Slevy v dopravě se sníží na 50 procent. Kupka věří, že lidé ve vlacích a autobusech zůstanou

Nahrávám video

Místo čtvrtiny běžného jízdného zaplatí děti, studenti a senioři za cestu veřejnou dopravou polovinu. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevy se ze 75 na 50 procent sníží od 1. dubna. Zavedla je Babišova vláda od září 2018. Stát dopravcům za zlevněné jízdné doplácí, v roce 2019 jej slevy stály přes pět miliard korun.

Slevy ve veřejné dopravě zůstanou všem, kdo je mají nyní, ale většině se sníží ze 75 na 50 procent. Stále však budou vyšší než před rokem 2018. „Hledali jsme řešení, které by zároveň přineslo nezbytnou úsporu, zároveň jsme chtěli přinést alternativu, která by neodváděla žádné cestující z dopravy, která by byla sociálně citlivá a zároveň by dokázala adresovat pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedl Martin Kupka. 

Část cestujících naopak dostane slevu nově. Ministerstvo dopravy chce prosadit rozšíření slev na invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně, kteří nemají nárok na průkaz ZTP. Ti by měli platit pouze čtvrtinu běžného jízdného, přičemž 75procentní sleva zůstane i lidem s průkazem ZTP a ZTP-P. Mění se i pravidla pro cestování s malými dětmi do šesti let. Ty sice nyní jezdí zdarma, ale pouze jedno dítě na dospělého v autobusu a dvě děti ve vlaku. Za více dětí se musí platit. To skončí, oznámil ministr.

Celkově očekává ministerstvo dopravy podle materiálu, který předložil Kupka vládě, že se změnami v systému slev podaří uspořit 1,1 až 1,8 miliardy korun za rok. Sám Kupka hovořil o úspoře „téměř dvou miliard korun“. Celkově dosáhnou náklady na slevy 2,5 miliardy korun, očekává ministr. Připustil však, že kdyby lidé již cestovali více než v minulých dvou pandemických letech, mohlo by to být více – až čtyři miliardy.

Slevy jsou od roku 2018, dříve byly nižší nebo žádné

Tříčtvrtinovou slevu z jízdného, kterou hradí stát, mají od září 2018 děti od šesti do osmnácti let, studenti dále až do 26 let a senioři nad 65 let, a to na železnici (pouze ve druhé vozové třídě) a v linkových autobusech. Stát nehradí slevy v městské hromadné dopravě, kde je musí dopravcům kompenzovat radnice, pokud je nařídí. Čtvrtinovou cenu platí studenti či senioři bez ohledu na to, zda například cestují vlakem za základní kilometrový tarif nebo zlevněnou relační cenu, kterou dopravci nabízejí pro spoje mezi konkrétními městy. Slevy budou dál platit všude, kde platily dosud.

Na tříčtvrtinovou slevu mají nárok také zdravotně postižení lidé. Ti ji však měli i dříve, zatímco ostatní skupiny, za které nyní stát platí většinu jízdného, měly před zářím 2018 slevy menší či žádné. Například studenti od 15 do 26 let měli levnější cestování jen na trase z domova do školy, sleva tehdy byla pouze čtvrtinová. Žáci do patnácti let měli na takové dojíždění slevu 62,5 procenta. Děti zároveň měly i dříve padesátiprocentní slevu na veškeré cestování ve veřejné dopravě, ale jen do patnácti let.

Koalice plánovala slevy úplně zrušit

Pro ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) je důležité, „aby úprava stále podporovala a zohledňovala sociálně znevýhodněné skupiny“. Zástupci nové koalice přitom dlouho prosazovali úplné zrušení slev na jízdné. Například pozměňovacím návrhem při projednávání rozpočtu na uplynulý rok. Ten ale neprošel a spolustraníci ministra dopravy tak o záměru zrušit slevy mluvili ještě před volbami.

Záměr nové vlády omezit slevy kritizuje po přechodu do opozice hnutí ANO. „Je to nesprávná cesta, měli by to nechat na 75 procentech, jestli to stáhnou na padesát, neušetří se nic velkého a trochu se tím ztíží zase pozice zranitelnějších skupin,“ míní místopředseda klubu ANO Karel Havlíček.

Před covidem stály slevy přes pět miliard za rok

Rok 2019 byl zatím jediný, kdy stát proplácel slevy celých dvanáct měsíců a zároveň neměla na cestování veřejnou dopravou vliv pandemie covidu-19. Tehdy šlo na kompenzace 5,78 miliardy korun. Ještě ale nebyla stanovená horní hranice proplácení slev dopravcům a někteří si je tak účtovali z vyšších částek, než byla běžná cena jízdenky.

To se změnilo v následujícím roce, kdy začala pro jednotlivé trasy platit maximální výše slevy. Třeba mezi Prahou a Olomoucí to při slevě 75 procent jsou skoro tři stovky. Od dubna ale klesne i toto maximum –⁠ a to na všech tratích. Loni podle odhadu ministerstva financí vyplatil stát na slevách zhruba 3,5 miliardy. Roky 2020 a 2021 ale poznamenaly lockdowny, byly mnoho měsíců zavřené školy, zhruba měsíc a půl se nesmělo cestovat ani mezi okresy.

V prvním roce proplácení slev nastavil stát strop pro výši kompenzací. Někteří železniční dopravci totiž za určitých okolností prodávali poslední zbývající místa ve vlaku velmi draho a po státu pak nárokovali nečekaně vysoké sumy. 

Dopravci zásadní pokles cestujících kvůli nižším slevám neočekávají. „Je možné, že k mírnému snížení počtu cestujících dojde, nicméně to snížení ceny není příliš dramatické,“ míní mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Podobný názor má mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. „Sleva je stále dostatečně zajímavá a motivační, aby lidé dali přednost vlakům proti individuální dopravě,“ myslí si. Že by lidé kvůli redukci slev výrazně méně cestovali veřejnou dopravou, si nemyslí ani ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 18 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.