Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Rozhodla o tom na středečním zasedání vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dříve tvrdilo, že se jeví jako vhodné se k žalobě přidat jako vedlejší účastník na straně Polska.
Vláda: Česko se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění
2 minuty
Události: Česko se nepřidá k žalobě na EU kvůli limitům na znečištění vzduchu
Záměr se k žalobě přidat kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu v úterý vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu.
GALERIE
Aktivisté Greenpeace na balkonu MPO
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně v úterý řekl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Premiér dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Podle Brabce se vláda o nepřipojení k žalobě rozhodla drtivou většinou.
„Šlo o dopad na životní prostředí a nevěříme, že ta žaloba může mít nějakou šanci, nebyla to nějaká divoká debata,“ sdělil.
MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady takzvané národní technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů České republiky. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných ekologizačních investic v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun.
Hüner: Bude nutné investovat 20 miliard korun
Nutnost dalších investic v hodnotě 20 miliard zmínil v úterý také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO). „To povede ke zvýšení cen tepla a elektřiny, což může mít za následek poměrně rychlý rozpad centralizovaného zásobování teplem,“ napsal.
Ministr upozornil, že Česko limity znečištění kritizovalo od začátku a do 107 spalovacích zařízení se kvůli omezení zplodin už dřív investovalo 40 miliard korun.
Doufáme, že pan ministr Hüner se z této zkušenosti poučí a příště se podobných velmi špatných nápadů zdrží.
„Z právního hlediska dává rozhodnutí České republiky nepřipojit se k polské žalobě smysl. Argumenty, na kterých Polsko staví svoji žalobu, jsou poměrně slabé, především procedurálního charakteru. Česká republika se dnes zařadila mezi vyspělé evropské země, které mají zájem o čisté ovzduší,“ dodala Laura Haiselová, právnička ekologické organizace Frank Bold.
Ministr působil většinu své kariéry v energetice a průmyslu
Ministr Hüner se po celou svou profesní kariéru pohybuje v energetice a průmyslu. V letech 1994 až 2002 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Severomoravské energetiky, v letech 2004 až 2006 byl manažerem firmy ČEZ v Bulharsku.
Na ministerstvu průmyslu působil už v letech 2006 až 2011, a to jako náměstek pro sekci průmyslu a energetiky. Mezi roky 2014 až 2015 pracoval jako předseda dozorčí rady a ředitel energetických zdrojů Vršanské uhelné finančníka Pavla Tykače. Od roku 2015 působil ve společnosti Siemens Česká republika.
Podnikatelské svazy hlásí zklamání
Oborové podnikatelské svazy jsou z toho, že se Česko nepřipojí k polské žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila EU v loňském roce, zklamány. Podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka kabinet podlehl nátlaku nevládních organizací.
„Zamítavé stanovisko vlády je pro nás zklamání. Česká republika podle nás tímto nehájí své zájmy, takové jednání hodnotíme jako vysoce rizikové a negativní signál od vlády,“ uvedl ve středu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Přísnější národní limity schválené EU se týkají emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, nemetanových těkavých organických látek, amoniaku a prachových částic do velikosti 2,5 mikrometru. Jejich hlavním zdrojem je doprava, vytápění, průmysl a zemědělství. Podle odhadů Evropské komise způsobila špatná kvalita ovzduší v EU v roce 2010 asi 400 tisíc předčasných úmrtí.
Znečištěný vzduch dýchají hlavně lidé na severu Moravy
Se znečištěným ovzduším se pravidelně potýkají obyvatelé Moravskoslezského kraje. Smog postihuje region hlavně na podzim a v zimě. Kvalitu ovzduší ovlivňuje nejen průmysl, ale i doprava a topení v domácnostech a podle odborníků také nečistoty, které do kraje míří ze sousedního Polska.
V regionu panuje dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi a jedno z nejhorších v Evropě. Úřady se i proto snaží lidi motivovat třeba pomocí dotací k výměně starých kotlů na tuhá paliva za nové ekologické. Počátkem loňského září tak vzbudila nová vlna takzvaných kotlíkových dotací v Moravskoslezském kraji značný zájem. Pro zájemce v regionu bylo připraveno téměř 900 milionů korun.
