Čína zavádí nová pravidla, která jí umožní chránit vlastní firmy před zahraničními zákony, jejichž aplikaci vláda v Pekingu považuje za neoprávněnou. To se týká i mnoha amerických sankcí, které vyhlásila vláda prezidenta Donalda Trumpa. Změny, které Peking oznámil o víkendu, čínským soudům například umožní trestat i firmy, které sankce neodmítnou. Informuje o tom BBC.
Trump se do posledních dnů v úřadu prezidenta zaměřuje na čínské firmy, o kterých je přesvědčen, že představují riziko pro národní bezpečnost Spojených států. K přijatým opatřením se řadí i dodávky dílů firmám, které jsou v USA na černé listině, což je například i čínský telekomunikační obr Huawei Technologies.
Z akciové burzy v New Yorku (NYSE) by v pondělí měly zmizet akcie tří čínských telekomunikačních firem, a to China Mobile, China Telecom a China Unicom. I toto je výsledek Trumpova příkazu, neboť všechny uvedené firmy podle americké vlády mají vazby na čínskou armádu. Vyřazení těchto akcií z NYSE přichází po sérii opatření, která americká administrativa přijala v posledních měsících i proti dalším čínským firmám, jako je internetová platforma TikTok nebo výrobce mikročipů SMIC.
Trump minulý týden podepsal rovněž exekutivní příkaz, kterým zakázal transakce s osmi čínskými aplikacemi, včetně populární platební platformy Alipay nebo WeChat Pay. Prezident tvrdí, že tyto a další technologické firmy sdílejí data s čínskou komunistickou vládou, což uvedené podniky ale odmítají.
„Zmírnění neoprávněné vnější aplikace“ zahraničních zákonů
Čínské ministerstvo obchodu v sobotu uvedlo, že Peking zavádí nová pravidla, která mají „zmírnit neoprávněnou vnější aplikaci“ zahraničních zákonů.
„Právnické osoby, na které nepříznivě dolehne aplikace zahraničních zákonů, mohou před soudem zahájit právní řízení a vyžadovat kompenzace za způsobené škody,“ upozornil ředitel Východoasijského institutu při univerzitě v Singapuru Bert Hofman. „Vláda může přijmout i některá další protiopatření,“ dodal.
Opatření, o kterých čínská vláda rozhodla o víkendu, mají okamžitou platnost. Spojené státy v nich přímo zmíněny nejsou, Čína si ale už dlouho stěžuje na americké sankce a na restrikce ve vzájemném obchodě. Podle expertů na mezinárodní právo není jasné, jak přesně bude Čína nově přijatá pravidla aplikovat.
„Jednu věc, kterou zbývá vyjasnit, je to, zda cílem těch opatření mají být výslovně sankce proti Číně, nebo sankce namířené proti třetím zemím, jako je Írán či Rusko, což má neblahé dopady na čínské firmy,“ řekl BBC právník Nicholas Turner z kanceláře Steptoe & Johnson v Hongkongu. „Firmy, které se v Číně výrazně angažují, teď možná budou muset opatrně našlapovat,“ dodal.
Čína chce po firmách data o spotřebitelských půjčkách
Podle agentury Reuters Čína současně chce tlačit na velké technologické firmy, aby sdílely údaje o spotřebitelských půjčkách, a to se zdůvodněním, že to je prevence proti přílišnému zadlužování a podvodům. Pokud by byl plán uveden do praxe, znamenal by konec dosavadní čínské politiky nevměšování se do tohoto sektoru, podotýká Reuters.
Velké internetové společnosti, jako je Ant Group, Tencent nebo JD.com, se totiž dosud předávání dat bránily. Představují pro ně klíčové aktivum, které jim pomáhá provádět operace, řídit riziko a lákat nové zákazníky. Zmíněná data by teď měly firmy podle úmyslu čínských dozorčích orgánů a centrální banky poskytovat některým národním úvěrovým agenturám, uvádějí zdroje Reuters.
Agentury řídí nebo dozoruje právě čínská centrální banka. Ta by údaje podle zdrojů sdílela s bankami a jinými úvěrovými podniky, které by tak mohly snáze vyhodnocovat riziko a zabránit nadměrným půjčkám.
Plán přichází v době, kdy Peking zvyšuje tlak na své technologické giganty. V listopadu zapříčinil krach očekávané primární veřejné nabídky akcií (IPO) finančně technologické společnosti Ant Group. Poté se čínské regulační orgány soustředily na bývalou mateřskou firmu Ant Group, kterou je společnost Alibaba.
Minulý týden vláda nařídila tamním médiím, aby cenzurovala zpravodajství o antimonopolním vyšetřování Alibaby. Zakladatel tohoto největšího čínského internetového obchodu a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma zmizel před dvěma měsíci z očí veřejnosti, když předtím kritizoval čínský regulační systém.
