Černá díra OKD. Existuje cesta, jak požadovat po bývalých majitelích část odčerpaných peněz?

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ze společnosti NWR, která vlastní OKD, jen na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun. Skoro dvojnásobek, než kolik doly vydělaly. K miliardám do vlastní kapsy si majitelé pomohli tím, že firmu prostě zadlužili. Neexistuje cesta, jak z bývalých majitelů, včetně miliardáře Zdeňka Bakaly, dostat alespoň něco zpátky? Třeba za to, že nedodrželi privatizační smlouvu? Odpovědi hledal pořad 168 hodin.

S jednoduchým, ale výbušným podnětem přišel nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na jednání vládní skupiny pro OKD.

Odvolal se na smlouvu o privatizaci OKD z roku 2004. „Hovoří se o tom, že tato privatizační smlouva mimo jiné obsahuje závazek, že budou vytvořeny prostředky na útlum dolu, případně pro horníky v souvztažnosti s odstupným,“ řekl Středula.

Požádal proto, aby se provedla analýza smlouvy, a pokud je tento prvek aktivní, ať ho stát požaduje v rámci insolvenčního řízení. Reakce vládních představitelů ho prý zaskočila. Zaražené ticho.

Kupující se zavazuje zajistit, aby společnost dodržovala vytváření zákonných rezerv, finančních prostředků na vypořádání důlních škod a zákonných rezerv na sanace a rekultivace.
Z privatizační smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou Karbon Invest
rok 2004

Pořad 168 hodin zjistil, že o finanční rezervě na horší časy, o které hovoří smlouva, není nic známo. Firma je naopak od počátku května v úpadku. Víc než 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun. 

Analytička Echo24 Lenka Zlámalová soudí, že „za OKD budeme platit my jako daňoví poplatníci. Jaká bude ta částka, je velmi diskutabilní. Podle mě to nikdo neví“.

Je tu však další bod privatizační smlouvy.

Strany se dále dohodly, že v souvislosti s jakýmkoliv útlumem těžby nevznikne žádný nárok na vynaložení prostředků ze státního rozpočtu, a to bez jakéhokoliv časového omezení takového závazku.
Z privatizační smlouvy mezi Fondem národního majetku a firmou Karbon Invest
rok 2004

 Advokátka Hana Marvanová to chápe tak, že se stát chtěl pojistit, aby nemusel budoucí předpokládaný útlum těžby nějak hradit.

A právě o tom se nyní hovoří. Už teď je jasné, že stát za OKD zaplatí sedmdesátimilionový dluh za sociální pojištění zaměstnanců. A vláda už kývla i na trvalou měsíční podporu pro propuštěné horníky. Vyjde až na 400 milionů korun každý rok.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ze společnosti NWR, která OKD vlastní, přitom jen na dividendách odteklo majitelům více než 65 miliard korun. Skoro dvojnásobek, než kolik doly vydělaly. Pro to, aby si mohli dividendy vůbec vyplatit, vydali majitelé dolu dluhopisy. K miliardám do vlastní kapsy si tak pomohli tím, že firmu prostě zadlužili.

Marvanová soudí, že pokud právě to zavinilo krach společnosti a náklady, které bude muset vynaložit stát, tak by za to měl někdo odpovídat. Advokátka zmiňuje i možnost zajistit jeho majetek. Vše však záleží na tom, co zjistí vyšetřování, zdůrazňuje. Podle ní by měla vláda využít všech možností, které má.

  • Nejznámější muž OKD Zdeněk Bakala na dolech vydělal podle odhadů 60, možná až 80 miliard korun. Svého podílu se zbavil letos v únoru, firmě ho daroval, byl už bezcenný.

I ministr financí Andrej Babiš (ANO) soudí, že je to skutečně otázka na právníky. „Já si myslím, že spíš to je otázka na akcionáře, NWR a OKD,“ dodává.

Stát může požadovat peníze ty, na které má nárok. To znamená, pokud tady budou jakékoliv nároky, tak samozřejmě stát je musí vymáhat, ale musí to být reálné nároky. Nemůže to být jenom nějaká spekulace.
Bohuslav Sobotka

Miliardář Zdeněk Bakala k celé záležitosti mlčí.

„Už to zkoušeli vaši kolegové. Pan Bakala se nechce k OKD vyjadřovat. Myslím, že je zbytečný to zkoušet znova,“ říká jeho mediální zástupce Vladimír Bystrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 10 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 12 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 21 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.