Praha - Prezident Miloš Zeman je proti tomu, aby vláda financovala pokračování těžby v Dole Paskov. Řekl to v Hovorech z Lán. Nynější spor uvnitř koalice, mimo jiné právě o to, zda do OKD poslat víc než miliardu korun, označil za běžný konflikt, umocněný blížícími se eurovolbami. Přesto naznačil, že by se s šéfy koaličních stran koncem měsíce mohl sejít a pokusit se tak politickou scénu uklidnit.
„Dát panu (Zdeňku) Bakalovi další miliardu korun je vlastně projev bezradnosti státu,“ řekl Zeman Českému rozhlasu. Stát má podle něj na firmu OKD vyvinout tlak.
Miloš Zeman:
„Rozumně hospodařící podnik, a to jsem říkal mnohokrát, by si dokázal vytvořit rezervní fond. A jestliže se tady jedná o miliardu a předtím si vyplatili šest miliard, a to už vůbec nemluvím o těch miliardách, které odčerpali ze zisku předtím, tak to pokládám, jak už jsem řekl, za projev bezradnosti.“
Prezident připomněl, že zasypat lom je možné pouze se souhlasem ministerstva průmyslu a také Českého báňského úřadu. „Čili když ten souhlas nedáte, tak pan Bakala bude muset důl Paskov zakonzervovat, což by samozřejmě přineslo nepříjemné náklady pro jeho firmu.“ Uvedl také, že stát navíc platí čerpání důlní vody v dole Paskov i ve třech dalších šachtách, které patří OKD. „Je otázka, zda by stát neměl použít jako nátlaku právě tuto položku, která ekonomicky není bezvýznamná, aby přinutil pana Bakalu vrátit část peněz, které z OKD vysál, do záchrany Dolu Paskov.“
Připomněl, že již dříve požádal bývalou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, aby připravila podklady pro případnou žalobu na Bakalu a jeho firmu, mimo jiné kvůli údajnému nedodržení privatizační smlouvy z roku 2004. „Nechápu, proč to usnulo, nechápu, proč se v tom nepokračuje,“ dodal. Společnost New World Resources (NWR), která OKD vlastní, téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR. V ní má zhruba poloviční podíl podnikatel Bakala.
Ministerstvo průmyslu navrhuje vládě, aby schválila poskytnutí státní podpory společnosti OKD na náklady související s útlumem Dolu Paskov. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole do konce roku 2016 a že podporu schválí Evropská komise. Následné náklady na útlum a odstupné by nesl stát, činily by 1,1 miliardy korun. S návrhem ministerstva řízeného členem ČSSD ale nesouhlasí předsedové zbylých koaličních stran, šéf hnutí ANO Andrej Babiš ani předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Společnost OKD loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy uvedli, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V Dole Paskov pracuje 2 500 lidí, v návazných provozech pak dalších 6 000. Celá společnost OKD má přes 12 000 zaměstnanců.
Zeman: Spor Sobotky a Babiše není krizí, jen prvním a nikoliv posledním konfliktem
Aktuální spor mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a šéfem koaličního hnutí ANO Andrejem Babišem vnímá Zeman jako „první a nikoliv poslední“ konflikt ve vládní koalici. O skutečnou krizi podle něj nejde. „Nechtěl bych to v žádném případě dramatizovat. Každá koalice složená z programově různorodých stran má občas své konflikty,“ podotkl Zeman. Se Sobotkou se má sejít 30. dubna, a to na žádost premiéra. „Budou-li chtít ostatní…,“ naznačil Zeman ochotu přijmout i předsedy ostatních dvou koaličních stran.
- Sobotka se s ministrem financí Babišem dostal v posledních dnech do sporu jednak v souvislosti s privatizací OKD, jednak kvůli financování zdravotnictví. Podle něj existují dvě varianty řešení k tomu, aby tyto konflikty nepřerostly do krize - tou první je dodržování koaliční smlouvy, tou druhou je změna této smlouvy, ovšem ne jednostranná, ale změna po dohodě všech tří stran. Prezident by si přál, aby platila varianta první, protože koaliční smlouvu vnímá jako slib voličům.
Spor předsedů ČSSD a ANO může podle Zemana souviset s blížícími se volbami do Evropského parlamentu, kdy se pod záminkou evropských voleb řeší domácí témata. Z 38 kandidujících stran a hnutí má podle Zemanova názoru reálnou šanci proniknout do Evropského parlamentu maximálně pět. Zmínil, že do této pětice řadí Svobodné a ANO, a zopakoval, že sám bude kvůli sociologovi Janu Kellerovi volit ČSSD.
Vstupem Ruska na Ukrajinu by skončila legrace a NATO by mělo zasáhnout
Zeman se v Hovorech z Lán vyjádřil i k současné situaci na Ukrajině. Pokud by Rusko expandovalo i na území východní Ukrajiny, měla by EU přijmout nejostřejší sankce a vojska NATO by mohla například vstoupit na Ukrajinu. „V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace, protože tím se spouští řetězová reakce. A tady bych se přimlouval nejenom pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost severoatlantické aliance. Například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území,“ prohlásil Zeman.
Poloostrov Krym, který k sobě v nedávné době připojilo Rusko, se podle jeho názoru v dohledné době Ukrajině nevrátí a západní mocnosti a hlavně EU se s tím podle něj musejí smířit. Zeman podotkl, že patří k těm, kteří se snaží připojení Krymu k Rusku pochopit. „Jednak z toho důvodu, že tam bylo to hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954, jak víte, Krym k Ukrajině nikdy nepatřil, a jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva toto připojení přála,“ podotkl.
Zeman také řekl, že federalizace Ukrajiny po vzoru Německa nebo Švýcarska by nebyla ničím škodlivým. Jistá decentralizace a autonomie by podle něj mohla situaci na Ukrajině uklidnit.
