Atény – Aktualizovaný seznam řeckých reforem už leží na stole věřitelů. Tsiprasova vláda doufá, že tím uspokojí jejich požadavky na detailnější informace o reformách a že Řecko bude moci opět čerpat slíbenou finanční pomoc, která má zachránit zemi před bankrotem. Včera to novinářům řekl úředník řeckého ministerstva financí.
Věřitelé totiž uložili Řecku podmínku – pokud chce čerpat další peníze z finanční pomoci, musí vláda zavést požadované reformy. Problém ale nastal ve chvíli, kdy jednání o reformách uvízlo na mrtvém bodě. Důvodem byla opatření, která musí levicová řecká vláda zavést. Aténám dnes reálně hrozí, že jim za několik týdnů dojdou veškeré peníze.
- „Dnes jsme poslali nový dokument bruselské skupině (věřitelům EU a MMF), který je přesnější a vyčíslený,“ řekl úředník, který dodal, že hlavními spornými body při jednání jsou reforma trhu práce a důchodová reforma.
List Financial Times včera napsal, že řecký dokument čítá 26 stránek a vyčísluje finanční potřeby Řecka na 19 miliard eur (524 miliard korun). Vláda se v materiálu zavazuje zakročit proti daňovým podvodům, zvýšit daň na luxusní zboží a přezkoumat prodej státního majetku případ od případu. Navrhuje rovněž znovu zavést mimořádnou výplatu pro chudé důchodce a postupné zvyšování minimální mzdy, dodal list.
Řekové přitom představili výčet reforem už minulý týden, aby demonstrovali, že jsou připraveni dostát svým slibům ohledně finanční kázně. Věřitelé ho však zamítli s tím, že seznam je pouze souborem myšlenek. Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že náměstci ministrů financí zemí eurozóny se při včerejší telekonferenci shodli, že při posledních jednáních věřitelů a Řecka byl učiněn pokrok. K dosažení dohody však bude zapotřebí více práce.
Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis k tomu včera poznamenal, že očekává dosažení dohody o reformách s věřiteli příští týden.
Barroso: Řecká vláda nedokáže splnit své sliby
Bývalý předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl podle serveru BBC, že řecká vláda dala voličům „naprosto nerealistické sliby“. Vyzval rovněž Atény, aby přijaly zodpovědnost za svou kritickou finanční situaci a zavedly strukturální reformy. „Nebylo to Německo ani žádný jiný člen EU, kdo vytvořil problémy v Řecku. Tyto problémy jsou strukturální: nízká produktivita a předchozí vlády,“ řekl Barroso.
„Řecku nic nebrání v úspěchu, ale špatná politika v této zemi vytvořila mnoho problémů,“ dodal. Nová vláda premiéra Alexise Tsiprase nemá podle Barrosa dostatek zkušeností a její požadavky jsou pro ostatní země „naprosto nepřijatelné“. „Není prospěšné, když Řecko útočí na země, které se mu snaží pomoci,“ řekl Barroso. „Měli bychom mít na paměti, že jsou tu chudší země, které Řecku půjčují peníze,“ dodal.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,5 bilionu Kč). Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Poskytnutí zbývajících peněz z programu, jež činí 7,2 miliardy eur, podmiňují věřitelé reformami.
Řecko muselo v uplynulých letech výměnou za úvěrovou pomoc zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
