Do obcí míří 13 miliard korun jako kompenzace za výpadky příjmů

6 minut
Události: Peníze pro obce
Zdroj: ČT24

Obce dostanou začátkem srpna peníze za výpadek daňových příjmů jako náhradu za koronavirové ztráty. České televizi to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Celkem má jít o 1250 korun na každého obyvatele. Vyšší částku schválili poslanci v rámci kompenzačního bonusu pro lidi pracující na dohody.

Například ve Zvoli ve Středočeském kraji tamní klub buduje nové hřiště s umělým povrchem. Na projekt získal čtyřmilionovou dotaci od ministerstva školství. Zbylou částku – 1,6 milionu korun – má přislíbenou od obce. Vedení Zvole také pořídilo pozemek na návsi, kde by měl vzniknout nový obecní úřad.

Starosta Miroslav Stoklasa spočítal, že obec přišla na daňových příjmech za květen a červen o 1,4 milionu korun. Peníze na hřiště plánuje Zvole uvolnit ještě letos, se stavbou úřadu začne oproti plánu až příští rok.

Ve Veltrusech na Mělnicku mají plánů na výstavbu hned několik. Například kulturní sál se zde má proměnit v moderní lékařské ordinace pro děti i dospělé. I zde ale počítají s tím, že od příštího roku budou muset s některými projekty počkat. Ty současné totiž platí převážně z úspor. Stejně jako ostatní obce teď čekají na příspěvek, který jim má výpadek kompenzovat.

„Mění se kompenzační bonus z 1200 na hlavu na 1250, takže abychom neposílali 1200 a pak padesát, tak počkáme na schválení Senátu a podpis prezidenta,“ vysvětluje Schillerová s tím, že považuje za reálné celý proces stihnout do začátku srpna.

„Je to výše, která byla kompromisem uzavřena, pro malé obce to neznamená nic, pro velké obce se mi to zdá až nadbytečné,“ konstatuje však předseda komunistů Vojtěch Filip.

Podle prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury už měly peníze za obcemi doputovat. „Pevně věřím, že jim to pošlou v příštích dnech a že nebudou čekat až na srpen,“ komentuje. Na co nejrychlejší dodání prostředků apeluje i místopředseda koaliční ČSSD Ondřej Veselý: „Pokud je zájmem ministerstva financí a nás všech, aby se peníze otočily hlavně v ekonomice, to znamená podpořily místní podnikání, místní stavební ruch, tak čím dřív obce peníze dostanou, tím lépe.“

Celkem se mezi obce rozdělí ze státního rozpočtu přes 13 miliard korun, přičemž využít tyto peníze mohou podle svého uvážení.

Kraje nemusí mít peníze na autobusovou dopravu, zdůrazňuje Rakušan

Obdobně žádají náhradu za propad daňových příjmů i některé kraje – konkrétně částku 500 korun na člověka. Stejný návrh připravují také senátoři. V opačném případě v některých regionech hovoří o škrtech a stejné obavy má i část opozice. „Jedná se i o ty základní výdaje. Některé kraje se skutečně dostanou do problému, aby mohly například poptávat autobusovou dopravu,“ upozorňuje šéf STAN Vít Rakušan.

„Jestli někdo může nakopnout ekonomiku, tak jsou to právě kraje a obce, které mají připravené projekty,“ věří předseda Pirátů Ivan Bartoš a doplňuje, že stát nemůže velké projekty realizovat narychlo.

Správkyně státní kasy je ale proti jednorázovému příspěvku. Argumentuje tím, že kraje dostanou peníze mimo jiné na opravy silnic, sociální programy nebo odměny pro zdravotníky. „Myslím si, že díky kompenzačnímu bonusu dostávají mnohem víc, než znamenal výpadek,“ tvrdí Schillerová.

Zatímco některé kraje by příspěvek rády viděly, jejich asociace jako celek takový požadavek nemá a neplánuje ho ani zastřešovat.

Stavebnictví je v útlumu, nedostatek veřejných zakázek ohrozí hlavně malé firmy

Nižší rozpočty krajů a obcí kvůli koronavirové krizi se promítnou i do veřejných stavebních zakázek. Analytici očekávají jejich pokles o více než pětinu. Předloni přitom jejich objem přesahoval šedesát miliard korun.

Problematické by to mohlo být především pro malé stavební firmy. Právě ty se totiž o zakázky obcí a krajů ucházejí podle dat ministerstva průmyslu nejčastěji. V Česku jich momentálně působí skoro 180 tisíc, zaniknout by jich kvůli nedostatku práce mohla podle odhadů až třetina.

Obce by kvůli nedostatku prostředků mohly odkládat zejména opravy komunikací nebo plánované drobné výstavby a rekonstrukce. Stavebnictví zaznamenává v Česku útlum již nyní. V dubnu se meziročně propadlo o víc než čtyři a půl procenta, v květnu byl pokles ještě výraznější a sektor ztratil 7,6 procenta.

Největší propad zakázek by se měl projevit asi za rok, až doběhnou ty aktuální. Právě na toto období má nasmlouvanou práci třeba firma Stavby RUFA z jižní Moravy. Polovina ze zakázek je pro obce. „Tam děláme převážně rekonstrukce stávajících objektů nebo se hodně zaměřujeme na komunikace,“ líčí ředitel podniku Zdeněk Růžička. V případě výpadku veřejných zakázek by se firma musela více zaměřit na ty soukromé, jenže ani ty v tuto chvíli nejsou jisté.

„Pokud bude tato krize celorepublikově nebo celosvětově, tak i soukromí investoři nebudou mít dostatek peněz. Může nastat omezení výroby, staveb a propouštění zaměstnanců,“ míní Růžička. Podle analytiků by takový propad ve stavebním sektoru ohrozil práci desítek tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...