Důchody mají v létě vzrůst průměrně o 700 korun, plánuje Jurečka. Stát to vyjde na dvacet miliard

5 minut
Události: Důchody mají v létě vzrůst průměrně o 700 korun
Zdroj: ČT24

Stát kvůli vysoké inflaci připravuje další mimořádný růst důchodů. Po lednovém průměrném navýšení skoro o devět set korun je už zřejmé, že penze znovu stoupnou i v létě. Nejspíše v červnu, a to o dalších zhruba sedm set. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní rozpočtová rada náklady vyčíslila na dodatečných dvacet miliard korun.

„Víme, že ta situace pravděpodobně nastane, jsme si toho vědomi. Ta kalkulace je takto opravdu objektivně nastavena kolem dvaceti miliard korun a pak to v průměru může vycházet někde mezi 670, 700 korunami. Ale bavíme se o průměrné výši důchodů. Pak to přesně dopočítáme v okamžiku, kdy budeme mít přesnou informaci od Českého statistického úřadu,“ uvedl Jurečka.

Podobně jako u růstu penzí letos v červnu a září bude platit jednoduchá rovnice – čím vyšší důchod, tím vyšší přidání. Podle části sněmovní opozice je procentní nárůst penzí chyba. Chce, aby kvůli vysoké inflaci rostly penze všem důchodcům o stejnou částku. „To, jak to probíhá v současnosti, že se v podstatě zvyšuje stejným procentem, tak rozevírá nůžky mezi chudšími důchodci a bohatšími důchodci,“ okomentoval šéf SPD Tomio Okamura.

Od Nového roku také čeká důchodkyně, které měly děti, ještě jedna novinka – takzvané výchovné – tedy 500 korun za každé vychované dítě. Rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen je přes tři tisíce. I kvůli tomu se začne od příštího roku vyplácet. To schválili poslanci už loni v létě, ještě v minulém volebním období. „Je mířená (pomoc) především na ženy, které vychovaly nás, produktivní generaci. Takže tím děláme i určité vyrovnání rozdílu výše těch důchodů,“ vysvětlil Jurečka.

„Předpokládám, že pokud právě třeba vdovy, nízkopříjmové důchodkyně budou teď mít tuto pětisetkorunu za každé vychované dítě navíc, tak už nebudou muset žádat o jinou sociální pomoc,“ míní šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Průměrná měsíční penze, která v září překročila osmnáct tisíc, vzroste při nezapočítání výchovného od ledna o zhruba 860 korun. Lidé se čtrnáctitisícovým důchodem dostanou navíc kolem šesti set padesáti korun, ti s dvacetitisícovým necelou tisícovku. „Valorizace, ke které dochází na začátku ledna, zohledňuje samozřejmě inflaci v plné výši,“ upřesnila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Bez zvyšování schodku

Ministerstvo financí bude muset na mimořádné zvýšení důchodů v příštím roce poslat dalších dvacet miliard korun. Tuto částku ale zatím resort ve státním rozpočtu připravenou nemá.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli chybějícím dvaceti miliardám novelu rozpočtu ani prohloubení oficiálního schodku neplánuje. „Není to ani jedno procento těch výdajů. Ta částka zní obrovsky, ale v míře příjmů a výdajů není tak vysoká. Myslím, že bychom to zvládli. Nechtěl bych, aby byla novela státního rozpočtu,“ uvedl Stanjura.

„Udělal baťovské číslo, aby se mohl chlubit, že má schodek pod 300 miliard a má to nereálné jak na příjmové straně, tak na výdajové,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Přesnou částku, o kterou by měly důchody mimořádně vzrůst v létě, má ministerstvo práce oznámit v polovině ledna.

Letos už průměrný důchod přesáhl osmnáct tisíc korun měsíčně. To je skoro o tři tisíce víc než vloni a o sedm tisíc více než před deseti lety. Výdaje na důchody rychle rostou. Příští rok stát zatím počítal s už tak rekordní sumou 672 miliard korun. Představuje o polovinu vyšší náklady než před čtyřmi lety.

Populace navíc stárne. Lidí starších 65 let už jsou více než dva miliony a 169 tisíc. To je pětina všech obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...