Česko se k nové reformní smlouvě zatím nepřipojí

Brusel – Česká republika se podle premiéra Petra Nečase zatím nepřipojí k nové evropské smlouvě, která chce efektivněji řešit dluhovou krizi a zabránit zadlužování zemí v budoucnosti. Po celonočním jednání se na jejich podmínkách dohodli na summitu v Bruselu představitelé většiny států Evropské unie. Premiér Nečas doporučuje v tomto směru obezřetnost, proto Češi spolu se Švédskem připojení se ke smlouvě ještě zváží. Británie a Maďarsko se ke smlouvě připojit odmítly.

Podle premiéra Nečase se ukázalo, že v současnosti neexistuje průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích. Do nového projektu mezivládní smlouvy, v níž by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla fiskální disciplíny a automatické sankce v případě nedodržení svých rozpočtů, se Česká republika zatím nepřipojí. Nečas připomněl, že na takový krok vláda nemá mandát a případné přistoupení musí schválit Parlament. Česká republika nicméně hodlá podle slov premiéra Nečase výslednou podobu smlouvy analyzovat.

Zda se nakonec Česko připojí, bude záležet na výsledné smlouvě, která by podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho mohla být hotova do března. Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost. Česká republika ovšem není jedinou zemí, která se k podobnému kroku rozhodla. Podobně učinilo Švédsko, Maďarsko a Velká Británie.

Nečas doplnil, že se ze smlouvy prý podařilo vyškrtnout některé „křiklavé záležitosti“, jako je třeba předschvalování rozpočtů evropskými orgány. Ještě před začátkem summitu označil premiér ztrátu rozpočtové suverenity jako těžko představitelnou.

Unie už je „vícerychlostní“, míní premiér

Kvůli možnosti rozdělení Evropy na ty, kteří budou ve smlouvě zahrnuti a kteří nebudou, se už předem hovořilo o hrozbě dvourychlostní Evropy. Nečas ale podotkl, že EU je již „vícerychlostní“, protože některé země platí eurem a některé nejsou v takzvaném schengenském prostoru.

Evropská unie
Zdroj: ISIFA/EPA/ANDREW GOMBERT

Unijní prezident Herman Van Rompuy po mnohahodinovém jednání, které bude dnes pokračovat, řekl, že země eurozóny a další členské státy EU budou usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond (MMF). „Je to ale samozřejmě úvaha, protože tam není žádný pevně vyjádřený úmysl,“ řekl k tomu Nečas. „Navíc u nečlenských zemí eurozóny je to samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost,“ dodal.

Nečas ale zopakoval, že kdyby to znamenalo, že země platící eurem půjčí 150 miliard eur a 50 miliardami euro přispějí nečlenské země eurozóny, tak by to pro Česko znamenalo téměř 90 miliard korun z devizových rezerv České národní banky, což je více než deset procent. Před jednáním kvůli tomu podotkl, že je to tudíž pro ČR těžko přijatelné, ovšem zcela to nevyloučil.

ČSSD: O nové reformní smlouvě unie má být široká debata 

Podle opoziční sociální demokracie musí vláda zahájit neprodleně celospolečenskou debatu o postoji České republiky k nové reformní smlouvě eurozóny. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka míní, že Česko se má hlubší integrace účastnit a na večerním stranickém předsednictvu také navrhne, aby se tento postoj stal názorem celé strany. 

„Jsme přesvědčeni, že by na toto téma měla proběhnout celonárodní debata, aby se ujasnil národní zájem,“ dodal Sobotka, který zkritizoval premiéra Petra Nečase (ODS), že na takto významný summit do Bruselu odjel bez jednoznačného mandátu a vláda o problému vůbec nehovořila s opozicí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu i krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 2 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 16 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 16 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 21 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.