Výpověď, kterou v minulosti dostal současný ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) po svém odvolání z čela Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), je neplatná. Pravomocně tak rozhodl odvolací soud. Herman se na soud obrátil už před třemi lety poté, co byl odvolán z funkce ředitele ústavu a současně i propuštěn. Žaloval jak odvolání z funkce, tak výpověď z pracovního poměru. V případě svého odvolání už ale soud pravomocně prohrál.
Naopak v případě propuštění uspěl Herman loni u obvodního soudu, podle kterého byla výpověď neplatná. Ústav prý měl Hermanovi nabídnout jiné místo, současný ministr kultury tak byl podle soudu nadále zaměstnancem ústavu. Ve středu to potvrdil i pražský městský soud. Herman na rozsudek reagoval na Twitteru.
„Bylo nesporně prokázáno, že v ústavu bylo volné místo tiskového mluvčího, které bylo účelově obsazeno jiným zaměstnancem. Takové jednání nepožívá ochrany zákoníku práce,“ konstatoval předseda odvolacího senátu René Fischer.
Soudce upozornil, že má Herman jak vysokoškolské vzdělání, tak i bohatou předchozí praxi na pozici mluvčího České biskupské konference, a je tak zřejmé, že post mohl zastávat. Tím, že mu jej ústav nenabídl, porušil svou zákonnou povinnost.
ÚSTR: Mluvčí musí být loajální, Herman začal vedení kritizoval
ÚSTR tvrdil, že po odvolání z čela ústavu neměl pro Hermana žádné místo, které by v souladu se zákoníkem práce odpovídalo jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Post mluvčího mu prý nemohl nabídnout, protože instituce v té době uzavřela smlouvu se současným mluvčím Pavlem Ryjáčkem.
„Odvolání bylo politické rozhodnutí, nebyl to žádný blesk z čistého nebe - 10. dubna 2013 tedy všichni věděli, že bude odvolávanému panu řediteli potřeba nabídnout nové pracovní místo,“ kontroval Hermanův právní zástupce Michal Pacovský, který si stejně jako soudce myslí, že rychlé obsazení pozice mluvčího bylo účelové.
ÚSTR se také už dříve bránil, že mluvčí musí být loajální, což by prý kvůli Hermanově boji s radou i novým vedením ústavu bylo absurdní. „Kritikou porušil vnitřní směrnice ústavu, etický kodex, organizační řád a ostatně i zákoník práce, který říká, že zaměstnanec má povinnost určité loajality vůči zaměstnavateli,“ podotkla právnička ústavu Eva Jandová.
ÚSTR se prý snažil vyřešit vše smírem a nabízel Hermanovi odstupné ve výši dvou měsíčních platů. „Jde mu evidentně o peníze, 150 tisíc je mu zřejmě málo,“ kritizoval už dříve současný mluvčí ústavu Pavel Ryjáček.
Ministr kultury ale už dříve odmítl, že by mu šlo o peníze: „Soud deklaroval, že moje propuštění ze zaměstnání bylo neplatné, tedy porušením zákona. Mně nejde o finance, to jsem také říkal od začátku. Mně jde o spravedlnost a princip,“ komentoval Herman verdikt obvodního soudu.
Ústav také namítal, že obvodní soud nezkoumal, zda a jakou měl Herman odbornou kvalifikaci. Soudce proto v jednací síni četl mimo jiné dokumenty potvrzující, že ministr absolvoval teologickou fakultu a je oprávněn užívat titul magistr.
Rada ústavu odvolala Hermana z funkce v dubnu 2013 kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Týkalo se to údajně řady nedostatků, posledním důvodem zřejmě byla jeho pracovní cesta do USA, která prý neměla žádný přínos. Současný ministr byl ale přesvědčen o tom, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici.
