Výpověď Hermanovi z Ústavu pro studium totality neplatí, potvrdil soud

Nahrávám video

Výpověď, kterou v minulosti dostal současný ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) po svém odvolání z čela Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), je neplatná. Pravomocně tak rozhodl odvolací soud. Herman se na soud obrátil už před třemi lety poté, co byl odvolán z funkce ředitele ústavu a současně i propuštěn. Žaloval jak odvolání z funkce, tak výpověď z pracovního poměru. V případě svého odvolání už ale soud pravomocně prohrál.

Naopak v případě propuštění uspěl Herman loni u obvodního soudu, podle kterého byla výpověď neplatná. Ústav prý měl Hermanovi nabídnout jiné místo, současný ministr kultury tak byl podle soudu nadále zaměstnancem ústavu. Ve středu to potvrdil i pražský městský soud. Herman na rozsudek reagoval na Twitteru. 

„Bylo nesporně prokázáno, že v ústavu bylo volné místo tiskového mluvčího, které bylo účelově obsazeno jiným zaměstnancem. Takové jednání nepožívá ochrany zákoníku práce,“ konstatoval předseda odvolacího senátu René Fischer.

Soudce upozornil, že má Herman jak vysokoškolské vzdělání, tak i bohatou předchozí praxi na pozici mluvčího České biskupské konference, a je tak zřejmé, že post mohl zastávat. Tím, že mu jej ústav nenabídl, porušil svou zákonnou povinnost.

ÚSTR: Mluvčí musí být loajální, Herman začal vedení kritizoval

ÚSTR tvrdil, že po odvolání z čela ústavu neměl pro Hermana žádné místo, které by v souladu se zákoníkem práce odpovídalo jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Post mluvčího mu prý nemohl nabídnout, protože instituce v té době uzavřela smlouvu se současným mluvčím Pavlem Ryjáčkem.

„Odvolání bylo politické rozhodnutí, nebyl to žádný blesk z čistého nebe - 10. dubna 2013 tedy všichni věděli, že bude odvolávanému panu řediteli potřeba nabídnout nové pracovní místo,“ kontroval Hermanův právní zástupce Michal Pacovský, který si stejně jako soudce myslí, že rychlé obsazení pozice mluvčího bylo účelové.

ÚSTR se také už dříve bránil, že mluvčí musí být loajální, což by prý kvůli Hermanově boji s radou i novým vedením ústavu bylo absurdní. „Kritikou porušil vnitřní směrnice ústavu, etický kodex, organizační řád a ostatně i zákoník práce, který říká, že zaměstnanec má povinnost určité loajality vůči zaměstnavateli,“ podotkla právnička ústavu Eva Jandová.

ÚSTR se prý snažil vyřešit vše smírem a nabízel Hermanovi odstupné ve výši dvou měsíčních platů. „Jde mu evidentně o peníze, 150 tisíc je mu zřejmě málo,“ kritizoval už dříve současný mluvčí ústavu Pavel Ryjáček.  

Ministr kultury ale už dříve odmítl, že by mu šlo o peníze: „Soud deklaroval, že moje propuštění ze zaměstnání bylo neplatné, tedy porušením zákona. Mně nejde o finance, to jsem také říkal od začátku. Mně jde o spravedlnost a princip,“ komentoval Herman verdikt obvodního soudu.

Ústav také namítal, že obvodní soud nezkoumal, zda a jakou měl Herman odbornou kvalifikaci. Soudce proto v jednací síni četl mimo jiné dokumenty potvrzující, že ministr absolvoval teologickou fakultu a je oprávněn užívat titul magistr.

Rada ústavu odvolala Hermana z funkce v dubnu 2013 kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Týkalo se to údajně řady nedostatků, posledním důvodem zřejmě byla jeho pracovní cesta do USA, která prý neměla žádný přínos. Současný ministr byl ale přesvědčen o tom, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 5 hhodinami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 6 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 13 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 14 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 17 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.