Vláda Petra Fialy (ODS) chce od roku 2024 prosadit důchodovou reformu, jejíž součástí bude i debata o dalším zvyšování věku odchodu do penze. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet bude diskutovat o tom, jestli pokračovat v postupném prodlužování věku odchodu do penze i po roce 2030. Důchodový věk teď postupně roste, zastavit se má na pětašedesáti letech. Podle ministra financí by ale měl stát v dalším zvyšování penzijního věku pokračovat.
„Po roce 2030 začnou chodit do penze populačně silné ročníky. Myslím si, že abychom udrželi solidní důchody, měli bychom o tom debatovat,“ řekl Stanjura.
Současných penzistů a lidí, kteří odejdou do důchodu do roku 2030, by se zvýšení věku odchodu do penze nedotklo.
Stanjurův plán znovu prodloužit penzijní věk podporuje i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Já jsem přesvědčená, že bez toho to nepůjde, protože jednou z částí důchodové reformy, kterou tolik potřebujeme a kterou prakticky minulé vlády neměly odvahu zavést, je i věk odchodu do důchodu,“ řekla.
Diskutovat o tom chtějí i koaliční lidovci a Starostové. Premiér Fiala sice nedávno zvyšování této věkové hranice odmítl, teď ale v rozhovoru pro ČT v rámci diskuse o důchodové reformě růst penzijního věku pro mladší ročníky připustil.
„Teď se nebude žádný věk do důchodu zvyšovat. To, jestli se budeme bavit, že někdy v budoucnu, třeba po roce 2040, to je otázka, která souvisí s důchodovou reformou,“ upřesnil premiér.
Do důchodu dle profese a odpracované doby
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje předložit důchodovou reformu ve druhé polovině příštího roku. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) by v ní rád odstupňoval věk odchodu do penze i podle toho, jak dlouho člověk pracoval a jak fyzicky náročnou profesi vykonával.
„Já chci předložit důchodovou reformu, která opravdu umí reagovat na konkrétní pracovní nasazení lidí a odpracovanou dobu, a nemít jenom jednu pevnou hranici pro všechny lidi,“ vysvětluje Jurečka. Počítá s tím, že vláda znovu zváží věk odchodu do penze v roce 2024.
Část opozice je ochotná o návrhu debatovat
Vláda chce projednat důchodovou reformu také se sněmovní opozicí. Zatímco hnutí SPD posouvat věk odchodu úplně odmítá, hnutí ANO je o něm ochotné diskutovat. Ale rozhodně ne u všech povolání.
„Dá se o tom debatovat u některých profesí, proč ne. Ale pak jsou profese jako hasiči, zdravotní sestry, určitě nechci na někoho zapomenout, kde to nepřipadá v úvahu,“ upřesnila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Vláda chce ušetřit peníze tím, že je začne seniorům vyplácet až později, protože budou delší dobu pracovat. To není dobrý nápad,“ myslí si předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Postupné posouvání hranice věku odchodu do důchodu, které stát nastavil od roku 2010 do roku 2030, přináší státnímu rozpočtu podstatné, mnohamiliardové úspory. Ročně teď odejde do starobního důchodu přes 70 tisíc lidí.
Vláda si na penze musí půjčovat
Posunutí hranice o jeden rok by tak státu ušetřilo zhruba 17 miliard korun. Šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) upozorňuje, že už teď si vláda musí na penze půjčovat ročně desítky miliard. A po roce 2030 má být situace ještě složitější.
„Deficit důchodového účtu bude ještě daleko radikálnější, než je teď, teď už ho máme kolem 60 miliard korun, to už je hodně. Ta debata by spočívala v tom, že ti, kteří půjdou do důchodu třeba za 10 let, by šli o dva měsíce později a postupně by se to muselo navyšovat,“ říká Bernard.
Dnes odcházejí muži a bezdětné ženy do důchodu standardně v 63 letech a 10 měsících. Ženy s jedním vychovaným dítětem můžou odejít do penze v 63 letech a dvou měsících. A ženy se dvěma vychovanými dětmi ve 62 letech a dvou měsících.
Do roku 2030 má postupně vzrůst věk odchodu do důchodu pro muže, pro bezdětné ženy a pro ženy s jedním dítětem na 65 let. Ženy s více dětmi by šly do důchodu v tomto věku až v roce 2031, ženy se třemi a více dětmi pak v roce 2034. Na pětašedesáti letech stát standardní důchodový věk zatím zastavil.
