Analytik: Pokus o puč v Turecku je pro trhy špatnou zprávou

Pokus o vojenský puč v Turecku je pro finanční trhy špatnou zprávou. Z krátkodobého hlediska vnáší do tureckého politického dění značnou nejistotu. Dlouhodobě pak bude mít nepříznivý dopad, ať už se pučistické síly podaří neutralizovat, či nikoli. Nepříznivý dopad na světovou ekonomiku by měl být omezený, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

V paritě kupní síly měny představoval turecký hrubý domácí produkt loni pouze 1,4 procenta výkonu světové ekonomiky. Vzhledem ke specifičnosti a izolovanosti situace nejde podle Kovandy o systémovou událost s potenciálem dominového efektu.

„Pokud se tedy pokus o puč, byť neúspěšný, nestane roznětkou nějakého dalšího vyhrocení situace, trhy budou sledovat střednědobý a dlouhodobý vývoj v zemi. Nicméně pokud prezident Recep Tayyip Erdogan využije pokus o puč jako záminku k dalším krokům vstříc autoritářství, trhy budou reagovat negativně a dojde k dalšímu oslabování liry a k celkovému zhoršování zdraví turecké ekonomiky,“ upozornil Kovanda.

Pokud Erdogan pokus o převrat ustojí, čemuž zatím vše napovídá, upevní svoji moc a získá záminku pro rozsáhlé čistky v armádě. Ta přitom představuje brzdu islamizačních tendencí v zemi. Tyto tendence trhy vnímají podle Kovandy nepříznivě, o čemž svědčí propad turecké liry vůči americkému dolaru. Ten nastal zvláště od poloviny roku 2013 do loňského září. Turecká měna se v té době propadla z hodnot kolem 1,8 liry za dolar na úrovně přesahující tři liry za
dolar. 

Kovanda připomněl, že v letech 2013 až 2014 ustal do té doby nadmíru příznivý vývoj turecké ekonomiky. O tom svědčí i pokles Erdoganovy popularity. V letech 2003 až 2014 byl premiérem Turecka, od srpna 2014 mu vládne coby prezident. Ještě v roce 2012 za ním stálo 70 procent národa, nyní už méně než 40 procent. 

Erdogan se však těší přízni z řad chudšího, venkovského obyvatelstva, které nečerpá takřka žádné výhody z globalizace. „Městské, sekulární obyvatelstvo si, podobně jako trhy a armáda, uvědomuje, že Erdoganovy autoritářské ambice mohou zemi postupně stále více izolovat od ekonomicky vyspělého světa,“ uzavřel analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 1 hhodinou

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 2 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...