Madrid - Ve Španělsku je rekordních 25 procent lidí bez práce. Ve třetím čtvrtletí nezaměstnanost v zemi stoupla oproti předchozím třem měsícům o čtyři desetiny procentního bodu. Analytici přitom očekávali nárůst ještě výraznější. I HDP Španělska se snížilo, ekonomika mezičtvrtletně klesla už popáté za sebou. Španělé mají problém třeba se splácením hypoték. V zemi proto narůstá počet sebevražd.
Denně se zabijí kvůli následkům krize tři lidé
Za zvyšující se nezaměstnaností jsou i reformy na pracovním trhu, které umožnily zaměstnavatelům snadnější propouštění. Kvůli vládním úsporným opatřením země a stoupající nezaměstnanosti přibývá sebevražd. „Průměr ve Španělsku je denně devět sebevražd, z toho až tři souvisejí buď s tím, že lidé jsou zoufalí z toho, že si nedokáží najít práci, nebo mají problém, že jim hrozí, že se ocitnou na ulici kvůli tomu, že nesplácejí hypotéky,“ prohlásila spolupracovnice ČT ve Španělsku Lubica Zlochová.
Oproti loňskému roku přibylo podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny v zemi 17 až 18 procent nezaměstnaných. „Když se podíváme na mladé lidi, kteří jsou po škole, tak v této oblasti skutečně nemá práci kolem padesáti procent lidí,“ řekl Bureš.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny:
„Hlavním faktorem jsou úsporné manévry španělské vlády, řada opatření včetně zvyšování DPH a úspory na investicích ve státní kase, které se scházejí s úsporami soukromých společností. Ty jsou do nich tlačeny proto, že se v zemi zhoršily podmínky pro financování. Úvěry byly na začátku roku extrémně těžce dostupné. Na španělském hospodářství si to vybírá logickou daň.“
Zlepšení situace se ale zřejmě Španělé ještě dlouho nedočkají. Analytici totiž vyhlídky minimálně do konce roku vidí černě. „Dá se očekávat, že i v posledním čtvrtletí dojde k poklesu, bohužel dobré zprávy nejsou ani pro příští rok. Podle oficiálních odhadů by měla klesnout o půl procenta španělská ekonomika, ale je dost pravděpodobné, že ten pokles bude ještě výraznější,“ podotkl analytik Citfin Jiří Šimek.
„Španělé by uvítali trochu pomalejší fiskální dietu, z politických důvodů si to ale asi nebudou moci dovolit, protože by ztratili záruky, které jim nyní dává EU ze svých záchranných fondů a ECB potenciální možností svých intervencí,“ míní Bureš.
Španělští rybáři zažívají krušné časy
Finanční krize v Evropě zasáhla i španělský rybolov. Lidé dary moře nekupují tak jako dřív. Na to doplácejí právě rybáři, kteří jsou na výlovu závislí. „Obecně platí, že ryby jsou drahá záležitost. Pokud stojí do deseti eur, tak je to ještě pro lidi přijatelné. Nad deset eur to je pro lidi luxusní zboží. Kvalitní rybu pořídíte přitom asi od patnácti eur,“ poznamenal Diego Gomez, manažer rybářské asociace.
Podle rybářů stojí za horšími výsledky kromě finanční krize také omezující kvóty a zákaz výlovu některých druhů ryb. „Kvóty se snižují, míň vylovíme a také míň prodáme. Navíc lidé nenakupují tolik jako dřív. Musíme teď pracovat dvakrát víc, abychom se uživili. Pro některé rybáře to je velký problém,“ řekl Gomez.
Španělsko zatím učinilo významný pokrok v reformě svého finančního sektoru. Dosavadní tempo ale musí udržet, protože další opatření ještě musí zavést. Ve zprávě o výsledcích návštěvy mise pozorovatelů to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Členy mise byli vedle činitelů MMF také zástupci Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise.
Španělsko už možná brzy požádá o finanční pomoc
Finanční trhy netrpělivě čekají, jestli Madrid požádá o finanční pomoc. Podle Šimka by se tak mohlo stát už během listopadu. „Ale není to vyvoláno nárůstem nezaměstnanosti, je to hlavně z důvodu španělské zadluženosti a růstu výnosů na dluhopisovém trhu,“ poznamenal Šimek.
Případná žádost španělské vlády o pomoc by pomohla zklidnit situaci na trzích. Zároveň by přispěla ke snížení výnosů španělských dluhopisů. To by určitým způsobem zlevnilo financování Španělska na finančních trzích.
