Důchody mají v létě vzrůst průměrně o 700 korun, plánuje Jurečka. Stát to vyjde na dvacet miliard

Nahrávám video
Události: Důchody mají v létě vzrůst průměrně o 700 korun
Zdroj: ČT24

Stát kvůli vysoké inflaci připravuje další mimořádný růst důchodů. Po lednovém průměrném navýšení skoro o devět set korun je už zřejmé, že penze znovu stoupnou i v létě. Nejspíše v červnu, a to o dalších zhruba sedm set. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní rozpočtová rada náklady vyčíslila na dodatečných dvacet miliard korun.

„Víme, že ta situace pravděpodobně nastane, jsme si toho vědomi. Ta kalkulace je takto opravdu objektivně nastavena kolem dvaceti miliard korun a pak to v průměru může vycházet někde mezi 670, 700 korunami. Ale bavíme se o průměrné výši důchodů. Pak to přesně dopočítáme v okamžiku, kdy budeme mít přesnou informaci od Českého statistického úřadu,“ uvedl Jurečka.

Podobně jako u růstu penzí letos v červnu a září bude platit jednoduchá rovnice – čím vyšší důchod, tím vyšší přidání. Podle části sněmovní opozice je procentní nárůst penzí chyba. Chce, aby kvůli vysoké inflaci rostly penze všem důchodcům o stejnou částku. „To, jak to probíhá v současnosti, že se v podstatě zvyšuje stejným procentem, tak rozevírá nůžky mezi chudšími důchodci a bohatšími důchodci,“ okomentoval šéf SPD Tomio Okamura.

Od Nového roku také čeká důchodkyně, které měly děti, ještě jedna novinka – takzvané výchovné – tedy 500 korun za každé vychované dítě. Rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen je přes tři tisíce. I kvůli tomu se začne od příštího roku vyplácet. To schválili poslanci už loni v létě, ještě v minulém volebním období. „Je mířená (pomoc) především na ženy, které vychovaly nás, produktivní generaci. Takže tím děláme i určité vyrovnání rozdílu výše těch důchodů,“ vysvětlil Jurečka.

„Předpokládám, že pokud právě třeba vdovy, nízkopříjmové důchodkyně budou teď mít tuto pětisetkorunu za každé vychované dítě navíc, tak už nebudou muset žádat o jinou sociální pomoc,“ míní šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Průměrná měsíční penze, která v září překročila osmnáct tisíc, vzroste při nezapočítání výchovného od ledna o zhruba 860 korun. Lidé se čtrnáctitisícovým důchodem dostanou navíc kolem šesti set padesáti korun, ti s dvacetitisícovým necelou tisícovku. „Valorizace, ke které dochází na začátku ledna, zohledňuje samozřejmě inflaci v plné výši,“ upřesnila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).

Bez zvyšování schodku

Ministerstvo financí bude muset na mimořádné zvýšení důchodů v příštím roce poslat dalších dvacet miliard korun. Tuto částku ale zatím resort ve státním rozpočtu připravenou nemá.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli chybějícím dvaceti miliardám novelu rozpočtu ani prohloubení oficiálního schodku neplánuje. „Není to ani jedno procento těch výdajů. Ta částka zní obrovsky, ale v míře příjmů a výdajů není tak vysoká. Myslím, že bychom to zvládli. Nechtěl bych, aby byla novela státního rozpočtu,“ uvedl Stanjura.

„Udělal baťovské číslo, aby se mohl chlubit, že má schodek pod 300 miliard a má to nereálné jak na příjmové straně, tak na výdajové,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Přesnou částku, o kterou by měly důchody mimořádně vzrůst v létě, má ministerstvo práce oznámit v polovině ledna.

Letos už průměrný důchod přesáhl osmnáct tisíc korun měsíčně. To je skoro o tři tisíce víc než vloni a o sedm tisíc více než před deseti lety. Výdaje na důchody rychle rostou. Příští rok stát zatím počítal s už tak rekordní sumou 672 miliard korun. Představuje o polovinu vyšší náklady než před čtyřmi lety.

Populace navíc stárne. Lidí starších 65 let už jsou více než dva miliony a 169 tisíc. To je pětina všech obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...