Slevy v dopravě se sníží na 50 procent. Kupka věří, že lidé ve vlacích a autobusech zůstanou

Nahrávám video

Místo čtvrtiny běžného jízdného zaplatí děti, studenti a senioři za cestu veřejnou dopravou polovinu. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevy se ze 75 na 50 procent sníží od 1. dubna. Zavedla je Babišova vláda od září 2018. Stát dopravcům za zlevněné jízdné doplácí, v roce 2019 jej slevy stály přes pět miliard korun.

Slevy ve veřejné dopravě zůstanou všem, kdo je mají nyní, ale většině se sníží ze 75 na 50 procent. Stále však budou vyšší než před rokem 2018. „Hledali jsme řešení, které by zároveň přineslo nezbytnou úsporu, zároveň jsme chtěli přinést alternativu, která by neodváděla žádné cestující z dopravy, která by byla sociálně citlivá a zároveň by dokázala adresovat pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedl Martin Kupka. 

Část cestujících naopak dostane slevu nově. Ministerstvo dopravy chce prosadit rozšíření slev na invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně, kteří nemají nárok na průkaz ZTP. Ti by měli platit pouze čtvrtinu běžného jízdného, přičemž 75procentní sleva zůstane i lidem s průkazem ZTP a ZTP-P. Mění se i pravidla pro cestování s malými dětmi do šesti let. Ty sice nyní jezdí zdarma, ale pouze jedno dítě na dospělého v autobusu a dvě děti ve vlaku. Za více dětí se musí platit. To skončí, oznámil ministr.

Celkově očekává ministerstvo dopravy podle materiálu, který předložil Kupka vládě, že se změnami v systému slev podaří uspořit 1,1 až 1,8 miliardy korun za rok. Sám Kupka hovořil o úspoře „téměř dvou miliard korun“. Celkově dosáhnou náklady na slevy 2,5 miliardy korun, očekává ministr. Připustil však, že kdyby lidé již cestovali více než v minulých dvou pandemických letech, mohlo by to být více – až čtyři miliardy.

Slevy jsou od roku 2018, dříve byly nižší nebo žádné

Tříčtvrtinovou slevu z jízdného, kterou hradí stát, mají od září 2018 děti od šesti do osmnácti let, studenti dále až do 26 let a senioři nad 65 let, a to na železnici (pouze ve druhé vozové třídě) a v linkových autobusech. Stát nehradí slevy v městské hromadné dopravě, kde je musí dopravcům kompenzovat radnice, pokud je nařídí. Čtvrtinovou cenu platí studenti či senioři bez ohledu na to, zda například cestují vlakem za základní kilometrový tarif nebo zlevněnou relační cenu, kterou dopravci nabízejí pro spoje mezi konkrétními městy. Slevy budou dál platit všude, kde platily dosud.

Na tříčtvrtinovou slevu mají nárok také zdravotně postižení lidé. Ti ji však měli i dříve, zatímco ostatní skupiny, za které nyní stát platí většinu jízdného, měly před zářím 2018 slevy menší či žádné. Například studenti od 15 do 26 let měli levnější cestování jen na trase z domova do školy, sleva tehdy byla pouze čtvrtinová. Žáci do patnácti let měli na takové dojíždění slevu 62,5 procenta. Děti zároveň měly i dříve padesátiprocentní slevu na veškeré cestování ve veřejné dopravě, ale jen do patnácti let.

Koalice plánovala slevy úplně zrušit

Pro ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) je důležité, „aby úprava stále podporovala a zohledňovala sociálně znevýhodněné skupiny“. Zástupci nové koalice přitom dlouho prosazovali úplné zrušení slev na jízdné. Například pozměňovacím návrhem při projednávání rozpočtu na uplynulý rok. Ten ale neprošel a spolustraníci ministra dopravy tak o záměru zrušit slevy mluvili ještě před volbami.

Záměr nové vlády omezit slevy kritizuje po přechodu do opozice hnutí ANO. „Je to nesprávná cesta, měli by to nechat na 75 procentech, jestli to stáhnou na padesát, neušetří se nic velkého a trochu se tím ztíží zase pozice zranitelnějších skupin,“ míní místopředseda klubu ANO Karel Havlíček.

Před covidem stály slevy přes pět miliard za rok

Rok 2019 byl zatím jediný, kdy stát proplácel slevy celých dvanáct měsíců a zároveň neměla na cestování veřejnou dopravou vliv pandemie covidu-19. Tehdy šlo na kompenzace 5,78 miliardy korun. Ještě ale nebyla stanovená horní hranice proplácení slev dopravcům a někteří si je tak účtovali z vyšších částek, než byla běžná cena jízdenky.

To se změnilo v následujícím roce, kdy začala pro jednotlivé trasy platit maximální výše slevy. Třeba mezi Prahou a Olomoucí to při slevě 75 procent jsou skoro tři stovky. Od dubna ale klesne i toto maximum –⁠ a to na všech tratích. Loni podle odhadu ministerstva financí vyplatil stát na slevách zhruba 3,5 miliardy. Roky 2020 a 2021 ale poznamenaly lockdowny, byly mnoho měsíců zavřené školy, zhruba měsíc a půl se nesmělo cestovat ani mezi okresy.

V prvním roce proplácení slev nastavil stát strop pro výši kompenzací. Někteří železniční dopravci totiž za určitých okolností prodávali poslední zbývající místa ve vlaku velmi draho a po státu pak nárokovali nečekaně vysoké sumy. 

Dopravci zásadní pokles cestujících kvůli nižším slevám neočekávají. „Je možné, že k mírnému snížení počtu cestujících dojde, nicméně to snížení ceny není příliš dramatické,“ míní mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Podobný názor má mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. „Sleva je stále dostatečně zajímavá a motivační, aby lidé dali přednost vlakům proti individuální dopravě,“ myslí si. Že by lidé kvůli redukci slev výrazně méně cestovali veřejnou dopravou, si nemyslí ani ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 11 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...