Důchody mají v létě vzrůst průměrně o 700 korun, plánuje Jurečka. Stát to vyjde na dvacet miliard

Nahrávám video

Stát kvůli vysoké inflaci připravuje další mimořádný růst důchodů. Po lednovém průměrném navýšení skoro o devět set korun je už zřejmé, že penze znovu stoupnou i v létě. Nejspíše v červnu, a to o dalších zhruba sedm set. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní rozpočtová rada náklady vyčíslila na dodatečných dvacet miliard korun.

„Víme, že ta situace pravděpodobně nastane, jsme si toho vědomi. Ta kalkulace je takto opravdu objektivně nastavena kolem dvaceti miliard korun a pak to v průměru může vycházet někde mezi 670, 700 korunami. Ale bavíme se o průměrné výši důchodů. Pak to přesně dopočítáme v okamžiku, kdy budeme mít přesnou informaci od Českého statistického úřadu,“ uvedl Jurečka.

Podobně jako u růstu penzí letos v červnu a září bude platit jednoduchá rovnice – čím vyšší důchod, tím vyšší přidání. Podle části sněmovní opozice je procentní nárůst penzí chyba. Chce, aby kvůli vysoké inflaci rostly penze všem důchodcům o stejnou částku. „To, jak to probíhá v současnosti, že se v podstatě zvyšuje stejným procentem, tak rozevírá nůžky mezi chudšími důchodci a bohatšími důchodci,“ okomentoval šéf SPD Tomio Okamura.

Od Nového roku také čeká důchodkyně, které měly děti, ještě jedna novinka – takzvané výchovné – tedy 500 korun za každé vychované dítě. Rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen je přes tři tisíce. I kvůli tomu se začne od příštího roku vyplácet. To schválili poslanci už loni v létě, ještě v minulém volebním období. „Je mířená (pomoc) především na ženy, které vychovaly nás, produktivní generaci. Takže tím děláme i určité vyrovnání rozdílu výše těch důchodů,“ vysvětlil Jurečka.

„Předpokládám, že pokud právě třeba vdovy, nízkopříjmové důchodkyně budou teď mít tuto pětisetkorunu za každé vychované dítě navíc, tak už nebudou muset žádat o jinou sociální pomoc,“ míní šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Průměrná měsíční penze, která v září překročila osmnáct tisíc, vzroste při nezapočítání výchovného od ledna o zhruba 860 korun. Lidé se čtrnáctitisícovým důchodem dostanou navíc kolem šesti set padesáti korun, ti s dvacetitisícovým necelou tisícovku. „Valorizace, ke které dochází na začátku ledna, zohledňuje samozřejmě inflaci v plné výši,“ upřesnila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Bez zvyšování schodku

Ministerstvo financí bude muset na mimořádné zvýšení důchodů v příštím roce poslat dalších dvacet miliard korun. Tuto částku ale zatím resort ve státním rozpočtu připravenou nemá.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli chybějícím dvaceti miliardám novelu rozpočtu ani prohloubení oficiálního schodku neplánuje. „Není to ani jedno procento těch výdajů. Ta částka zní obrovsky, ale v míře příjmů a výdajů není tak vysoká. Myslím, že bychom to zvládli. Nechtěl bych, aby byla novela státního rozpočtu,“ uvedl Stanjura.

„Udělal baťovské číslo, aby se mohl chlubit, že má schodek pod 300 miliard a má to nereálné jak na příjmové straně, tak na výdajové,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Přesnou částku, o kterou by měly důchody mimořádně vzrůst v létě, má ministerstvo práce oznámit v polovině ledna.

Letos už průměrný důchod přesáhl osmnáct tisíc korun měsíčně. To je skoro o tři tisíce víc než vloni a o sedm tisíc více než před deseti lety. Výdaje na důchody rychle rostou. Příští rok stát zatím počítal s už tak rekordní sumou 672 miliard korun. Představuje o polovinu vyšší náklady než před čtyřmi lety.

Populace navíc stárne. Lidí starších 65 let už jsou více než dva miliony a 169 tisíc. To je pětina všech obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 2 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.