Černá díra OKD. Existuje cesta, jak požadovat po bývalých majitelích část odčerpaných peněz?

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ze společnosti NWR, která vlastní OKD, jen na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun. Skoro dvojnásobek, než kolik doly vydělaly. K miliardám do vlastní kapsy si majitelé pomohli tím, že firmu prostě zadlužili. Neexistuje cesta, jak z bývalých majitelů, včetně miliardáře Zdeňka Bakaly, dostat alespoň něco zpátky? Třeba za to, že nedodrželi privatizační smlouvu? Odpovědi hledal pořad 168 hodin.

S jednoduchým, ale výbušným podnětem přišel nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na jednání vládní skupiny pro OKD.

Odvolal se na smlouvu o privatizaci OKD z roku 2004. „Hovoří se o tom, že tato privatizační smlouva mimo jiné obsahuje závazek, že budou vytvořeny prostředky na útlum dolu, případně pro horníky v souvztažnosti s odstupným,“ řekl Středula.

Požádal proto, aby se provedla analýza smlouvy, a pokud je tento prvek aktivní, ať ho stát požaduje v rámci insolvenčního řízení. Reakce vládních představitelů ho prý zaskočila. Zaražené ticho.

Kupující se zavazuje zajistit, aby společnost dodržovala vytváření zákonných rezerv, finančních prostředků na vypořádání důlních škod a zákonných rezerv na sanace a rekultivace.
Z privatizační smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou Karbon Invest
rok 2004

Pořad 168 hodin zjistil, že o finanční rezervě na horší časy, o které hovoří smlouva, není nic známo. Firma je naopak od počátku května v úpadku. Víc než 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun. 

Analytička Echo24 Lenka Zlámalová soudí, že „za OKD budeme platit my jako daňoví poplatníci. Jaká bude ta částka, je velmi diskutabilní. Podle mě to nikdo neví“.

Je tu však další bod privatizační smlouvy.

Strany se dále dohodly, že v souvislosti s jakýmkoliv útlumem těžby nevznikne žádný nárok na vynaložení prostředků ze státního rozpočtu, a to bez jakéhokoliv časového omezení takového závazku.
Z privatizační smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou Karbon Invest
rok 2004

 Advokátka Hana Marvanová to chápe tak, že se stát chtěl pojistit, aby nemusel budoucí předpokládaný útlum těžby nějak hradit.

A právě o tom se nyní hovoří. Už teď je jasné, že stát za OKD zaplatí sedmdesátimilionový dluh za sociální pojištění zaměstnanců. A vláda už kývla i na trvalou měsíční podporu pro propuštěné horníky. Vyjde až na 400 milionů korun každý rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ze společnosti NWR, která OKD vlastní, přitom jen na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun. Skoro dvojnásobek, než kolik doly vydělaly. Pro to, aby si mohli dividendy vůbec vyplatit, vydali majitelé dolu dluhopisy. K miliardám do vlastní kapsy si tak pomohli tím, že firmu prostě zadlužili.

Marvanová soudí, že pokud právě to zavinilo krach společnosti a náklady, které bude muset vynaložit stát, tak by za to měl někdo odpovídat. Advokátka zmiňuje i možnost zajistit jeho majetek. Vše však záleží na tom, co zjistí vyšetřování, zdůrazňuje. Podle ní by měla vláda využít všech možností, které má.

  • Nejznámější muž OKD Zdeněk Bakala na dolech vydělal podle odhadů 60, možná až 80 miliard korun. Svého podílu se zbavil letos v únoru, firmě ho daroval, byl už bezcenný.

I ministr financí Andrej Babiš (ANO) soudí, že je to skutečně otázka na právníky. „Já si myslím, že spíš to je otázka na akcionáře, NWR a OKD,“ dodává.

Stát může požadovat peníze ty, na které má nárok. To znamená, pokud tady budou jakékoliv nároky, tak samozřejmě stát je musí vymáhat, ale musí to být reálné nároky. Nemůže to být jenom nějaká spekulace.
Bohuslav Sobotka

Miliardář Zdeněk Bakala k celé záležitosti mlčí.

„Už to zkoušeli vaši kolegové. Pan Bakala se nechce k OKD vyjadřovat. Myslím, že je zbytečný to zkoušet znova,“ říká jeho mediální zástupce Vladimír Bystrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 13 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...