Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od června kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády. Ministři připravili také nový balíček kompenzací pro podnikatele, které zasáhla opatření proti šíření pandemie koronaviru. Přihlásit se o ně budou moci stánkaři, kteří nemohli prodávat kvůli zrušení adventních trhů nebo někteří autobusoví dopravci.
Vláda kvůli inflaci mimořádně zvýší penze, připravila i kompenzace za zrušené adventní trhy
Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 1017 korun. Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci roku od sociální správy 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců bylo 2,38 milionu.
Důchod se skládá ze dvou částí. Základní díl je pro všechny stejný a měl by odpovídat desetině průměrné mzdy. Letos činí 3900 korun. Zásluhová část se stanoví podle odpracovaných let a výše výdělků a odvodů.
Člověk, který pobírá 15 tisíc korun, bude mít od června o 911 korun víc. Penzista s 13 tisíci korunami si polepší o 747 korun. Kdo má důchod 18 tisíc korun, by měl dostávat o 1157 korun víc. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dosáhne v červnu průměrná starobní penze 17 304 korun.
Oznámení s částkou, o kterou si lidé s penzí polepší, začne v brzké době rozesílat Česká správa sociálního zabezpečení. Úřad přiloží rovnou i informaci o pomoci kvůli zdražování energií a možnosti získat příspěvek na bydlení, podotkl ministr.
Podle zákona o důchodovém pojištění mimořádné přidání následuje pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen za sledované období překročí pětiprocentní hranici. Upravuje se zásluhová část důchodů, tedy takzvaná procentní výměra. Zvedá se o tolik procent, o kolik se navýšily od začátku loňského července do konce letošního ledna ceny.
Důchody se zvedly naposledy v lednu. Všichni lidé s penzí dostali minimálně 650 korun navíc. Průměrný starobní důchod vzrostl celkem o 805 korun.
Na kompenzace půjde pět miliard
Vláda na kompenzace pro podnikatele vyčlenila pěti miliard korun. K dispozici budou čtyři programy: COVID adventní trhy, COVID nepokryté náklady – sektorová podpora, COVID 2022 - sektorová podpora a COVID bus. V každém programu budou platit jiné podmínky čerpání, stanovena je i různá výše maximální pomoci. Kompenzace se mohou týkat asi třinácti tisíc lidí.
Podpora stánkařů, kteří přišli o zisky kvůli zrušení vánočních trhů, by mohla být vypsána zhruba do týdne. Trhovci budou mít nárok na pomoc podle počtu stánků a dní omezení, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Za jeden stánek vláda vyplatí pět tisíc korun na den, za dva osm tisíc a za tři jedenáct tisíc.
Jeden žadatel bude moci získat nejvýše 330 tisíc korun. Program COVID adventní trhy se týká i organizátorů trhů. Kompenzace se budou počítat od marně vynaložených nákladů a dosáhnou až osmdesát procent, prohlásil Síkela.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka upřesnil, že nejvýše bude organizátor trhů moci čerpat pět milionů korun. Ministerstvo by první peníze mohlo začít vyplácet do tří týdnů.
Dostane se i na zájezdové dopravce
Programy COVID Nepokryté náklady a COVID 2022 se budou týkat cestovního ruchu, stravování, ubytování, prádelen a pořádání akcí. Pomoc budou moci čerpat podnikatelé, kteří od 1. listopadu do 31. prosince zaznamenali pokles obratu alespoň o padesát procent v porovnání se stejným obdobím v roce 2019. Stát jim přispěje na padesát procent nákladů, maximálně ale 1,5 milionu korun.
Pro pořadatele kulturních, sportovních a dalších akcí bude rozhodným obdobím 1. listopad až 28. únor letošního roku. Získat mohou náhradu až za sedmdesát procent nákladů.
Stejné vstupní podmínky jako COVID Nepokryté náklady bude mít titul COVID 2022, ze kterého budou moci podnikatelé čerpat pět set korun na zaměstnance na den. Podpora na jednoho žadatele z programů COVID Nepokryté náklady a COVID 2022 nebude podle Síkely moci překročit tři miliony korun.
COVID bus bude sloužit zájezdovým dopravcům s propadem obratu o polovinu za rozhodné období rovněž proti roku 2019. Připraveno je pro ně až 400 milionů korun, slíbil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Na jednoho žadatele připadne nejvýše 2,5 milionu korun. Pomoc se bude počítat od počtu sedadel a emisní normy, kterou splňují jednotlivé autobusy. „Máme zájem na tom, co nejrychleji ten program vypsat, aby bylo možné finanční prostředky čerpat už v prvním pololetí letošního roku,“ uvedl Kupka.
Asociace hotelů a restaurací kompenzace kritizuje
Podmínky kompenzací jsou podle Asociace hotelů a restaurací (AHR) nastaveny tak, že je nebude moci čerpat zhruba třetina provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení. Kabinet by podle ní měl ještě zvážit změnu parametrů. Asociace naopak pozitivně hodnotí to, že ministři zvýšili objem peněz na pět miliard.
Velké hotelové řetězce nebo skupiny hotelů jsou údajně z programů předem vyloučeny, což asociace považuje za diskriminaci. Utrpěly přitom prý ztráty v desítkách milionů korun. Navíc jde převážně o podniky, které jsou ve velkých městech a už druhý rok evidují největší propady, tvrdí AHR.
