Vladimír Dlouhý: Na členství v KSČ nejsem pyšný, byl jsem mladý a blbý

Praha – Vladimír Dlouhý běhá pravidelně desetikilometrovou trasu, když se rozhodl vyrazit na závodní trať směrem k Pražskému hradu, na sport už nemá tolik času. Muž, který prošel dvě politické strany, poznal svět vysoké politiky i mezinárodního byznysu, se k politice přes kandidaturu na prezidenta chce vrátit. Kandidovat se rozhodl na svatého Štěpána u láhve červeného vína, které si s manželkou otevřeli. „Spousta lidí mi říkala: Zkus to… Tak jsme to probrali, a řekli jsme si, zkusíme to, vylezeme z toho politického stínu,“ vzpomíná Dlouhý.

Za motto si Dlouhý zvolil slogan „Máme na to“. Podle Dlouhého slov máme na to překonat pocit nepohody. „Ta nepohoda není jenom nějaká ekonomická krize, ale také nepohoda, která je v nás,“ vysvětluje kandidát na hlavu státu.

Proč byste právě vy měl být prezidentem?

„Zaprvé neskrývám, že mám zdravou osobní ambici. Zadruhé myslím, že mohu naší zemi něco nabídnout - zkušenosti z minulého života, znalosti z akademického, politického a soukromého sektoru či kontakty po světě. A zatřetí, spousta věcí mě tady slušně řečeno štve a chtěl bych pomoci k nápravě.“

Co byste jako prezident považoval za své téma číslo jedna?

Chtěl bych vrátit naší zemi hrdost. Chtěl bych očistit společnost a politiku od neřádů, podvodů a korupce. Jako ekonom bych chtěl pomoci překonat dopady hospodářské krize, jako člověk s kontakty a zkušenostmi ze zahraničí bych rád dobře reprezentoval, mám jazykové znalosti a věřím, že zde mohu naší zemi pomoci. Na konci funkčního období právě voleného prezidenta bude našemu státu 100 let, připomeňme si sílu první republiky, ale i jak jsme nadchli sametovou revolucí před 23 lety. Ostatně zítra je výročí 17. listopadu.

Prezident Václav Klaus vás od kandidatury zrazoval. Vy s panem Milošem Zemanem jste asi jediní uchazeči, kteří si s Václavem Klausem tykají, a shodou okolností prezident podporuje pana Zemana. Nemrzí vás to, když vy jste s Václavem Klausem dlouhá léta spolupracovali, zatímco oni dva spolu dlouhá léta vedli spory?

„Nemyslím, že lze použít slovo zrazovat. Pan prezident mě nikdy nezrazoval… Myslím, že to beru jako realitu, koneckonců rozumím prezidentovi, že si vybere a on si vybral.“

Nakolik cítíte dodnes své členství v komunistické straně jako handicap? Co říkáte názorům, že lidé s tímto typem minulosti by neměli být na Hradě?

"Proč jsem vstoupil, už jsem mnohokrát vysvětloval. Bylo mi 23 let, byl jsem do určité míry naivní i pod tlakem, protože jsem doma i ve škole slýchal 'Nebuď blázen, vstup.' Měl jsem ideály, chtěl jsem studovat v zahraničí, a pak s lepším vzděláním něco zemi i vrátit, což jsem, myslím, i trošku udělal. Ale já řeknu něco, co jsem dosud ještě nikde nikdy neřekl a myslím, že nyní k tomu nastala chvíle. Řeknu to maličko nespisovně, byl jsem mladý a blbý a prostě se to se mnou potáhne až do konce života.

Takže už to necítíte jako handicap, ale berete to jako něco, na co nejste pyšný?

„Určitě na to nejsem pyšný, mě se hodně lidí ptá, jestli se stydím. Já se stydím, když vidím politické vězně, nebo s nimi mluvím, nebo mluvím s lidmi, kteří za minulého režimu opravdu trpěli. Ještě k druhé otázce. Nejsem jediný, kdo s tímto škraloupem kandiduje a myslím, že z tohoto hlediska dostaneme nejlepší odpověď od voličů.“

Na konci rozhovoru čtyři anketní otázky, stejné pro všechny, prosím vás o jednoslovnou odpověď ano, či ne:

  • Jmenoval byste vládu, v níž by byla zastoupena komunistická strana?

„Ne.“

  • Nechal byste na Hradě vyvěsit unijní vlajku?

„Říkával jsem donedávna ano, ale zdá se mi, že Evropská unie je nepoučitelná, takže se začínám klonit k odpovědi ne.“

  • Udělil byste vyznamenání členům skupiny bratři Mašínů?

„Ne.“

  • Jste pro znovuzavedení trestu smrti?

„Ne, nejsem. I když někdy v hodně slabých chvílích o tom trochu přemýšlím.“ 

11 dní 11 profilů v Událostech ČT

Každý den v Událostech ČT představujeme všechny prezidentské kandidáty, tři ženy a osm mužů. S každým z nich prožijeme jeden celý den a on pak krátce po 19:30 v živém rozhovoru vstoupí přímo do hlavní zpravodajské relace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kvůli požáru restaurace U Kojota půjdou dva lidé před soud

Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mostecký okresní státní zástupce Jakub Procházka. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo. Podle trestního zákoníku může obviněným v případě odsouzení hrozit až deset let za mřížemi.
před 43 mminutami

Stavba křižovatky komplikuje provoz u pražského letiště

Řidiči mířící na pražské letiště od Kladna nebo Slaného musí od 9. září počítat s omezením. U křižovatky ulic Aviatická a Lipská pokračuje přestavba a přímý sjezd z D7 k letišti je uzavřený. Omezení potrvá do 25. září. Podle policie se mohou na místě tvořit kolony.
před 43 mminutami

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 54 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 1 hhodinou

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 1 hhodinou

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 1 hhodinou

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 1 hhodinou

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.