméně Slovensko čekají dlouhé týdny debat. Dzurinda doufá, že by Slovensko mohlo z krize těžit, a to vytvořením investorsky příjemnějšího prostoru než v ostatních zemích.

3. Formování Evropy - státy by měly přijít s plochým řešením, neinvestovat do značky, ale do obsahu. Důležité je také uplatnění subsidiarity – nechme žít člověka tak, jak žije. To co nezvládne, zvládne obec, co nezvládne obec, zvládne kraj, co ne kraj, to stát. V určitých oblastech potřebuje stát podporu EU, v jiných potřebuje naopak absolutní volnost – dle Dzurindy například daňové sazby a sociální reformy. Každý stát má právo a povinnost do těchto věcí mluvit.

„Těší mě, že se probouzíme, že hledáme vztah mezi tím, co slíbíme, a tím, co jsme reálně schopni splnit,“ řekl na VŠE Dzurinda.

To, na co ministr ve svém vystoupení taky upozornil, je varovný stav slovenského školství a odvrat společnosti od tradičních hodnot. Povinnost a morálku nahradily zisky, úspěchy a politické body.

Krize = populismus, pohodlí, zkratky a snazší cesty, jak se dostat do cíle

Odchod premiérky Radičové z politiky dle Dzurindy 

„Jemně jsem ji ťukl, ale to je dáma, která když se rozhodne, tak se rozhodne a já jsem velmi rychle pochopil, že se rozhodla. Řekla mi to, vycítil jsem to. Je rozhodnuta vrátit se ke svému původnímu povolání – učit,“ sdělil v Interview na ČT24.

Kdyby Slovensko nepodpořilo euroval…

Dzurinda v interview také podotkl, že kdyby Slovensko nepodpořilo euroval, padne mu celé Řecko na hlavu, a to by se z toho už nesesbíralo.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 14 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 18 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 23 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...