„Bez rozdílu objemu ztrát byl omezeními zasažen prakticky celý sektor služeb cestovního ruchu, a to včetně jejich dodavatelů,“ tvrdí prezident AHR Václav Stárek. Vláda by podle něj měla připustit pokles obratu o čtyřicet procent a maximální výši kompenzace zvýšit pro firmy nad 250 zaměstnanců.
Podle Hospodářské komory je základní kostra programů nastavena poměrně přijatelně. Schválené limity ale také považuje hlavně pro velké podniky za nedostačující. „Pro řadu podniků jsou takové částky spíše symbolickým gestem než efektivní náhradou nákladů na překonání krize,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Mimořádný příspěvek pro lidi v izolaci končí
Mimořádný příspěvek pro lidi v izolaci i krizové ošetřovné v únoru skončí. Ministerstvo práce jejich prodloužení neplánuje. Zaměstnanci, kteří budou od března doma kvůli koronaviru, dostanou standardní nemocenskou.
Zaměstnanci, kteří jsou v izolaci nebo karanténě, nyní dostávají mimořádný příspěvek k náhradě příjmů až 370 korun denně. Na takzvané krizové ošetřovné, které je vyšší, mají nárok zaměstnanci v případě karantény a izolace, pokud ředitelé při epidemii vyhlásí mimořádné volno nebo distanční vzdělávání
Od soboty se ale karantény po rizikovém kontaktu ruší. Naopak izolace se prodlouží z pěti na sedm dnů. „Samozřejmě jsme připraveni aktivovat tyto nástroje pomoci pro domácnosti, pro rodiny, pro firmy, ale v tento okamžik se to jeví tak, že to nebude nutné,“ tvrdí o případě zhoršení pandemické situace Jurečka.
Podle opozice by zatím podpůrné programy měly zůstat. „Byl bych velmi opatrný, aby na to nedoplatili zase lidé a některé firmy tím, že to uděláme předčasně,“ varuje předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Myslím, že to je zbytečné, protože my nejsme venku z pandemie,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Vobořil bude znovu protidrogovým koordinátorem
Fiala na tiskové konferenci také potvrdil, že národním protidrogovým koordinátorem se stane Jindřich Vobořil (ODS), který agendu spravoval již v letech 2010 až 2018. Nahradí dosavadní koordinátorku Jarmilu Vedralovou, která na pozici rezignovala. Vedralová byla současně i šéfkou vládního protidrogového odboru. Na místo ředitele či ředitelky odboru úřad vypíše výběrové řízení.
Vobořil minulý týden řekl, že má jasnou představu o podobě protidrogové politiky. Už dříve prosazoval vyvážený přístup, který by nekladl důraz jen na represi, ale zahrnoval by také prevenci a léčbu. Opatření se týkala nejen nelegálních drog, ale i alkoholu, tabáku a hazardu.
Vobořil je členem ODS a v loňských volbách kandidoval do sněmovny ze zadních míst kandidátky. Podle životopisu na stranickém webu se problematice závislostí věnuje od konce 80. let. Nyní vede Společnost Podané ruce, která se zaměřuje na prevenci, léčbu i řešení dopadů užívání narkotik.
Vobořil vystudoval univerzitu v Olomouci a absolvoval postgraduální studia na univerzitě v Liverpoolu na fakultě aplikované psychologie. Věnoval se tématu závislostí. Je vyškoleným psychoterapeutem.
Fiala kritizuje obstrukce SPD
Kabinet se mimořádně sešel v Poslanecké sněmovně místo ve Strakově akademii. Poslanci totiž jednají o novele poslaneckého zákona. Jednání od úterý blokuje hnutí SPD, které chce obšírným zdůvodňováním svých úprav pořadu jednání zabránit schválení novely.
Premiér na tiskové konferenci v souvislosti s obstrukcemi hnutí SPD hovořil o tom, že Česko znovu kleslo hlouběji v úpadku politické kultury. Odpor směřuje podle něj proti samotnému demokratickému projednávání předpisů ve sněmovně.
Zopakoval své přirovnání pandemického zákona k hasičské stříkačce, která je připravená pro případ požáru. Předpis nechce vláda využívat hned, ale chce ho mít k dispozici kvůli hrozbě podzimní vlny covidu-19, tvrdí Fiala. „Zákon potřebujeme mít jako pojistku. Všichni si přejeme, abychom ji nemuseli použít. Bylo by ale nepřijatelné, abychom ji neměli.“
Předseda vlády zdůraznil, že respektuje právo opozice určité předpisy obstruovat. Připustil, že postup využila i ODS pod jeho vedením u hlasování o elektronické evidenci tržeb. „Metodu prodlužování jednání respektuji,“ řekl. Nynější situace se podle něj ale liší tím, že obstrukce se netýkají jednoho předpisu, ale brání schválení programu jednání.
Plány kvůli průtahům v dolní komoře měnil i premiér Fiala. „Kvůli vnitropolitické situaci byl nucen zrušit pracovní cestu do Paříže, kde se měl mimo jiné setkat s prezidentem Macronem,“ informoval na Twitteru mluvčí vlády Václav Smolka.
Ve Francii měl Fiala s lídry zemí Evropské unie jednat o situaci v Africe. Premiérova čtvrteční cesta do Bruselu už by měla podle Smolky proběhnout podle plánu.