Zvyšování věku odchodu do důchodu se bude týkat i těch, kterým je dnes 57 a méně. Podle nových propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí to zjistila Česká televize. Zvyšování se mělo přitom týkat až dnešních čtyřicátníků. Premiér Petr Fiala (ODS) to vysvětluje tím, že nemůže nastat skok mezi jednotlivými populačními ročníky.
Vláda se v rámci důchodové reformy dohodla na postupném růstu věku odchodu do penze podle věku dožití. Lidé se přesné datum odchodu do penze mají v budoucnu dozvědět v padesáti letech. Stát ho vypočítá podle aktuálních dat.
Růst věku odchodu do penze i po roce 2030 ale mírně pocítí už i dnešní padesátníci. Třeba sedmapadesátníci mají jít do penze v 65 letech a dvou měsících, čtyřiapadesátníci pak v 65 letech a sedmi měsících. „Budou to řádově měsíce, nejvýše však mezi těmi populačními ročníky může být to zvýšení o dva měsíce,“ ujišťuje s ohledem na starší spoluobčany ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Premiér Petr Fiala (ODS) přitom ještě v únoru říkal, že vláda zvýší věk odchodu do penze nad 65 let až pro dnešní čtyřicátníky. „Pokud zvažujeme nějaké navýšení věku odchodu do důchodu, tak to zvažujeme až pro ty, kteří půjdou do penze někdy kolem roku 2040, nejdříve. Čili nebude se to týkat těch, kterým se penze blíží,“ uvedl tehdy.
Teď ale vysvětluje, že vláda padesátníky vynechat nemohla. Podle interního materiálu MPSV plánuje stát zvyšovat důchodový věk podle doby dožití postupně – a to až na 68 let pro dnešní třicátníky. „Proč se drobná úprava v řádu týdnů nebo měsíců bude týkat po roce 2030 už padesátníků, ale to bude opravdu drobný posun – to má jediný důvod, že tam nemůže nastat skok,“ vysvětluje premiér.
Opozice nesouhlasí
Sněmovní opozice má k vládnímu plánu výhrady. „My říkáme ano, doba dožití se prodlužuje, ale to neznamená, že když se dožijete déle, že se dožijete ve zdraví,“ podotýká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Předseda SPD Tomio Okamura je proti návrhu. „K tomu není žádný důvod, proč by vláda měla zvyšovat věk odchodu do důchodu,“ dodává.
Vláda ke kroku přistoupila, protože důchodový systém je dlouhodobě v prohlubujícím se deficitu. Až na odpočinek zamíří silné ročníky, výrazně se sníží počet lidí, kteří do průběžného systému přispívají. Momentálně se na jednu starobní penzi skládají v průměru tři pracující. Podle středního scénáře statistického úřadu by za dvacet let mohli být už jen dva a za další dvě dekády vychází poměr ještě hůř. Jeden důchod rovná se jeden a půl ekonomicky aktivního člověka. Predikce ale nepočítá s migrací. Ta by mohla nepříznivý vývoj alespoň částečně zvrátit.
Podle zákonné podmínky by lidé měli v důchodu strávit zhruba pětinu života. Naděje dožití se přitom v tuzemsku prodlužuje. V roce 2000 před sebou měli pětašedesátiletí muži statisticky dalších čtrnáct let. V roce 2019 o dva roky víc. Propad připisují demografové covidu. Pětašedesátiletým ženám v roce 2019 dávali demografové naději na bezmála dalších dvacet let života. A hranice se má stále posunovat.
Poslanci by měli ve sněmovně začít projednávat prodlužování věku odchodu do důchodu podle doby dožití letos na podzim. Zákon chce vláda prosadit s platností od 1. ledna roku 2025.
