Developer je ochotný vykoupit pozemky pro dálniční sjezd

Brno - Právníci developerské společnosti CTP Invest upravili znění dodatku ke smlouvě o prodeji městských pozemků pro zásilkovou firmu Amazon. Vypustili z něj bod, který uváděl, že Brno pozemky prodá až po vydání stavebního povolení pro dálniční nájezd, do té doby by je firmě pouze pronajalo. Společnost se místo toho zavázala, že pomůže s výkupem pozemků pro budoucí dálniční exit.

Vyjednávání o investici za více než dvě a půl miliardy korun pokračuje. Zástupcům společnosti CTP Invest se nelíbila formulace, podle níž by pozemky pro výstavbu distribuční haly Amazon dostalo pouze pronajaté. Brno by je prodalo až s existencí stavebního povolení pro dálniční sjezd z D1.

Část zastupitelů se totiž obávala scénáře, kdy CTP Invest postaví jen logistické centrum a na dálničním nájezdu se pak už nebude nijak podílet. Těsně před pátečním mimořádným zasedáním zastupitelstva se proto ve smlouvě objevil nový dodatek navržený občanskými demokraty. CTP Invest ale tvrdil, že žádná banka nebude financovat výstavbu hal, ke kterým firma nevlastní pozemky. Společnost proto chce pozemky přímo odkoupit.

Nová formulace dodatku ke smlouvě ale přichází se vstřícným krokem. CTP Invest je ochotný podílet se na výkupu pozemků pro budoucí dálniční exit. Stavět už ale bude muset stát, potažmo Ředitelství silnic a dálnic. Iniciátoři smluvního dodatku z klubu občanských demokratů totiž požadovali závazek, že se developer bude dostatečně angažovat. Podle některých by pozemky mohl vykoupit rychleji než stát.

Nahrávám video
Developer je ochotný vykoupit pozemky pro nájezd
Zdroj: ČT24

K návrhu firmy se nyní musí vyjádřit brněnští radní, kteří se sejdou na společném jednání příští středu. Pokud se jim úprava dodatku bude zamlouvat, je velká pravděpodobnost, že jej následně schválí i zastupitelé.

Otázkou však je, jak situaci vnímá samotný Amazon. „Zatím od něj nemáme žádné informace, mlčí a nevíme, co se děje, což nám moc nepomáhá. Může se stát, že od projektu skutečně odstoupí,“ netajil své obavy Budař.

Brněnská hala Amazonu má mít 95 tisíc metrů čtverečních, americký internetový prodejce chtěl původně ze skladu obsloužit už letošní Vánoce. Od tohoto deadlinu ale ustoupil. V logistickém centru by práci našlo 1 500 lidí, v době před Vánoci i dva tisíce. Hlavním argumentem odpůrců je nárůst kamionové a osobní dopravy.

„S panem primátorem jsme se ujistili, že Brno i CTP chtějí pokračovat v jednáních a zachránit investici Amazonu v Brně,“ uvedl včera regionální ředitel společnosti Tomáš Budař, který budoucnost logistického centra v průmyslové zóně Černovická terasa odhadl 50/50. Přestože zásilková společnost dostala už celou řadu nabídek z jiných průmyslových zón, brněnský projekt je nejvíce rozpracovaný.

„Pokud Amazon neřekne ne, budeme ho chtít v Brně udržet. Umíme sice postavit sklad kdekoliv, ale Brno je stále prioritou. Máme velkou část pozemků koupenou a prakticky hotovou projektovou dokumentaci, snad se přeci jen ještě představitelé města chytnou za nos,“ komentoval situaci Budař.

Obyvatelé Slatiny: Amazon ano, ale pouze s nájezdem

„Všichni ten prach a zplodiny dýcháme. Všechno je pak také zašpiněné, nejen parapety, ale i okna a fasády,“ posteskl si jeden z obyvatel městské části Brno-Slatina František Hromek. Štáb České televize oslovil padesátku místních, kterých by se nárůst dopravy týkal. Výsledek? Devět lidí bylo pro Amazon, jednačtyřicet proti.

Pokud by se ale skutečně postavil dálniční nájezd přímo u průmyslové zóny, který by dopravu odvedl z ulic Tuřanská a Řipská, názory se téměř obrátily: dvaatřicet místních bylo pro, pouze osmnáct proti. „Problém je obecně doprava na Černovickou terasu,“ připustil Hromek.

Nahrávám video
Anketa v brněnské části Slatina
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...