Na důchody si vláda musí půjčit rekordních 63 miliard. Politici začínají opět mluvit o penzijní reformě

Nahrávám video

Na výplatu penzí si bude muset vláda příští rok půjčit rekordních 63 miliard korun. Právě o tolik podle ministerstva financí převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí penze, které zvedá vysoká inflace. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému začínají politici znovu mluvit o důchodové reformě. Měla by zaručit důstojné penze dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.

Jen letos dostali důchodci přidáno kvůli inflaci třikrát. V lednu vzrostla průměrná penze o 805 korun, pak přišlo dvojí mimořádné přidání – v červnu o víc než tisícikorunu a v září o sedm set korun. Od Nového roku pak stát zvýší penze znovu v průměru o 825 korun. Jenže příjmy důchodového systému i přes jejich výrazný růst přestávají tomuto zvyšování stačit.

Zatímco loni byl důchodový účet jen v mírném dvoumiliardovém schodku, příští rok už si musí stát na penze z jiných daní půjčit skoro 63 miliard korun. To je nejvíc v novodobé historii.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím v příštím roce s žádným mimořádným zvýšením důchodů nepočítá. I přesto mají v roce 2023 vzrůst celkové výdaje na penze o 93 miliard korun. Dál budou důchody růst automaticky i v dalších letech – podle inflace i zvyšování mezd.

O nutnosti reformy panuje shoda

„Tohle znamená opravdu dát co nejrychleji důchodovou reformu, která nabídne řešení pro další léta a pro další generace,“ komentuje nastalou situaci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). S tím souhlasí i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Ten problém je velký a bude dlouhodobý, proto je třeba najít jasné systémové řešení, což musí být penzijní reforma,“ říká.

„To, že se ta práce trochu zastavila, není dáno leností, ale tím, co se tenhle rok děje,“ vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Vláda chce s důchodovou reformou přijít v příštím roce. Konkrétní plán, jak zajistit dost peněz na udržení současné reálné výše penzí, zatím nemá. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že Fialův kabinet by mohl během tohoto volebního období znovu posoudit třeba maximální věk odchodu do důchodu.

Politici už v roce 2010 rozhodli, že věk odchodu do penze bude pro většinu lidí postupně růst automaticky do roku 2030 až na 65 let. Pak stát toto zvyšování zastaví. Ani rok od loňských sněmovních voleb ale diskuse mezi vládou a opozicí o penzijní reformě nezačala. 

„Je to složité. S námi nikdo nemluví, a jestli bude někdy nějaká důchodová reforma, tak to samozřejmě nevím,“ poznamenal předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za důležité téma považuje důchody i předseda poslaneckého klubu druhé opoziční strany SPD Radim Fiala. „Důchody musíme řešit, ony se za poslední dobu zvedly o 100 miliard. Řekl bych, že včera už bylo pozdě,“ zdůraznil.

Vláda se s opozicí zatím shodne na tom, že penzijní reforma má smysl jen v případě, že se na ní společně domluví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 5 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 15 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.