Do obcí míří 13 miliard korun jako kompenzace za výpadky příjmů

6 minut
Události: Peníze pro obce
Zdroj: ČT24

Obce dostanou začátkem srpna peníze za výpadek daňových příjmů jako náhradu za koronavirové ztráty. České televizi to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Celkem má jít o 1250 korun na každého obyvatele. Vyšší částku schválili poslanci v rámci kompenzačního bonusu pro lidi pracující na dohody.

Například ve Zvoli ve Středočeském kraji tamní klub buduje nové hřiště s umělým povrchem. Na projekt získal čtyřmilionovou dotaci od ministerstva školství. Zbylou částku – 1,6 milionu korun – má přislíbenou od obce. Vedení Zvole také pořídilo pozemek na návsi, kde by měl vzniknout nový obecní úřad.

Starosta Miroslav Stoklasa spočítal, že obec přišla na daňových příjmech za květen a červen o 1,4 milionu korun. Peníze na hřiště plánuje Zvole uvolnit ještě letos, se stavbou úřadu začne oproti plánu až příští rok.

Ve Veltrusech na Mělnicku mají plánů na výstavbu hned několik. Například kulturní sál se zde má proměnit v moderní lékařské ordinace pro děti i dospělé. I zde ale počítají s tím, že od příštího roku budou muset s některými projekty počkat. Ty současné totiž platí převážně z úspor. Stejně jako ostatní obce teď čekají na příspěvek, který jim má výpadek kompenzovat.

„Mění se kompenzační bonus z 1200 na hlavu na 1250, takže abychom neposílali 1200 a pak padesát, tak počkáme na schválení Senátu a podpis prezidenta,“ vysvětluje Schillerová s tím, že považuje za reálné celý proces stihnout do začátku srpna.

„Je to výše, která byla kompromisem uzavřena, pro malé obce to neznamená nic, pro velké obce se mi to zdá až nadbytečné,“ konstatuje však předseda komunistů Vojtěch Filip.

Podle prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury už měly peníze za obcemi doputovat. „Pevně věřím, že jim to pošlou v příštích dnech a že nebudou čekat až na srpen,“ komentuje. Na co nejrychlejší dodání prostředků apeluje i místopředseda koaliční ČSSD Ondřej Veselý: „Pokud je zájmem ministerstva financí a nás všech, aby se peníze otočily hlavně v ekonomice, to znamená podpořily místní podnikání, místní stavební ruch, tak čím dřív obce peníze dostanou, tím lépe.“

Celkem se mezi obce rozdělí ze státního rozpočtu přes 13 miliard korun, přičemž využít tyto peníze mohou podle svého uvážení.

Kraje nemusí mít peníze na autobusovou dopravu, zdůrazňuje Rakušan

Obdobně žádají náhradu za propad daňových příjmů i některé kraje – konkrétně částku 500 korun na člověka. Stejný návrh připravují také senátoři. V opačném případě v některých regionech hovoří o škrtech a stejné obavy má i část opozice. „Jedná se i o ty základní výdaje. Některé kraje se skutečně dostanou do problému, aby mohly například poptávat autobusovou dopravu,“ upozorňuje šéf STAN Vít Rakušan.

„Jestli někdo může nakopnout ekonomiku, tak jsou to právě kraje a obce, které mají připravené projekty,“ věří předseda Pirátů Ivan Bartoš a doplňuje, že stát nemůže velké projekty realizovat narychlo.

Správkyně státní kasy je ale proti jednorázovému příspěvku. Argumentuje tím, že kraje dostanou peníze mimo jiné na opravy silnic, sociální programy nebo odměny pro zdravotníky. „Myslím si, že díky kompenzačnímu bonusu dostávají mnohem víc, než znamenal výpadek,“ tvrdí Schillerová.

Zatímco některé kraje by příspěvek rády viděly, jejich asociace jako celek takový požadavek nemá a neplánuje ho ani zastřešovat.

Stavebnictví je v útlumu, nedostatek veřejných zakázek ohrozí hlavně malé firmy

Nižší rozpočty krajů a obcí kvůli koronavirové krizi se promítnou i do veřejných stavebních zakázek. Analytici očekávají jejich pokles o více než pětinu. Předloni přitom jejich objem přesahoval šedesát miliard korun.

Problematické by to mohlo být především pro malé stavební firmy. Právě ty se totiž o zakázky obcí a krajů ucházejí podle dat ministerstva průmyslu nejčastěji. V Česku jich momentálně působí skoro 180 tisíc, zaniknout by jich kvůli nedostatku práce mohla podle odhadů až třetina.

Obce by kvůli nedostatku prostředků mohly odkládat zejména opravy komunikací nebo plánované drobné výstavby a rekonstrukce. Stavebnictví zaznamenává v Česku útlum již nyní. V dubnu se meziročně propadlo o víc než čtyři a půl procenta, v květnu byl pokles ještě výraznější a sektor ztratil 7,6 procenta.

Největší propad zakázek by se měl projevit asi za rok, až doběhnou ty aktuální. Právě na toto období má nasmlouvanou práci třeba firma Stavby RUFA z jižní Moravy. Polovina ze zakázek je pro obce. „Tam děláme převážně rekonstrukce stávajících objektů nebo se hodně zaměřujeme na komunikace,“ líčí ředitel podniku Zdeněk Růžička. V případě výpadku veřejných zakázek by se firma musela více zaměřit na ty soukromé, jenže ani ty v tuto chvíli nejsou jisté.

„Pokud bude tato krize celorepublikově nebo celosvětově, tak i soukromí investoři nebudou mít dostatek peněz. Může nastat omezení výroby, staveb a propouštění zaměstnanců,“ míní Růžička. Podle analytiků by takový propad ve stavebním sektoru ohrozil práci desítek tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Místo sklizně papírování a omezení výsadby. Farmáři tepou nový systém dohodářů

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.
před 2 hhodinami

Většina Čechů chce do penze nejpozději v šedesáti, nespoří si ale dost

Více než polovina Čechů by chtěla do důchodu nejpozději v šedesáti letech, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Jenže s rostoucí délkou dožití by to pro lidi znamenalo i třicet let života s omezeným příjmem. Na tento aspekt se však podle finančníků budoucí senioři nepřipravují dostatečně.
před 3 hhodinami

Česko podepsalo smlouvu na dostavbu Dukovan

Finální dohody k dostavbě Dukovan byly podepsány, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Stavět je bude korejská KHNP. Nejvyšší správní soud (NSS) dříve ve středu zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo kontrakt podepsat. Šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci na to řekl, že otevřené okno příležitosti je nutné využít.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 17 hhodinami

Meziroční inflace v květnu zrychlila na 2,4 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O konečné hodnotě bude ČSÚ informovat v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trump zvýšil clo na dovoz oceli a hliníku na padesát procent

Americký prezident Donald Trump v úterý večer místního času podepsal exekutivní příkaz, kterým se od středy zvyšuje clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států na padesát procent ze současných 25 procent. Opatření platí pro všechny země světa kromě Británie, která v květnu uzavřela s USA obchodní dohodu, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Průměrná mzda vzrostla na téměř 47 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i české ekonomiky, zejména kvůli clům

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.
3. 6. 2025Aktualizováno3. 6. 2025
Načítání...