Slevy v dopravě se sníží na 50 procent. Kupka věří, že lidé ve vlacích a autobusech zůstanou

Nahrávám video

Místo čtvrtiny běžného jízdného zaplatí děti, studenti a senioři za cestu veřejnou dopravou polovinu. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevy se ze 75 na 50 procent sníží od 1. dubna. Zavedla je Babišova vláda od září 2018. Stát dopravcům za zlevněné jízdné doplácí, v roce 2019 jej slevy stály přes pět miliard korun.

Slevy ve veřejné dopravě zůstanou všem, kdo je mají nyní, ale většině se sníží ze 75 na 50 procent. Stále však budou vyšší než před rokem 2018. „Hledali jsme řešení, které by zároveň přineslo nezbytnou úsporu, zároveň jsme chtěli přinést alternativu, která by neodváděla žádné cestující z dopravy, která by byla sociálně citlivá a zároveň by dokázala adresovat pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedl Martin Kupka. 

Část cestujících naopak dostane slevu nově. Ministerstvo dopravy chce prosadit rozšíření slev na invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně, kteří nemají nárok na průkaz ZTP. Ti by měli platit pouze čtvrtinu běžného jízdného, přičemž 75procentní sleva zůstane i lidem s průkazem ZTP a ZTP-P. Mění se i pravidla pro cestování s malými dětmi do šesti let. Ty sice nyní jezdí zdarma, ale pouze jedno dítě na dospělého v autobusu a dvě děti ve vlaku. Za více dětí se musí platit. To skončí, oznámil ministr.

Celkově očekává ministerstvo dopravy podle materiálu, který předložil Kupka vládě, že se změnami v systému slev podaří uspořit 1,1 až 1,8 miliardy korun za rok. Sám Kupka hovořil o úspoře „téměř dvou miliard korun“. Celkově dosáhnou náklady na slevy 2,5 miliardy korun, očekává ministr. Připustil však, že kdyby lidé již cestovali více než v minulých dvou pandemických letech, mohlo by to být více – až čtyři miliardy.

Slevy jsou od roku 2018, dříve byly nižší nebo žádné

Tříčtvrtinovou slevu z jízdného, kterou hradí stát, mají od září 2018 děti od šesti do osmnácti let, studenti dále až do 26 let a senioři nad 65 let, a to na železnici (pouze ve druhé vozové třídě) a v linkových autobusech. Stát nehradí slevy v městské hromadné dopravě, kde je musí dopravcům kompenzovat radnice, pokud je nařídí. Čtvrtinovou cenu platí studenti či senioři bez ohledu na to, zda například cestují vlakem za základní kilometrový tarif nebo zlevněnou relační cenu, kterou dopravci nabízejí pro spoje mezi konkrétními městy. Slevy budou dál platit všude, kde platily dosud.

Na tříčtvrtinovou slevu mají nárok také zdravotně postižení lidé. Ti ji však měli i dříve, zatímco ostatní skupiny, za které nyní stát platí většinu jízdného, měly před zářím 2018 slevy menší či žádné. Například studenti od 15 do 26 let měli levnější cestování jen na trase z domova do školy, sleva tehdy byla pouze čtvrtinová. Žáci do patnácti let měli na takové dojíždění slevu 62,5 procenta. Děti zároveň měly i dříve padesátiprocentní slevu na veškeré cestování ve veřejné dopravě, ale jen do patnácti let.

Koalice plánovala slevy úplně zrušit

Pro ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) je důležité, „aby úprava stále podporovala a zohledňovala sociálně znevýhodněné skupiny“. Zástupci nové koalice přitom dlouho prosazovali úplné zrušení slev na jízdné. Například pozměňovacím návrhem při projednávání rozpočtu na uplynulý rok. Ten ale neprošel a spolustraníci ministra dopravy tak o záměru zrušit slevy mluvili ještě před volbami.

Záměr nové vlády omezit slevy kritizuje po přechodu do opozice hnutí ANO. „Je to nesprávná cesta, měli by to nechat na 75 procentech, jestli to stáhnou na padesát, neušetří se nic velkého a trochu se tím ztíží zase pozice zranitelnějších skupin,“ míní místopředseda klubu ANO Karel Havlíček.

Před covidem stály slevy přes pět miliard za rok

Rok 2019 byl zatím jediný, kdy stát proplácel slevy celých dvanáct měsíců a zároveň neměla na cestování veřejnou dopravou vliv pandemie covidu-19. Tehdy šlo na kompenzace 5,78 miliardy korun. Ještě ale nebyla stanovená horní hranice proplácení slev dopravcům a někteří si je tak účtovali z vyšších částek, než byla běžná cena jízdenky.

To se změnilo v následujícím roce, kdy začala pro jednotlivé trasy platit maximální výše slevy. Třeba mezi Prahou a Olomoucí to při slevě 75 procent jsou skoro tři stovky. Od dubna ale klesne i toto maximum –⁠ a to na všech tratích. Loni podle odhadu ministerstva financí vyplatil stát na slevách zhruba 3,5 miliardy. Roky 2020 a 2021 ale poznamenaly lockdowny, byly mnoho měsíců zavřené školy, zhruba měsíc a půl se nesmělo cestovat ani mezi okresy.

V prvním roce proplácení slev nastavil stát strop pro výši kompenzací. Někteří železniční dopravci totiž za určitých okolností prodávali poslední zbývající místa ve vlaku velmi draho a po státu pak nárokovali nečekaně vysoké sumy. 

Dopravci zásadní pokles cestujících kvůli nižším slevám neočekávají. „Je možné, že k mírnému snížení počtu cestujících dojde, nicméně to snížení ceny není příliš dramatické,“ míní mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Podobný názor má mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. „Sleva je stále dostatečně zajímavá a motivační, aby lidé dali přednost vlakům proti individuální dopravě,“ myslí si. Že by lidé kvůli redukci slev výrazně méně cestovali veřejnou dopravou, si nemyslí ani ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 7 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 14 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.