Do obcí míří 13 miliard korun jako kompenzace za výpadky příjmů

Nahrávám video

Obce dostanou začátkem srpna peníze za výpadek daňových příjmů jako náhradu za koronavirové ztráty. České televizi to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Celkem má jít o 1250 korun na každého obyvatele. Vyšší částku schválili poslanci v rámci kompenzačního bonusu pro lidi pracující na dohody.

Například ve Zvoli ve Středočeském kraji tamní klub buduje nové hřiště s umělým povrchem. Na projekt získal čtyřmilionovou dotaci od ministerstva školství. Zbylou částku – 1,6 milionu korun – má přislíbenou od obce. Vedení Zvole také pořídilo pozemek na návsi, kde by měl vzniknout nový obecní úřad.

Starosta Miroslav Stoklasa spočítal, že obec přišla na daňových příjmech za květen a červen o 1,4 milionu korun. Peníze na hřiště plánuje Zvole uvolnit ještě letos, se stavbou úřadu začne oproti plánu až příští rok.

Ve Veltrusech na Mělnicku mají plánů na výstavbu hned několik. Například kulturní sál se zde má proměnit v moderní lékařské ordinace pro děti i dospělé. I zde ale počítají s tím, že od příštího roku budou muset s některými projekty počkat. Ty současné totiž platí převážně z úspor. Stejně jako ostatní obce teď čekají na příspěvek, který jim má výpadek kompenzovat.

„Mění se kompenzační bonus z 1200 na hlavu na 1250, takže abychom neposílali 1200 a pak padesát, tak počkáme na schválení Senátu a podpis prezidenta,“ vysvětluje Schillerová s tím, že považuje za reálné celý proces stihnout do začátku srpna.

„Je to výše, která byla kompromisem uzavřena, pro malé obce to neznamená nic, pro velké obce se mi to zdá až nadbytečné,“ konstatuje však předseda komunistů Vojtěch Filip.

Podle prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury už měly peníze za obcemi doputovat. „Pevně věřím, že jim to pošlou v příštích dnech a že nebudou čekat až na srpen,“ komentuje. Na co nejrychlejší dodání prostředků apeluje i místopředseda koaliční ČSSD Ondřej Veselý: „Pokud je zájmem ministerstva financí a nás všech, aby se peníze otočily hlavně v ekonomice, to znamená podpořily místní podnikání, místní stavební ruch, tak čím dřív obce peníze dostanou, tím lépe.“

Celkem se mezi obce rozdělí ze státního rozpočtu přes 13 miliard korun, přičemž využít tyto peníze mohou podle svého uvážení.

Kraje nemusí mít peníze na autobusovou dopravu, zdůrazňuje Rakušan

Obdobně žádají náhradu za propad daňových příjmů i některé kraje – konkrétně částku 500 korun na člověka. Stejný návrh připravují také senátoři. V opačném případě v některých regionech hovoří o škrtech a stejné obavy má i část opozice. „Jedná se i o ty základní výdaje. Některé kraje se skutečně dostanou do problému, aby mohly například poptávat autobusovou dopravu,“ upozorňuje šéf STAN Vít Rakušan.

„Jestli někdo může nakopnout ekonomiku, tak jsou to právě kraje a obce, které mají připravené projekty,“ věří předseda Pirátů Ivan Bartoš a doplňuje, že stát nemůže velké projekty realizovat narychlo.

Správkyně státní kasy je ale proti jednorázovému příspěvku. Argumentuje tím, že kraje dostanou peníze mimo jiné na opravy silnic, sociální programy nebo odměny pro zdravotníky. „Myslím si, že díky kompenzačnímu bonusu dostávají mnohem víc, než znamenal výpadek,“ tvrdí Schillerová.

Zatímco některé kraje by příspěvek rády viděly, jejich asociace jako celek takový požadavek nemá a neplánuje ho ani zastřešovat.

Stavebnictví je v útlumu, nedostatek veřejných zakázek ohrozí hlavně malé firmy

Nižší rozpočty krajů a obcí kvůli koronavirové krizi se promítnou i do veřejných stavebních zakázek. Analytici očekávají jejich pokles o více než pětinu. Předloni přitom jejich objem přesahoval šedesát miliard korun.

Problematické by to mohlo být především pro malé stavební firmy. Právě ty se totiž o zakázky obcí a krajů ucházejí podle dat ministerstva průmyslu nejčastěji. V Česku jich momentálně působí skoro 180 tisíc, zaniknout by jich kvůli nedostatku práce mohla podle odhadů až třetina.

Obce by kvůli nedostatku prostředků mohly odkládat zejména opravy komunikací nebo plánované drobné výstavby a rekonstrukce. Stavebnictví zaznamenává v Česku útlum již nyní. V dubnu se meziročně propadlo o víc než čtyři a půl procenta, v květnu byl pokles ještě výraznější a sektor ztratil 7,6 procenta.

Největší propad zakázek by se měl projevit asi za rok, až doběhnou ty aktuální. Právě na toto období má nasmlouvanou práci třeba firma Stavby RUFA z jižní Moravy. Polovina ze zakázek je pro obce. „Tam děláme převážně rekonstrukce stávajících objektů nebo se hodně zaměřujeme na komunikace,“ líčí ředitel podniku Zdeněk Růžička. V případě výpadku veřejných zakázek by se firma musela více zaměřit na ty soukromé, jenže ani ty v tuto chvíli nejsou jisté.

„Pokud bude tato krize celorepublikově nebo celosvětově, tak i soukromí investoři nebudou mít dostatek peněz. Může nastat omezení výroby, staveb a propouštění zaměstnanců,“ míní Růžička. Podle analytiků by takový propad ve stavebním sektoru ohrozil práci desítek tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti zároveň pro předcházení podobným incidentům doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů. Informovala o tom společnost ČEPS.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 15 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026
Načítání...