Nové sankce proti Huawei ovlivní firmu i dodavatele, míní analytici

Přísnější americké sankce proti čínské společnosti Huawei Technologies ještě více naruší globální dodavatelský řetězec a firmě znemožní přístup k čipům vyrobeným na zakázku. Myslí si to odborníci, které oslovila agentura Reuters. Firma by podle nich mohla přijít o pozici největšího světového výrobce mobilních telefonů, ale hrozí i to, že s jejich výrobou skončí.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila, že zpřísní květnové sankce, které čínskému podniku znemožňují získat bez zvláštního povolení čipy vyvinuté či vyráběné s využitím amerických technologií. Proti tomuto opatření se v úterý ohradilo čínské ministerstvo zahraničí.

Nová opatření amerického ministerstva obchodu mají firmě zamezit ve snaze obcházet restrikce, řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Washington loni zařadil Huawei na černou listinu a firmu obviňuje z krádeže technologií a podezřívá ji ze špionáže pro čínskou vládu. To ale Huawei dlouhodobě odmítá.

Pokud se Huawei vlivem přísnějších sankcí nedostane k čipům, patrně přestane mobilní telefony vyrábět, upozorňují analytici investiční banky Jefferies. Podle banky JP Morgan by svůj podíl na trhu mohli zvýšit rivalové, jako je čínský Xiaomi nebo americký Apple. Na čínském trhu by si mohli upevnit postavení i výrobci telefonů Oppo a Vivo. V globálním měřítku by pak na trhu základnových stanic pro mobilní sítě páté generace mohl získat jihokorejský Samsung Electronics.

„Bude to mít ohromný dopad,“ řekl k přísnějším sankcím analytik Ku Wen-ťün ze společnosti ICWise. „Zhatí to plán firmy Huawei čipy spíše nakupovat, než aby se spoléhala na HiSilicon,“ dodal. Huawei bude nucena příští měsíc zastavit výrobu vlastních čipů Kirin. Tlak Washingtonu na dodavatele znemožní firmě HiSilicon, což je divize Huawei, tyto klíčové komponenty vyrábět.

V Asii může podle zdrojů z odvětví rozhodnutí americké vlády dopadnout na výrobce čipů, jako jsou korejské firmy Samsung a SK Hynix či tchajwanský MediaTek. Nevyhne se ani japonskému výrobci obrazových senzorů Sony. Společnosti Samsung, Hynix a Sony odmítly opatření komentovat.

Většina dodavatelů čipů z regionu používá software amerických firem Cadence Design Systems nebo Synopsys a nástroje na výrobu čipů, konkrétně na fázi jejich leptání, od amerického podniku Applied Materials a dalších, připomínají odborníci.

Zákaz americké vlády zřejmě ovlivní také americké firmy, jako je například Qualcomm a Intel, a další menší výrobce čipů z Asie a z Evropy. Zatím není jasné, kolik podniků má povolení s Huawei obchodovat, zda budou muset požádat o povolení nové a zda bude těmto žádostem vyhověno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...