Nové sankce proti Huawei ovlivní firmu i dodavatele, míní analytici

Přísnější americké sankce proti čínské společnosti Huawei Technologies ještě více naruší globální dodavatelský řetězec a firmě znemožní přístup k čipům vyrobeným na zakázku. Myslí si to odborníci, které oslovila agentura Reuters. Firma by podle nich mohla přijít o pozici největšího světového výrobce mobilních telefonů, ale hrozí i to, že s jejich výrobou skončí.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí oznámila, že zpřísní květnové sankce, které čínskému podniku znemožňují získat bez zvláštního povolení čipy vyvinuté či vyráběné s využitím amerických technologií. Proti tomuto opatření se v úterý ohradilo čínské ministerstvo zahraničí.

Nová opatření amerického ministerstva obchodu mají firmě zamezit ve snaze obcházet restrikce, řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Washington loni zařadil Huawei na černou listinu a firmu obviňuje z krádeže technologií a podezřívá ji ze špionáže pro čínskou vládu. To ale Huawei dlouhodobě odmítá.

Pokud se Huawei vlivem přísnějších sankcí nedostane k čipům, patrně přestane mobilní telefony vyrábět, upozorňují analytici investiční banky Jefferies. Podle banky JP Morgan by svůj podíl na trhu mohli zvýšit rivalové, jako je čínský Xiaomi nebo americký Apple. Na čínském trhu by si mohli upevnit postavení i výrobci telefonů Oppo a Vivo. V globálním měřítku by pak na trhu základnových stanic pro mobilní sítě páté generace mohl získat jihokorejský Samsung Electronics.

„Bude to mít ohromný dopad,“ řekl k přísnějším sankcím analytik Ku Wen-ťün ze společnosti ICWise. „Zhatí to plán firmy Huawei čipy spíše nakupovat, než aby se spoléhala na HiSilicon,“ dodal. Huawei bude nucena příští měsíc zastavit výrobu vlastních čipů Kirin. Tlak Washingtonu na dodavatele znemožní firmě HiSilicon, což je divize Huawei, tyto klíčové komponenty vyrábět.

V Asii může podle zdrojů z odvětví rozhodnutí americké vlády dopadnout na výrobce čipů, jako jsou korejské firmy Samsung a SK Hynix či tchajwanský MediaTek. Nevyhne se ani japonskému výrobci obrazových senzorů Sony. Společnosti Samsung, Hynix a Sony odmítly opatření komentovat.

Většina dodavatelů čipů z regionu používá software amerických firem Cadence Design Systems nebo Synopsys a nástroje na výrobu čipů, konkrétně na fázi jejich leptání, od amerického podniku Applied Materials a dalších, připomínají odborníci.

Zákaz americké vlády zřejmě ovlivní také americké firmy, jako je například Qualcomm a Intel, a další menší výrobce čipů z Asie a z Evropy. Zatím není jasné, kolik podniků má povolení s Huawei obchodovat, zda budou muset požádat o povolení nové a zda bude těmto žádostem vyhověno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 53 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...