Česko přes nevoli EU pokračuje v kontrolách masa z Polska

Události: Kam putovalo závadné maso z Polska (zdroj: ČT24)

Od vypuknutí skandálu se závadným masem z Polska odebrala česká Státní veterinární správa na 200 vzorků a 114 jich už je vyšetřeno. Jeden z nich byl pozitivní na salmonelu, uvedl v úterý ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Šlo o 700 kilogramů masa. V pondělí pak přišla do systému rychlého varování informace o dalších 1200 kilogramech ze stejné šarže. Toman zároveň přiznal, že se nepotvrdilo podezření, že některé luxusní pražské restaurace vydávaly hovězí maso z problematických polských jatek za argentinské.

Toman také informoval, že do Polska přijede v průběhu března další mise Evropské unie, která má uskutečnit kontrolu masokomobinátů a výroby potravin. Výsledky předchozí kontroly EU ještě neoznámila, čeká se, až se k nim Polsko vyjádří.

Evropské komisi se české mimořádné kontroly nelíbí

V Česku nyní platí mimořádné veterinární opatření. Hovězí maso z Polska se od čtvrtka nesmí prodávat, dokud není otestované na salmonelu v akreditované laboratoři. 

Evropské komisi se nelíbí mimořádné kontroly, které ČR zavedla na polské maso, řekl Toman. Pokud přijme Polsko vhodná opatření, je připraven je v březnu zrušit. Komise podle něj usiluje i o zrušení povinnosti nahlašovat dovozy masa 24 hodin předem.

Polsko slíbilo, že upraví pravidla veterinárního dozoru, jatka budou 24 hodin denně sledovat kamery a kontroly provozu již nebudou moci provádět soukromí veterináři.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád zdůraznil, že kontroly zatím budou pokračovat. Podezřelá zásilka z Polska již byla „dosledována“. 

Veterináři kontrolují maso ve spolupráci s celní správou a policií. 

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) řekl, že výsledky prvního auditu polského systému již EU zná, ale polská strana má nyní několik týdnů na vyjádření. Do té doby nebudou zveřejněny.

Poc však soudí, že některá pochybení byla opravdu odhalena. Například ve zpožděném oznámení výskytu závadného hovězího masa z nemocných či mrtvých krav. Europoslanec potvrdil slova ministra, že EU plánuje velký a komplexní audit polského veterinárního systému. 

K nevoli EU ohledně českých kontrol řekl europoslanec, že nelze 14 dní nečinně čekat na výsledky a že v Bruselu českému ministerstvu zemědělství „kryje záda“.

V Lomnici nad Lužnicí prodal 564 kilogramů masa ze „salmonelové“ šarže z Polska podnik Agro-CB, sdělil v úterý mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Maso zakoupené od 13. února je možné vrátit.

Dalších 372 kilogramů masa putovalo do deseti firem v Jihomoravském a Zlínském kraji, nejvíc do prodejny Napajedla v Napajedlech (170 kg), kde je také možné maso vracet. Dále pak například do restaurace a kulturního domu ve Svatobořicích-Mistříně. Většina masa je podle mluvčího nejspíš zpracovaná a snězená.

Toman: Vyjádřil jsem se neobratně

Podezření, že některé luxusní pražské restaurace vydávaly hovězí maso z problematických polských jatek za argentinské, se nepotvrdilo. Řekl to ministr Toman, který informaci o podobných praktikách restaurací zveřejnil začátkem února. V úterý připustil, že se tehdy vyjádřil „trošku neobratně“. Zdůraznil nicméně, že kontroly prokázaly v několika restauracích falšování původu masa.

„Měl jsem od dozorových orgánů informace, že se toto v některých restauracích může dít… Podezření jsme nechali prošetřit, nedošlo k tomu, co bylo původní podezření, nicméně k falšování masa došlo,“ prohlásil Toman.

Rozhodne soud?

Toman před členy sněmovního zemědělského výboru začátkem měsíce řekl, že některé luxusní pražské restaurace vydávaly polské hovězí z problematických jatek za argentinské a účtovaly si tisícikorunu za porci.

„Chci vás ubezpečit, že to nešlo do žádných low-costových restaurací, byly to luxusní restaurace, speciálně v Praze. Braly to restaurace, které pak vydávají polské maso za argentinské, aby mohly prodávat za 1000 korun porci,“ řekl tehdy ministr. Konkrétní podniky neuvedl, řekl jen, že mají asijské názvy. „A tím nemyslím čínské restaurace,“ dodal. O několik hodin později novinářům řekl, že v pražské restauraci U Moťáka se podle veterinářů našlo 31 kilogramů masa neznámého původu. Restaurace poté oznámila, že se bude proti Tomanovým slovům bránit žalobou.

Tomanova slova kritizovala například i Asociace hotelů a restaurací ČR, podle níž ministr poškodil domácí trh restaurací.

Devadesátka ČT24: Kontrola a kvalita dovážených potravin (zdroj: ČT24)

„České kontrolní orgány určitě zareagovaly správně a rozhodnutí ministra Tomana o plošné kontrole a testování veškerých šarží, které se k nám vozí, je naprosto v pořádku,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. I on zmínil, že Poláci nezadávají vždy informace do systému rychlého varován včas. 

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka odmítl názory, že by šlo na polské straně o lidské chyby. Vzhledem k četnosti kauz s polskými potravinami už věří, že chyba je systémová. Vzhledem k tomu, že Česko nemůže kvůli Evropské unii plošně zakázat dovozy, viděl by řešení v postihu konkrétních importních firem. Tedy firmám, které by dovezly špatné výrobky, by zakázal třeba na šest měsíců či rok možnost importu. 

Maier doplnil, že plošný zákaz dovozu by se musel zdůvodnit u Evropské komise. „Chrání nás před námi samými, abychom nesáhli k extrémním odvetným opatřením,“ řekl. Dodal však, že tento zákaz je možný, pokud by problémy eskalovaly u dalších šarží. 

Český patriotismus roste

Juračka i Maier se shodli, že v posledních letech roste český patriotismus vůči českým výrobkům. Před léty jej odstartovaly farmářské trhy. A kauzy se zahraničními dovozy ho dál posilují. Oba hosté ovšem uvedli, že tento patriotismus je například v Rakousku, Polsku či zejména ve Francii mnohem silnější než v Česku. Shodovali se rovněž, že by stát měl české značky ještě více propagovat a občany více vzdělávat. Oceňovali rovněž český kontrolní systém. 

Ministr Toman v úterý řekl, že kontroly ukazují, že u české značky Klasa či u regionálních potravin nevyhovují dvě až tři procenta šarží. U výrobků ze zemí EU je to 18 procent a u dovozu ze třetích zemí pak 28 procent.