Dopravci budou od státu jako kompenzanci za 75procentní slevu pro děti, studenty a seniory od příštího roku dostávat pevně stanovenou maximální částku. Například na trase Praha–Ostrava stát proplatí slevu v plném rozsahu pouze tehdy, když základní jízdné nepřesáhne 518 korun – jinak bude dopravce zbytek rozdílu doplácet ze svého. Ministerstvo dopravy ohlásilo zastropování svého příspěvku krátce poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o údajném zneužívání systému. Ředitel kritizovaného dopravce Leo Express ale poukázal, že firma tvoří ceny stále stejně, jako to činila již před zavedením slev. Otázkám kolem slev na jízdném se věnovalo pátečních 90' ČT24.
Společnost Leo Express se v uplynulém týdnu dostala do středu pozornosti, když se o jejím způsobu výpočtu jízdného zmínil premiér. „Považuji za skandální, že konkrétně Leo Express to zneužil, pokud já vím. Je to nepřijatelné a už dávno to měli úředníci řešit,“ řekl Andrej Babiš (ANO), když v úterý cestoval na veletrh do Brna.
Leo Express odmítl, že by dělal něco špatného. Firma od počátku používá dynamický systém cen, díky kterému stoupají ceny posledních neprodaných míst ve vlacích velmi vysoko – ve srovnání například s kilometrickým jízdným Českých drah potom mohou některé jízdenky vyjít násobně dráž, zatímco jindy se cestuje levněji. Když si ale koupí jízdenku za cenu přesahující například tisíc korun někdo, kdo má nárok na 75procentní slevu, žádá pak dopravce stát, aby za cestujícího doplatil přes 750 korun.
„Tarif, který používáme dnes, používáme od roku 2012. (…) I předtím jsme měli dražší jízdné třeba ve špičkách,“ upozornil přitom ředitel Leo Expressu Petr Köhler. Obvinění, že firma zneužívá slevový systém, odmítl. Připomněl, že stakorunové kompenzace zdaleka nedostává za každého cestujícího, který má nárok na slevu. Za některé dostane naopak třeba jen 75 korun, protože někdy činí základní cena jen 99 korun. I ministerstvem dopravy vyhlášené zastropování cen se tak podle Köhlera „bude týkat jenom pár procent našich jízdenek“.
Slova premiéra Babiše o údajném zneužívání slev ostatně v 90‘ ČT24 mírnil i poslanec jeho hnutí ANO, předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník.
„Nerad bych použil slova, že to je zneužití, že by Leo Express schválně nastavoval tak drahé jízdné. On tak tvoří ceny dlouhodobě, ví se to o něm. Cestující jsou na to zvyklí, i pracovníci ministerstva dopravy to věděli, takže to nebylo překvapení nebo snad nedejbože podvodné jednání,“ zdůraznil. Že by někdo po státu vyžadoval tak vysokou kompenzaci, je podle Kolovratníka docela „výjimečná záležitost“.
Populistické rozdávání, trvá na svém opozice
Poslanec je zároveň přesvědčen, že je systém slev pro seniory či studenty správný. „Bylo to správné politické rozhodnutí. Jsem o něm hluboce přesvědčen, zapadá vůči seniorům, kterým dlouhodobě dlužíme to, co předchozí vlády zanedbávaly, a toto je jeden z příspěvků, nejen zvyšování důchodů,“ poznamenal.
Kritická naopak zůstává opozice. Zejména pravicovým stranám se nelíbí systém slev jako takový ani nynější premiérův zásah. „Mě překvapilo, že teprve teď přišel pan premiér Andrej Babiš s nějakým opatřením. Přišel teprve potom, co se to začalo veřejně objevovat v médiích. My si musíme klást otázku, proč nebyly dopředu nastaveny lepší kontrolní mechanismy, proč to trvalo rok?“ řekl zástupce ODS ve sněmovním hospodářském výboru Vojtěch Munzar. Dodal, že slevy jako takové považuje za „systém plošného, neadresného, populistického rozdávání“.
Podobný postoj mají i další opoziční strany. Předseda STAN Vít Rakušan slevy hodnotí tak, že stát vstupuje „socialisticky do soukromého sektoru“ a neumožňuje soukromníkům, aby si sami určovali ceny. Předseda SPD Tomio Okamura zase míní, že vláda plýtvá penězi. „Kdyby někdo v soukromé sféře tímto způsobem připravil návrh a prohospodařil firemní peníze, tak si jde natvrdo sednout,“ řekl.
Vládní politici to odmítají. Stejně tak popírají, že by šlo skutečně o přímou regulaci cen. „V tuto chvíli nepočítáme s tím, že to nějakým způsobem budeme regulovat, kromě toho, že zamezíme této možnosti zneužívání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Slevy ale od počátku čelí kritice nejenom od opozičních politiků, ale i části veřejnosti. Podle prezidenta Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky slevy přispěly jen k tomu, že jsou ve špičkách vlaky přeplněné.
„Ve špičkových časech lidé nemohou sehnat místenku, do povinně místenkových vlaků ani nemohou nastoupit. Díky tomu buď čekají na spoj, ve kterém pak stojí, nebo musí počkat několik hodin na další volný spoj, který si mohou koupit. To znamená, že tento systém vlastně snižuje flexibilitu cestování ve veřejné dopravě,“ upozornil na jeden z možných dopadů.
Podle redaktora webu Zdopravy.cz Jana Šindeláře situaci komplikuje údajně nedostatečná kontrola správného využívání slev. „Pokud jsem správně informován, kontrolu provádí externí firma a jsou na ni nasazeny v celé republice jednotky lidí, možná pět nebo šest lidí. Když si vezmeme, že jenom České dráhy vypraví každý den zhruba šest tisíc vlaků, vyjedou další tisíce autobusů, tak není v silách několika jednotlivců zkontrolovat všechny dopravce,“ míní.
Existují ale i odborné názory, podle kterých je 75procentní zlevnění jízdenek pro děti, studenty a seniory správné. Například bývalý děkan Fakulty dopravní ČVUT a exministr dopravy Petr Moos řekl Respektu, že zjevně slevy dostaly do veřejné dopravy nové cestující. „Železnice nebývala příliš atraktivní. Najednou střední třída a především studenti našli chuť jezdit vlakem,“ řekl listu.
5,6 miliardy za rok
Jako kompenzace za slevy proplatil stát za první rok jejich fungování – tedy od září do srpna – autobusovým a železničním dopravcům 5,6 miliardy korun. Nejvyšší částku si nárokovaly České dráhy – více než 2,5 miliardy korun. RegioJet včetně autobusové dopravy Student Agency pak vykázal slevy za více než půl miliardy, podobný byl součet slev jednotlivých divizí Arrivy. Premiérem zmíněný Leo Express inkasoval od státu 115,7 milionu korun.
Nejvíce všichni dopravci v souhrnu od státu žádali letos v květnu a červnu a loni v říjnu, kdy stát pokaždé proplatil přes půl miliardy korun za měsíc. „Nejlevnějším“ měsícem byl naopak červenec, kdy kompenzace dosáhly pouze 394 milionů.
