Praha – Čínští představitelé si ve společném prohlášení kladli zmínku o neoddělitelnosti Tibetu jako nutnou podmínku pro uzavření dohod s Českem. V Událostech, komentářích to přiznal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se před dvěma dny vrátil z pracovní návštěvy. Právě stvrzení o tom, že Česko nepodporuje samostatnost Tibetu, rozzlobila opozici i občanské aktivisty. Podle Zaorálka ale Česko ve svém postoji nešlo dál než ostatní země nebo mezinárodní deklarace.
Věty o Tibetu si Čína kladla jako podmínku, potvrdil Zaorálek
Zaorálek: Čína na zmínce o Tibetu trvala (zdroj: ČT24)
Stvrzení jednoty celé Číny jako základní podmínka pro to, aby se její představitelé byli ochotni s kýmkoliv seriózně bavit. Pokud chtělo Česko zahájit novou etapu vzájemných vztahů, nemohlo se prý podle Zaorálka podobnému stanovisku ubránit. „Žádná země by dnes nemohla s Čínou vést debatu, pokud by neřekla, že respektuje její územní celistvost,“ tvrdí šéf české diplomacie.
Podle něj Česko nyní může zahájit spolupráci nejen v oblasti obchodu, ale také vzdělávání, výměny studentů, spolupráce univerzit nebo vývoje technologií. Zaorálek tvrdí, že podobné kontakty se prozatím českým vládám nepodařilo vyjednat. Ta současná alespoň prostřednictvím ministra zahraničí přistoupila na čínské podmínky včetně jasného postoje k tibetskému statu quo. „Chtějí to u každého, ale my jsme v tom prohlášení nešli nikam dál než standardně ty země, které chtěly strategický dialog s Čínou,“ tvrdí ministr.
„Stejně tak jako my jsme měli své představy, abychom ten dialog mohli zahájit, tak své řekla i čínská strana.“
Servilní vystupování, které obětovalo otázku lidských práv za obchodní zájmy – takovou nálepky si zejména od pravice či zelených ministr Zaorálek vysloužil. Otázka Tibetu a očekávané stanovisko české diplomacie přitom byly ostře sledované už před jeho cestou. Tehdy ministr uklidňoval, že nehodlá otázku lidských práv schovávat za čínské peníze. „Je pro mě naprosto nepřijatelné to zredukovat jen na to, že tu jsou jen dva segmenty a ty vyměňujeme mezi sebou,“ řekl minulý týden.
Obě země v dokumentu ochranu lidských práv formálně podpořily. Ve stejném textu ale zároveň stojí, že Česko považuje Tibet za nedělitelnou součást Číny a nepodporuje jeho samostatnost. Podle kritiků tím Zaorálek nepřímo schvaluje někdejší vojenské připojení Tibetu i soustavné porušování lidských práv na tomto území.
Ze společného prohlášení ČR a Číny:
„Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě.“
Zaorálek argumentuje tím, že územní celistvost Číny žádná předchozí vláda ani někdejší prezident Havel nezpochybnil. Podle některých politiků navíc stejnou formulaci přináší i březnové prohlášení Číny a Evropské unie. Přesto prý nebyl důvod, aby v česko-čínském prohlášení zejména o vzájemném obchodě musel být explicitně zmiňován Tibet. „Považuji to za trapně podbízivé. Myslím si, že taková obchodně-ekonomická mise se dá udělat bez těchto přehnaných vyjádření. Ta jsou zbytečná,“ zmiňuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Podobně se na české počínání v Číně dívá také místopředseda ODS Martin Kupka. „Mně to připadá jako nemístné poklonkování. Sílu partnera mimo jiné určuje to, jak se kdo cítí. Myslím, že v České republice můžeme stavět na mezinárodní autoritě, která vychází také z toho, že před 25 lety jsme dokázali překonat komunistickou autoritu. Teď se mi zdá, že jsme na to rezignovali,“ řekl ve studiu ČT.
Protest za lidská práva v Tibetu
Právě na letošní rok připadá 55. výročí protičínského povstání ve Lhase, při které zemřelo nejméně 80 tisíc příslušníků tohoto národa. Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí.
Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání nebo kulturní identity. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou. Za poslední čtyři roky si sebeupálení, coby nejkrajnější formu protestu proti politickému útlaku ze strany Číny, zvolilo přes 120 Tibeťanů.
Podle Českého statistického úřadu dosáhl loni dovoz z Číny hodnoty zhruba 302 miliardy korun. Naopak do Číny bylo z ČR vyvezeno zboží za 37,5 miliardy korun. Značné saldo obchodu v neprospěch ČR je setrvalým problémem obchodních vztahů s Čínou, především proto, že je způsobeno mimo jiné ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh.