Dodatečné navýšení penzí vláda navrhla projednat ve zrychleném režimu. Opozice nesouhlasí

2 minuty
Dodatečné navýšení penzí vláda navrhla parlamentu projednat ve zrychleném režimu
Zdroj: ČT24

Sněmovna by měla příští týden projednávat navýšení důchodů. Vláda chce jejich růst o tři sta korun nad rámec zákonné valorizace, která bude v průměru kolem 450 korun. Dodatečné navýšení kabinet navrhl dolní komoře projednat ve zrychleném režimu.

„Já bych to chtěla schválit takzvaně v prvním čtení, aby měli důchodci a důchodkyně co nejrychleji jasno. Zákonná valorizace je to minimum, co se musí přidat. My chceme udržet tempo růstu důchodů, tak přidáváme všem tři stovky,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V případě zrychleného projednání ale není možné podávat pozměňovací návrhy. To kritizuje opozice a některé kluby už teď mluví o tom, že by takový postup chtěly blokovat. Podle ministryně práce ale zákonodárci předlohu stihnou schválit i standardní cestou.

„Zvýšení penzí nad rámec valorizace, ke kterému by nemělo docházet ve chvíli, kdy na to peníze nejsou. Pro mě je naprosto nepřijatelné, abychom na dluh zvyšovali důchody a ještě ve zkráceném řízení,“ konstatuje předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Přijde mi docela problematické, aby návrh, který má zatížit rozpočet čtrnácti, patnácti miliardami ročně, se projednával ve zrychleném režimu, s minimální rozpravou,“ souhlasí také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak už odráží zdražování za určité období i část navyšování výdělků. Mimořádné přidání ministerstvo zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila vyšší růst důchodů, než nařizuje zákon, i v předchozích letech. V lednu 2019 se průměrný starobní důchod zvýšil podle zákona o 600 korun a k tomu ještě o 300 korun. Loni se v lednu podle zákona přidalo v průměru 749 korun a k tomu navíc 151 korun. Důchodci a důchodkyně pak ale dostali ještě mimořádný jednorázový covidový bonus pět tisíc korun, o kterém kabinet rozhodl krátce před krajskými volbami. Opozice také loni mluvila o uplácení voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 36 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...