Už jedenáct obcí odmítá středočeskou část dálnice D3. Někteří jsou pro rozšíření silnice z Prahy do Tábora

Nahrávám video

Třicet let už trvají dohady a spory kolem projektu dálnice D3, jde hlavně o její středočeskou část za šedesát miliard korun. Spolek Alternativa středočeské D3 opakovaně tvrdí, že jde o předraženou a ekologicky náročnou dálnici. Nahradit ji chce méně radikálním řešením, které by zahrnovalo obchvaty měst a hlavně modernizaci a rozšíření stávající silnice I/3 z Prahy do Tábora.

S odpůrci takzvané západní varianty dálnice D3 se ve středu sešel premiér Andrej Babiš (ANO). K žádným závěrům však strany nedospěly a domluvily si další schůzku. Podle Romana Andrese ze spolku Alternativa středočeské D3 měl Babiš zájem pochopit řešení, které spolek navrhuje. „Domluvili jsme se na pokračování jednání v průběhu října,“ uvedl.

Zhruba půlhodinové schůzky se vedle Babiše a představitelů spolku zúčastnil i generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Přes internet se připojil i ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Lidé se obávají zhoršení životního prostředí

Zastavit realizaci tohoto úseku chce už jedenáct obcí, šest spolků a bezmála 1500 občanů. Obávají se zvýšeného hluku, výfukových plynů nebo znečištění vod. Nový úsek dálnice výrazně změní ráz některých oblíbených turistických cílů. Například Posázavskou stezku má mezi Lukami pod Medníkem a Kamenným Přívozem protnout most. 

Dálnice se má u Jesenice napojit na Pražský okruh, který se má rozšířit ze současných čtyř pruhů na osm. To se ale nelíbí místním. „Tady vznikne vlastně nejširší dálnice v České republice. Životní prostředí to určitě zhorší,“ řekl starosta Jesenice Pavel Smutný (STAN).

„Navíc samotná studie pořízená pro ministerstvo dopravy prokazuje již nyní překročení ekonomické výhodnosti dálnice o desítky procent – prostě se občanům ČR nevyplatí, snad s výjimkou dodavatelských firem a zainteresovaných osob,“ komentoval dále.

Premiér už loni k výstavbě dálnice řekl, že o ní rozhodla vláda už před dvaceti lety a že nelze vyhovět všem. Obcím tehdy ale slíbil, že se jejich připomínky budou prioritně řešit. Týkat by se to mělo například vody a hluku.

Vláda i kraj zatím změny odmítají

Připomínky k vedení dálnice se ale nezamlouvají například Středočeskému kraji. „Koncentrace lidí a obcí ve Středočeském kraji je tak velká, že kamkoliv posunete tu dálnici, tak zase budou mít problémy jiné obce. Já si myslím, že by bylo dobré nechat toto být a začít stavět,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Miloš Petera. Změny odmítá také Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

S velkou pravděpodobností se dá očekávat, že když ta příprava dálnice bude takhle pokračovat, bude končit někde u soudu.
Radek Mátl
ředitel ŘSD

Chystaný úsek dálnice D3 ve Středočeském kraji má být dlouhý šedesát kilometrů. Na už hotovou sedmdesátikilometrovou trasu v jižních Čechách se má napojit u obce Mezno. Z některých měst tak odvede zásadní část dopravy.

Pro některé obce problém, pro jiné pomoc

„Přes naše město jezdí 230 tisíc aut měsíčně, provoz na silnici 105 je v podstatě neúnosný. Pevně věřím tomu, že dálnice velkou část téhle dopravy sebere,“doufá starosta Jílového u Prahy Pavel Pešek (Volba pro město Jílové u Prahy).  

Dálnice D3 má spojit hlavní město s Českými Budějovicemi a hranicemi s Rakouskem. V provozu je teď 70 kilometrů dálnice mezi Meznem a Úsilným. Celá komunikace o délce 170 kilometrů by měla být podle premiéra Babiše hotová do roku 2028.

Havlíček: Úseky z Českých Budějovic do Rakouska se možná začnou stavět v příštím roce

To potvrdil také Karel Havlíček, který si podle svých slov dokáže představit, že se sveze autem z Prahy do Rakouska už po roce 2028. Uvedl to ve středu v pořadu ČT Události, komentáře. Podle něho má projekt dálnice blíže k dokončení zejména v jižní části, táhnoucí se od Českých Budějovic k rakouským hranicím.

„Poslední úseky se zde začnou stavět v příštím roce nebo v tom přespříštím a budou dokončeny v roce 2024 až 2025. Čekáme také na Rakušany, až dokončí výstavbu na své straně,“ řekl Havlíček. Dodal, že náročnější situace bude ve Středočeském kraji. Nepravomocné územní rozhodnutí k tamním pěti klíčovým úsekům dálnice by prý mělo být hotové v letech 2021 nebo 2022.

Samotná stavba by se měla spustit v roce 2024, dokončena by přitom měla být o čtyři roky později. S Havlíčkovým plánem na vybudování dálnic v pořadu však nesouhlasil poslanec a místopředseda podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti).

Nahrávám video

„Vnímám ten projekt ve středních Čechách za rizikový. Například oblast podél Jílového u Prahy je poddolovaná, plánují se tam hned tři tunely a projekt neodpovídá složitosti toho terénu. Horentní částka jedné miliardy za vystavěný kilometr se mi také nezdá v pořádku,“ nastínil.

Polanský v pořadu jako alternativní řešení navrhl dva kroky – dokončení rekonstrukce železnice mezi Českými Budějovicemi a Prahou a dostavění chybějících úseků D4 s tím, že by bylo nutné rovněž zvýšit kapacitu silnice I/3 od Miličína po její napojení na D1. Havlíček Polanského variantu odmítl, podle něho by modernizace silnice u Miličína nebyla efektivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 41 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled